Kategorie: Ostatní
Recenze: Ztráta diamantové slzy
Autor: Tomáš Kordík -
Fisher Willowová je krásná mladá žena ze zámožné rodiny, jejíž otec se ovšem dopustil závažné
chyby, když úmyslným protržením hráze na řece Mississippi způsobil utonutí místních obyvatel a zaplavení okolních polí. To by naštvalo i dnes, natož ve 20. letech minulého století, kdy se děj Ztráty diamantové slzy odehrává. Fisher si po příjezdu z daleké ciziny hodlá užívat, což znamená především chodit na různé večírky. Jenže k tomu potřebuje doprovod, jímž se má stát Jimmy Dobyne, muž z o poznání chudších poměrů, jehož otec je alkoholik (ale také poctivý člověk) a matka nachází se v pochybném ústavu.
Na veřejnosti musí vypadat tak, že pochází ze stejné vrstvy. Tuší, že ona ve skutečnosti chce něco
více, jenže sám si společné soužití příliš nedovede představit. Ostatně zájem o něj mají všechny mladé dámy z okolí, jejichž fantazie sice není tak bohatá, nicméně alespoň ničím neprovokují konzervativní společnost. Když pak po příjezdu na halloweenský večírek ztratí Fisher jednu náušnici ve tvaru diamantové slzy v hodnotě 5 000 dolarů, jíž si půjčila od starostlivé a zároveň mírně panovačné tety Cornelie, začnou se dít roztodivné věci. A najde se ten cenný šperk nebo se nenajde?
Tento film byl natočen v roce 2008 podle scénáře slavného amerického spisovatele Tennesseeho
Williamse, mimo jíné autora proslulé Tramvaje do stanice touha. Jak je to možné? Inu tak, že text napsal už v roce 1957 s tím, že režie se znovu ujme Elia Kazan. Jenže ten se rozhodl upřednostnit jiné projekty a Williamsova velká fanynka Jodie Markell na něj díky své učitelce herectví narazila až o mnoho let později. Divila se, že po něm ještě nikdo nesáhl, tudíž využila příležitosti a udělala ze Ztráty diamantové slzy svůj režijní celovečerní debut.
Její úcta k materiálu je z výsledku cítit, přesto v některých momentech nepřehlédneme určitou
nejistotu, díky čemuž některé scény jako úvodní časové skoky, potemnělé rozmouvání se slečnou Addie či následné užití její opiové „medicínky“ nefungují tak, jak by měly. Vůbec tahle pasáž působí dojmem jakéhosi omylu. Jako by scenárista tenkrát pracoval na dvou filmech současně a nevšiml si, že události z jednoho nedopatřením píše do druhého, protože o nějakém skrytém podtextu se tu hovořit nedá. Slečna Addie tak nenabízí prakticky nic jiného, než zajímavou hereckou práci pro Ellen Burstyn. Mimochodem, tetu Cornelii ztvárňuje Ann-Margret, hvězda 60. a 70. let.
Některé jiné vedlejší postavy jsou o dost zajímavější. Jako třeba právě ta její nebo Jimmyho otec (Will Patton) či Vinnie McCorkleová (Jessica Collins) která by si pomalu zasloužila vlastní film. Tenhle totiž
patří Bryce Dallas Howard, jejíž Fisher je správně odvážná, nespoutaná, romantická, ale také zranitelná a urážlivá. Zkrátka budí mnohem větší sympatie než taková Blanche DuBoisová, která je nezřídka spíše na uškrcení. Dcera režiséra Rona Howarda mě opět utvrdila v tom, že menší projekty (viz taky roztomilá shakespearovská komedie Jak se vám líbí) jí svědčí více než blockbustery typu Spider-Mana 3 či Terminátora 4. A vlastně i Jurského světa, protože v nich nemůže naplno prodat své herecké umění. Po jejím boku se tu objevuje Chris Evans, jenž se stal Captainem Amerikou až o tři roky později. Ale sledovat výkony těchto nynějších „superhrdinů“ mimo marvelovské universum je vždycky zajímavé, nemyslíte?
Ztráta diamantové slzy je v podstatě také film o různých podobách štěstí, který se navíc může chlubit nádhernou vizuální stránkou (a to si představte, že za kamerou stál překvapivě stejný člověk, jenž nasnímal kupříkladu Bojiště země), která spolu s povedenými kostýmy vytváří dokonalá 20. léta 20. století, kam se za Fisher Willowovou a Jimmym Dobynem určitě rádi podíváte vícekrát. Není divu, že scénář vzniknul před více než půl stoletím, protože v svoučasnosti už takováto díla skoro nevznikají. A to je veliká škoda, protože jsou v některých ohledech i poučná. Investice do DVD (dá se sehnat za méně než 200 Kč) se, troufám si tvrdit, jistojistě vyplatí. Sice na něm chybí bonusy, ale to vůbec nemusí vadit, neboť samotný film lze do značné míry považovat za takový jeden velký bonus.
FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm
chyby, když úmyslným protržením hráze na řece Mississippi způsobil utonutí místních obyvatel a zaplavení okolních polí. To by naštvalo i dnes, natož ve 20. letech minulého století, kdy se děj Ztráty diamantové slzy odehrává. Fisher si po příjezdu z daleké ciziny hodlá užívat, což znamená především chodit na různé večírky. Jenže k tomu potřebuje doprovod, jímž se má stát Jimmy Dobyne, muž z o poznání chudších poměrů, jehož otec je alkoholik (ale také poctivý člověk) a matka nachází se v pochybném ústavu.Na veřejnosti musí vypadat tak, že pochází ze stejné vrstvy. Tuší, že ona ve skutečnosti chce něco
více, jenže sám si společné soužití příliš nedovede představit. Ostatně zájem o něj mají všechny mladé dámy z okolí, jejichž fantazie sice není tak bohatá, nicméně alespoň ničím neprovokují konzervativní společnost. Když pak po příjezdu na halloweenský večírek ztratí Fisher jednu náušnici ve tvaru diamantové slzy v hodnotě 5 000 dolarů, jíž si půjčila od starostlivé a zároveň mírně panovačné tety Cornelie, začnou se dít roztodivné věci. A najde se ten cenný šperk nebo se nenajde?Tento film byl natočen v roce 2008 podle scénáře slavného amerického spisovatele Tennesseeho
Williamse, mimo jíné autora proslulé Tramvaje do stanice touha. Jak je to možné? Inu tak, že text napsal už v roce 1957 s tím, že režie se znovu ujme Elia Kazan. Jenže ten se rozhodl upřednostnit jiné projekty a Williamsova velká fanynka Jodie Markell na něj díky své učitelce herectví narazila až o mnoho let později. Divila se, že po něm ještě nikdo nesáhl, tudíž využila příležitosti a udělala ze Ztráty diamantové slzy svůj režijní celovečerní debut.Její úcta k materiálu je z výsledku cítit, přesto v některých momentech nepřehlédneme určitou
nejistotu, díky čemuž některé scény jako úvodní časové skoky, potemnělé rozmouvání se slečnou Addie či následné užití její opiové „medicínky“ nefungují tak, jak by měly. Vůbec tahle pasáž působí dojmem jakéhosi omylu. Jako by scenárista tenkrát pracoval na dvou filmech současně a nevšiml si, že události z jednoho nedopatřením píše do druhého, protože o nějakém skrytém podtextu se tu hovořit nedá. Slečna Addie tak nenabízí prakticky nic jiného, než zajímavou hereckou práci pro Ellen Burstyn. Mimochodem, tetu Cornelii ztvárňuje Ann-Margret, hvězda 60. a 70. let.Některé jiné vedlejší postavy jsou o dost zajímavější. Jako třeba právě ta její nebo Jimmyho otec (Will Patton) či Vinnie McCorkleová (Jessica Collins) která by si pomalu zasloužila vlastní film. Tenhle totiž
patří Bryce Dallas Howard, jejíž Fisher je správně odvážná, nespoutaná, romantická, ale také zranitelná a urážlivá. Zkrátka budí mnohem větší sympatie než taková Blanche DuBoisová, která je nezřídka spíše na uškrcení. Dcera režiséra Rona Howarda mě opět utvrdila v tom, že menší projekty (viz taky roztomilá shakespearovská komedie Jak se vám líbí) jí svědčí více než blockbustery typu Spider-Mana 3 či Terminátora 4. A vlastně i Jurského světa, protože v nich nemůže naplno prodat své herecké umění. Po jejím boku se tu objevuje Chris Evans, jenž se stal Captainem Amerikou až o tři roky později. Ale sledovat výkony těchto nynějších „superhrdinů“ mimo marvelovské universum je vždycky zajímavé, nemyslíte?Ztráta diamantové slzy je v podstatě také film o různých podobách štěstí, který se navíc může chlubit nádhernou vizuální stránkou (a to si představte, že za kamerou stál překvapivě stejný člověk, jenž nasnímal kupříkladu Bojiště země), která spolu s povedenými kostýmy vytváří dokonalá 20. léta 20. století, kam se za Fisher Willowovou a Jimmym Dobynem určitě rádi podíváte vícekrát. Není divu, že scénář vzniknul před více než půl stoletím, protože v svoučasnosti už takováto díla skoro nevznikají. A to je veliká škoda, protože jsou v některých ohledech i poučná. Investice do DVD (dá se sehnat za méně než 200 Kč) se, troufám si tvrdit, jistojistě vyplatí. Sice na něm chybí bonusy, ale to vůbec nemusí vadit, neboť samotný film lze do značné míry považovat za takový jeden velký bonus.
FOTO: cinema.de, DVD poskytl Bontonfilm