Kategorie: Kino
Recenze: Volání netvora: Příběh života
Autor: Tomáš Kordík -
Malý Conor O’Malley se nachází ve svízelné situaci. Jeho matka je sužována chorobou, se 
svou babičkou nechce mít nic společného, otec bydlí daleko a do toho všeho se na něj vytahují spolužáci. Je čas zapojit svou dětskou představivost a vyrukovat s imaginárním kamarádem, jenž se bude zjevovat ve stejnou minutu. Obrovský netvor bere podobu stromu (tisu), který jinak tlí na nedalekém krchově, a má hluboký hlas Liama Neesona (důležité!). Dále si ovšem začne žít svým životem a svému stvořiteli chce odvyprávět tři příběhy. A když tak učiní, poslechne si čtvrtý-pravdivý od Conora.
V Nic nás nerozdělí Bayona de facto oslavoval život, tentokrát ne že by cílil na protipól, ale
zabývá se i jinými, řekněme, temnějšími tématy. (Příběh života v originálním názvu nefiguruje.) Přesto tu nechybí kupříkladu naděje, jíž symbolizuje právě ten netvor, z CGI hlediska naprosto famózní bytost. Jinak jde o komplikovanější, nejednoznačnou postavu, která může být oporou, ale zároveň svádí ke špatnostem, které přitom myslí v dobrém, což je ještě složitější, protože z jeho slov a skutků je někdy obtížnější najít nějaká ponaučení. Jinými slovy: Volání netvora: Příběh života by klidně mohl být přístupný až od 15 roků.
Vinit lze i ty příběhy, které jsou sice zabalené do pohádkového hávu, ale se
svou pointou/ponaučením pro děti asi hodně matoucí. V prvním přijde král o své syny a zůstane mu jen vnuk. Znovu se ožení, přičemž ledacos nasvědčuje tomu, že jeho nová žena je čarodějnice. Vnuk se zamiluje do farmářovy dcery, jenže události naberou nečekaný směr (intriky). Ve druhém se po začátku průmyslové revoluce postaví vlivný farář, jinak prý osvícený muž, proti zastaralým praktikám nerudného apatykáře a v podstatě zapříčiní konec jeho živnosti. Jenže Boží mlýny melou, jak zpívá Ewa Farna, a farářovy nade všechno milované dcery se ocitnou v ohrožení (zásadovost).
Obě tyto vyprávěnky jsou vyvedeny v působivém animovaném provedení. Jasně, kdyby byly
hrané, asi by to bylo ještě působivější, ale taky hodně drahé. Třetí ovšem není animovaná, jelikož dost souvisí s rozpoložením hlavního hrdiny. Vypovídá o člověku, který už měl dost toho, že je ostatními přehlížený, a tak se rozhodl jednat, načež se dočkal nečekaných reakcí na své činy. J. A. Bayona patří k filmovým vypravěčům s jasnou vizí (uvidíme, co vyvede s pokračováním Jurského světa) a ve Volání netvora: Příběhu života ledacos funguje výborně, z technického úhlu pohledu jde o dokonalou záležitost, z toho hereckého skoro taky, a pro mnohé bude jistě silným zážitkem, přestože nezodpoví všechny podstatné otázky a ústřední myšlenku měl interpretovat údernějším způsobem.
Volání netvora je vlastně do určité míry Příběhem života, který se ne vždy vyvíjí podle představ. Daleko důležitější však je, že připomíná neutuchající lidskou potřebu vyprávět příběhy, což se dělo už v pravěku a možná ještě dříve (vzhledem k době netvorova narození). Může zamrzet, že tahle připomínka ve víru událostí vlastně malinko zapadne. A také, že nezbyl prostor na to vyjasnit některé nedostatky (snad tak činí alespoň knižní předloha). Bylo by to docela záhodno, protože Volání netvora: Příběh života sice uvádí veliké monstrum, ale na rozdíl třeba od Konga: Ostrova lebek, rozhodně není v první řadě popcornovou zábavou.
