Recenze: Nevěstin otec

 

Svatba. Svatba je radostná událost, se kterou jsou (nebo by alespoň měly být) spojené příjemné starosti. Někdy ale můžou někomu stejně začít přerůstat přes hlavu. Své o tom ví pan Banks (ne tenhle pan Banks), který nám bezprostředně po svatbě své jediné dcery Kay rekapituluje to podstatné, co jí předcházelo. A je to podívaná, jaká se určitě bude líbit všem těm, kteří se někdy ženili nebo vdávali, případně pomáhali s organizací a přípravou svatby blízkých příbuzných či známých. A samozřejmě i těm, kteří někdy byli zamilovaní.

Díky výbornému hereckému výkonu Spencera Tracyho není nijak obtížné vžít se do pocitů otce, který přemítá, kdo že s těch potencionálních nápadníků nakonec získal srdce jeho dcery a kdo si ji bude brát. Je to slušný člověk? Má dobré zaměstnání? Jací jsou jeho rodiče? Obavy jsou jistě na místě, podobně jako pozdější nervozita (až zděšení) z toho, že půjde o dosti drahou akci. To máte kytky, výzdoba, šaty, hostina, domluvení kostela, pozvání plánovačů (kteří vám pochopitelně všechno zkritizují, aby více vydělali) … To všechno jde do peněz a nemusí úplně stačit, že se můžete uklidňovat tím, že dcera se vdává jen jednou (nebo by alespoň měla).

Scénář je z dramaturgického hlediska vynikajícím způsobem vystavěn. Zase se jedná o jeden z těch projektů, během jejichž sledování si říkáte, že „teď by se mělo stát tohle“ nebo „teď by to mělo pokračovat takhle“. A ono se to fakt stane a fakt to tak pokračuje. A to je vlastně bez jakýchkoli diskuzí to úplně nejlepší, co se může při sledování filmu stát. Pod tímhle jsou navíc podepsaní Albert Hackett a jeho tehdejší žena Frances Goodrich, kteří společně vytvořili kupříkladu oblíbené dílko zvané Život je krásný, bez něhož si v USA v podstatě ani nedovedou představit Vánoce.

Jejich Nevěstin otec se nese v takovém nekonfliktním duchu a obejde se bez vulgarit, díky čemuž je vskutku radost se na něj dívat! Během jeho sledování se určitě také několikrát upřímně zasmějete, a to i v momentech, kdy se dá naprosto přesně předvídat, co se stane (viz kupříkladu žaket titulní postavy). Vůbec by nebylo překvapením, kdybyste tuhle svatbu prožívali spolu s postavami tolik, jako by byla vaše vlastní nebo vaší vlastní dcery. Takže když se objeví zápletka v tom smyslu, že by z ní mohlo sejít, rozhodně vás bude zajímat proč.

Pro tenhle film se podařilo dát dohromady vynikající obsazení. Vedle Spencera Tracyho, který si připsal svou čtvrtou nominaci na Oscara, se tu objevují Joan Bennett, známá ze kdysi nesmírně populární telenovely Temné stíny, která inspirovala Tima Burtona (viz také Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti) k natočení jeho nejnudnějšího stejnojmenného filmu. Ženichovu matku si zahrála Billie Burke (Čaroděj ze země Oz) a ženicha Don Taylor (shoda příjmení čistě náhodná), který se později stal režisérem a jako takový se podepsal například pod Útěk z planety opic nebo Tajemnou záři nad Pacifikem. Kdepak,
režisér Vincente Minnelli prakticky nemohl mít s tímto projektem těžkou práci.

Nevěstin otec je jedním z těch filmů, které pohladí, případně i uklidní a pomohou alespoň na nějakou dobu zapomenout na všechny starosti. Elizabeth Taylor jej natočila šestnáct roků před Kdo se bojí Virginie Woolfové?. A nutno dodat, že tyhle role ani nemohou být rozdílnější, protože Kay je krásná, roztomilá a v dobrém slova smyslu naivní mladá holka (ačkoliv tehdy bylo takových nepochybně dost), na kterou mohl být otec právem pyšný. Mimochodem v bonusových materiálech na disku najdeme dva minutové filmečky. V jednom dojde na setkání s prezidentem Spojených států amerických Harrym S. Trumanem, ve druhém uvidíme fragmenty ze skutečné svatby Elizabeth Taylor. Remake se Stevem Martinem a Diane Keaton rozhodně vidět nemusím, ale pokračování se stejným tvůrčím i hereckým týmem by také mohlo být hodně fajn.

FOTO: cinema.de