Kategorie: Kino
Recenze: Transformers: Poslední rytíř
Autor: Tomáš Kordík -
A myslím to samozřejmě … ironicky! Přitom začínáme velmi slibně v roce 484. Král Artuš a 
jeho hrdinní rytíři čelí přesile a jejich situace nevypadá vesele. Někteří stále doufají, že čaroděj Merlin vymyslí něco užitečného. Jiní mu nevěří, protože vědí, že chlastá, má rád peníze a je hodně na ženský. Zřejmě proto, že chce posílit kult své osobnosti, spěchá za havarovaným Transformerem, o kterém nikdo jiný neví. Dostane od něj hůl (pamatovat!) a draka. Dobře to dopadne a další transformeři se spolu s rytíři účastní sezení u Kulatého stolu. Hezké, osvěžující, poměrně nápadité. Bohužel v 5. století strávíme jen velmi málo času. Na druhou stranu v takto daleké minulosti by hrozilo, že Transformeři budou považováni za Bohy, což by asi nebylo dobré.
Opravdu by bylo bývalo příjemné změnit prostředí i období, jelikož se dalo čekat, že
v současnosti se toho mnoho nového vymyslet nedá (akorát bude naznačeno, co se stalo se Samem Witwickym, ale dá se tomu při lehce chaotickém konceptu Posledního rytíře věřit?). Protože co? V jedničce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve dvojce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve trojce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve čtyřce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. A jestlipak uhodnete, co se děje v pětce? Přesně tak – všechno zůstává při starém.
Radikální změna, kterou tvůrci slibovali po původní trilogii, se jaksi nedostavila. Zato se před
několika měsíci objevila na netu jistá fotka z natáčení. Na té fotce byla budova a na ní vlajky s nacistickým hákovým křížem. Megan Fox kdysi řekla, že se Michael Bay chová na place jako Hitler. Rozzuřila Stevena Spielberga a už si v sérii neškrtla. Nutno ale dodat, že druhou světovou válku v Posledním rytířovi uvidíme pouze v jedné jediné scéně, což je vlastně taky škoda, jelikož tam by mohli Transformeři teprve dělat roztodivné zajímavé kousky. Víme akorát to, že se jim pomocí jistých hodinek (to je snad ještě větší WTF, než ty tři mořský mušle v Demolition Manovi) podařilo Hitlera zabít.
Jinak tedy setrváváme v současnosti, resp. v roce 2084 (po Kulatém stolu se objeví titulek o 1 600 let později). Znovu potkáme Cade Yeagera, který se kamarádí s Autoboty a chová maléDinoboty, čímž si zřejmě vynahrazuje to, že nesmí vídat vlastní dceru, která studuje daleko, a pouze spolu mohou na chvilku telefonovat, přičemž Wahlbergův hrdina nesmí nic říct, aby ho nevypátrali zlí lidé (nebo zlí roboti), neboť se pro to paktování v podstatě ocitnul na černé listině. Transformeři jsou totiž nežádoucí. Přitom se s nimi kamarádí i (podle všeho mírně rozpolcená) mladá Izabella, ale vskutku důležitým věcem by mohli přijít na kloub až znalec Edmund Burton a krásná profesorka z Oxfordu Vivian Wembleyová.
Ukecaného zbohatlíka si precizně (jak taky jinak) střihnul Anthony Hopkins a zasloužil se o to,
že tu nemáme pouze dalšího pošahance á la Simmons (John Turturro v pětce telefonuje z Kuby, kde se Transformerům paradoxně dobře daří). Jí si zahrála Laura Haddock (mimochodem matka Petera Quilla aka Starlorda) a moc jí to sluší, ačkoliv kostýmy obléká spíše cudnější a Michael Bay ji kamerou také nesvléká. Tím se tedy liší od Mikaely Banesové (Megan Fox), Carly Spencerové (Rosie Huntington-Whiteley) a Tessy Yeagerové (Nicoly Peltz).
Ono se dá už po nějakých dvaceti minutách vysledovat, že se režisér zjevně rozhodnul pro
spolupráci s jiným kameramanem. Jonathan Sela je v rámci série nováčkem a s Michaelem Bayem nikdy předtím nepracoval. Zapomeňme tedy na ty precizní michaelbayovské kamerové jízdy a podhledy, které dodávají jeho filmům na velkoleposti. Dočkáme se akorát mírně roztřesených záběrů tam, kde jsme takové vůbec nepotřebovali, protože takhle se nedá přečíst všechno. Další věc spočívá v tom, že nikdy nedělá dobrotu, když se na filmu podílí hodně scenáristů a střihačů.