FOTO: CinemArt
svou babičkou nechce mít nic společného, otec bydlí daleko a do toho všeho se na něj vytahují spolužáci. Je čas zapojit svou dětskou představivost a vyrukovat s imaginárním kamarádem, jenž se bude zjevovat ve stejnou minutu. Obrovský netvor bere podobu stromu (tisu), který jinak tlí na nedalekém krchově, a má hluboký hlas Liama Neesona (důležité!). Dále si ovšem začne žít svým životem a svému stvořiteli chce odvyprávět tři příběhy. A když tak učiní, poslechne si čtvrtý-pravdivý od Conora.V Nic nás nerozdělí Bayona de facto oslavoval život, tentokrát ne že by cílil na protipól, ale
zabývá se i jinými, řekněme, temnějšími tématy. (Příběh života v originálním názvu nefiguruje.) Přesto tu nechybí kupříkladu naděje, jíž symbolizuje právě ten netvor, z CGI hlediska naprosto famózní bytost. Jinak jde o komplikovanější, nejednoznačnou postavu, která může být oporou, ale zároveň svádí ke špatnostem, které přitom myslí v dobrém, což je ještě složitější, protože z jeho slov a skutků je někdy obtížnější najít nějaká ponaučení. Jinými slovy: Volání netvora: Příběh života by klidně mohl být přístupný až od 15 roků.Vinit lze i ty příběhy, které jsou sice zabalené do pohádkového hávu, ale se
svou pointou/ponaučením pro děti asi hodně matoucí. V prvním přijde král o své syny a zůstane mu jen vnuk. Znovu se ožení, přičemž ledacos nasvědčuje tomu, že jeho nová žena je čarodějnice. Vnuk se zamiluje do farmářovy dcery, jenže události naberou nečekaný směr (intriky). Ve druhém se po začátku průmyslové revoluce postaví vlivný farář, jinak prý osvícený muž, proti zastaralým praktikám nerudného apatykáře a v podstatě zapříčiní konec jeho živnosti. Jenže Boží mlýny melou, jak zpívá Ewa Farna, a farářovy nade všechno milované dcery se ocitnou v ohrožení (zásadovost).Obě tyto vyprávěnky jsou vyvedeny v působivém animovaném provedení. Jasně, kdyby byly
hrané, asi by to bylo ještě působivější, ale taky hodně drahé. Třetí ovšem není animovaná, jelikož dost souvisí s rozpoložením hlavního hrdiny. Vypovídá o člověku, který už měl dost toho, že je ostatními přehlížený, a tak se rozhodl jednat, načež se dočkal nečekaných reakcí na své činy. J. A. Bayona patří k filmovým vypravěčům s jasnou vizí (uvidíme, co vyvede s pokračováním Jurského světa) a ve Volání netvora: Příběhu života ledacos funguje výborně, z technického úhlu pohledu jde o dokonalou záležitost, z toho hereckého skoro taky, a pro mnohé bude jistě silným zážitkem, přestože nezodpoví všechny podstatné otázky a ústřední myšlenku měl interpretovat údernějším způsobem.Volání netvora je vlastně do určité míry Příběhem života, který se ne vždy vyvíjí podle představ. Daleko důležitější však je, že připomíná neutuchající lidskou potřebu vyprávět příběhy, což se dělo už v pravěku a možná ještě dříve (vzhledem k době netvorova narození). Může zamrzet, že tahle připomínka ve víru událostí vlastně malinko zapadne. A také, že nezbyl prostor na to vyjasnit některé nedostatky (snad tak činí alespoň knižní předloha). Bylo by to docela záhodno, protože Volání netvora: Příběh života sice uvádí veliké monstrum, ale na rozdíl třeba od Konga: Ostrova lebek, rozhodně není v první řadě popcornovou zábavou.
FOTO: CinemArt