V první sortě jich údajně bylo najato přes deset. Sami si sedli ke kulatému stolu a sršeli nápady,
které sepsali do jedné velké bible. Scenáristé, jejichž jména uvádějí titulky, pak vyzobali to, co považovali za nejzajímavější, a sesmolili dramaturgicky překombinovaný, nedotažený a maličko bizarní příběh, jaký sežral na realizaci přes 200 milionů dolarů (fakt rozumně investované peníze) a jaký se ovšem údajně produkujícímu Stevenu Spielbergovi velice líbil. Je snad chyba u něho? Nebo u Michaela Baye (dá se pochopit, že deset roků s pěti Transformers filmy může být hodně nebezpečná kombinace)? Nebo u scenáristů? Třeba by pomohlo se na Posledního rytíře podívat vícekrát s ovladačem v ruce, aby bylo možné si některé (tj. většinu) ze scén pustit opakovaně a rozšifrovat, o co v nich vlastně mělo jít. Na druhou stranu bijákům ze série Transformers by přece mělo ke zhlédnutí patřit především velké plátno. A v kině se ovladače (zatím) nefasují.
Transformers: Poslední rytíř působí trochu dojmem, jako by byly ty nejodpovědnější osoby poněkud z formy. Na druhou stranu sága vydělala už obrovský balík a spousta diváků se očekává i teď, takže to odpovědné osoby mohly vzít tak, že vlastně nepotřebují žádné sofistikované dílo. (To nepotřebovali nikdy – proto ty infantilní hlášky a roboti, jako tady kupříkladu sluha Cogman, nicméně přesto se na některých aspektech dalo zapracovat.) Hlavně, že vizuální efekty budou zase naprosto úchvatné (interakce je tu ještě dokonalejší než v leckterých Marvelovkách) a akce monstrózní (byť tentokrát trochu nepřehledná). Patnáct milionů dolarů se však investovalo do toho, aby se natáčelo 3D kamerami, takže některé záběry jsou technicky maximálně precizní a skutečně trojrozměrné (po obsahové stránce už to taková sláva být nemusí). Jinak se ale opravdu jedná o nejméně povedenou část. I když naštěstí ne až natolik, aby Transformeři přestali být cool. To je důležité, jelikož – byť už bez Michaela Baye – závěrečná scéna ukazuje, že s největší pravděpodobností uvidíme i šestku.
FOTO: CinemArt
jeho hrdinní rytíři čelí přesile a jejich situace nevypadá vesele. Někteří stále doufají, že čaroděj Merlin vymyslí něco užitečného. Jiní mu nevěří, protože vědí, že chlastá, má rád peníze a je hodně na ženský. Zřejmě proto, že chce posílit kult své osobnosti, spěchá za havarovaným Transformerem, o kterém nikdo jiný neví. Dostane od něj hůl (pamatovat!) a draka. Dobře to dopadne a další transformeři se spolu s rytíři účastní sezení u Kulatého stolu. Hezké, osvěžující, poměrně nápadité. Bohužel v 5. století strávíme jen velmi málo času. Na druhou stranu v takto daleké minulosti by hrozilo, že Transformeři budou považováni za Bohy, což by asi nebylo dobré. Opravdu by bylo bývalo příjemné změnit prostředí i období, jelikož se dalo čekat, že
v současnosti se toho mnoho nového vymyslet nedá (akorát bude naznačeno, co se stalo se Samem Witwickym, ale dá se tomu při lehce chaotickém konceptu Posledního rytíře věřit?). Protože co? V jedničce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve dvojce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve trojce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. Ve čtyřce se transformovala auta a ledacos se bořilo a ledacos taky vybuchovalo. A jestlipak uhodnete, co se děje v pětce? Přesně tak – všechno zůstává při starém. Radikální změna, kterou tvůrci slibovali po původní trilogii, se jaksi nedostavila. Zato se před
několika měsíci objevila na netu jistá fotka z natáčení. Na té fotce byla budova a na ní vlajky s nacistickým hákovým křížem. Megan Fox kdysi řekla, že se Michael Bay chová na place jako Hitler. Rozzuřila Stevena Spielberga a už si v sérii neškrtla. Nutno ale dodat, že druhou světovou válku v Posledním rytířovi uvidíme pouze v jedné jediné scéně, což je vlastně taky škoda, jelikož tam by mohli Transformeři teprve dělat roztodivné zajímavé kousky. Víme akorát to, že se jim pomocí jistých hodinek (to je snad ještě větší WTF, než ty tři mořský mušle v Demolition Manovi) podařilo Hitlera zabít.Jinak tedy setrváváme v současnosti, resp. v roce 2084 (po Kulatém stolu se objeví titulek o 1 600 let později). Znovu potkáme Cade Yeagera, který se kamarádí s Autoboty a chová malé
Dinoboty, čímž si zřejmě vynahrazuje to, že nesmí vídat vlastní dceru, která studuje daleko, a pouze spolu mohou na chvilku telefonovat, přičemž Wahlbergův hrdina nesmí nic říct, aby ho nevypátrali zlí lidé (nebo zlí roboti), neboť se pro to paktování v podstatě ocitnul na černé listině. Transformeři jsou totiž nežádoucí. Přitom se s nimi kamarádí i (podle všeho mírně rozpolcená) mladá Izabella, ale vskutku důležitým věcem by mohli přijít na kloub až znalec Edmund Burton a krásná profesorka z Oxfordu Vivian Wembleyová.Ukecaného zbohatlíka si precizně (jak taky jinak) střihnul Anthony Hopkins a zasloužil se o to,
že tu nemáme pouze dalšího pošahance á la Simmons (John Turturro v pětce telefonuje z Kuby, kde se Transformerům paradoxně dobře daří). Jí si zahrála Laura Haddock (mimochodem matka Petera Quilla aka Starlorda) a moc jí to sluší, ačkoliv kostýmy obléká spíše cudnější a Michael Bay ji kamerou také nesvléká. Tím se tedy liší od Mikaely Banesové (Megan Fox), Carly Spencerové (Rosie Huntington-Whiteley) a Tessy Yeagerové (Nicoly Peltz).Ono se dá už po nějakých dvaceti minutách vysledovat, že se režisér zjevně rozhodnul pro
spolupráci s jiným kameramanem. Jonathan Sela je v rámci série nováčkem a s Michaelem Bayem nikdy předtím nepracoval. Zapomeňme tedy na ty precizní michaelbayovské kamerové jízdy a podhledy, které dodávají jeho filmům na velkoleposti. Dočkáme se akorát mírně roztřesených záběrů tam, kde jsme takové vůbec nepotřebovali, protože takhle se nedá přečíst všechno. Další věc spočívá v tom, že nikdy nedělá dobrotu, když se na filmu podílí hodně scenáristů a střihačů.V první sortě jich údajně bylo najato přes deset. Sami si sedli ke kulatému stolu a sršeli nápady,
které sepsali do jedné velké bible. Scenáristé, jejichž jména uvádějí titulky, pak vyzobali to, co považovali za nejzajímavější, a sesmolili dramaturgicky překombinovaný, nedotažený a maličko bizarní příběh, jaký sežral na realizaci přes 200 milionů dolarů (fakt rozumně investované peníze) a jaký se ovšem údajně produkujícímu Stevenu Spielbergovi velice líbil. Je snad chyba u něho? Nebo u Michaela Baye (dá se pochopit, že deset roků s pěti Transformers filmy může být hodně nebezpečná kombinace)? Nebo u scenáristů? Třeba by pomohlo se na Posledního rytíře podívat vícekrát s ovladačem v ruce, aby bylo možné si některé (tj. většinu) ze scén pustit opakovaně a rozšifrovat, o co v nich vlastně mělo jít. Na druhou stranu bijákům ze série Transformers by přece mělo ke zhlédnutí patřit především velké plátno. A v kině se ovladače (zatím) nefasují.Transformers: Poslední rytíř působí trochu dojmem, jako by byly ty nejodpovědnější osoby poněkud z formy. Na druhou stranu sága vydělala už obrovský balík a spousta diváků se očekává i teď, takže to odpovědné osoby mohly vzít tak, že vlastně nepotřebují žádné sofistikované dílo. (To nepotřebovali nikdy – proto ty infantilní hlášky a roboti, jako tady kupříkladu sluha Cogman, nicméně přesto se na některých aspektech dalo zapracovat.) Hlavně, že vizuální efekty budou zase naprosto úchvatné (interakce je tu ještě dokonalejší než v leckterých Marvelovkách) a akce monstrózní (byť tentokrát trochu nepřehledná). Patnáct milionů dolarů se však investovalo do toho, aby se natáčelo 3D kamerami, takže některé záběry jsou technicky maximálně precizní a skutečně trojrozměrné (po obsahové stránce už to taková sláva být nemusí). Jinak se ale opravdu jedná o nejméně povedenou část. I když naštěstí ne až natolik, aby Transformeři přestali být cool. To je důležité, jelikož – byť už bez Michaela Baye – závěrečná scéna ukazuje, že s největší pravděpodobností uvidíme i šestku.
FOTO: CinemArt
