Recenze: Neviditelný

 

 

Rozchody málokdy probíhají úplně snadně. O to složitější průběh se dá předpokládat, když se chce holka rozejít například se sériovým vrahem, mafiánem nebo expertem na optické záležitosti. Cecilia Kass (Elisabeth Moss) si v úvodní sekvenci/němé etudě pořešila rozchod s tím, který patří do třetí sorty. Podstrčila mu léky a víceméně potichu se vykradla z luxusní vily, kde za sebou kromě stresujícího vztahu ponechala i pejska Zeuse. Tenhle začátek funguje velice dobře a napětí by se dalo krájet, přestože ani o jedné z postav nic nevíme. Ale tušíme, a proto nechceme, aby ji chytnul. Vlastně stačí, že je žena.

Ač se schovala u kamaráda, který vychovává malou dcerku, mohla tušit, že člověk s inteligencí experta na optické záležitosti, který rád manipuluje s lidmi a snad má i lehce psychopatické sklony, si ji dříve či později najde. Tím spíše, že za ní neopatrně přijíždí její ségra Emily. Avšak záhy se objevuje zpráva, že tenhle její bývalý se zřejmě zabil, protože neunesl tu psychickou tíhu po ztrátě té, kterou miloval. Jenomže nedlouho poté se ukáže, že s úlevou a pocitem bezpečí to Cecilia jaksi uspěchala. Při útěku z vily zahlédla zvláštní oblek. A když se pak kolem ní začnou dít zvláštní věci, dojde jí, že není pronásledována duchem, nýbrž Adrianem, jenž našel způsob, jak se stát neviditelným!?! A to je snad ještě horší, než kdyby byl mrtvý.

V minulosti už jsme mohli vidět různě provedené neviditelné. Původní Invisible Man od studia Universal chodil zabalený tak, že byl vlastně úplně viditelný. Také o Neviditelném na útěku a Muži bez stínu jsme častokrát věděli. Podotýkám, že to rozhodně nebyla ze strany Johna Carpentera, resp. Paula Verhoevena chyba, jelikož jejich filmy fungují i tak velice, velice dobře. Tento starší dokonce na výbornou. V pokračování Arabely byla neviditelnost po nasazení té čepičky či aparátu z Fantomasova kufříku pořešena také stylově a účelně. A v Neviditelném není titulní postava po většinu času vidět vůbec.

 

 

Troufám si tvrdit, že když se producent Jason Blum dozvěděl o tomto záměru režiséra Leigha Whannella, musel vyskočit tři metry do vzduchu. Na tom se dá přece maximálně vydělat, když nepotřebujete CGI efekty a dokonce ani člověka v kostýmu. Pravda, ve druhé polovině se dočkáme náročnějších záběrů, leč pořád se v pohodě podařilo udržet rozpočet pod deseti miliony dolarů. A za první víkend se zaplatil sedmkrát! Jason Blum to patrně ani neřešil, jelikož věděl, že téma neviditelnosti je divácky natolik atraktivní, že lidi stejně přijdou, ale pakliže nevidíme vůbec nic, záleží hodně na vizi a šikovnosti režiséra. Protože za takovýchto okolností se ukáže jeho skutečná velikost. Je třeba neustále udržovat diváckou pozornost a zajistit, aby film nevyzníval lacině (třebaže byl natočený levně), to je opravdu kumšt.

Právě Australan Leigh Whannell se tvářil, že by měl být tím pravým tvůrcem, který učiní i z tohoto Neviditelného další kultovní záležitost. Z části určitě díky tomu, že se výrazně spolupodepsal pod vznik fenoménu Saw, ale podle mě ještě ve větší míře díky předloňské tech-noirové sci-fi Upgrade, která taky přinesla za málo peněz hodně, hodně, hodně muziky. Znovu využívá postavy vynálezce, jehož výtvor výrazně mění životy lidí, kteří s ním přijdou do kontaktu. Jak STEM, tak tenhle neviditelný oblek jsou nepochybně lákavé věcičky, nicméně pokud by se dostaly do nesprávných rukou, nadělalo by to pořádnou paseku a asi bude dobře, že v realitě neexistují. Zatím!

Prvotní plán byl takový, že Neviditelného ztvární Johnny Depp a že film bude součástí Dark Universe, tedy vlastního vesmíru, který bude po vzoru Marvelovek sdružovat všechna slavná monstra ze studia Universal. Jenže tenhle slibně vyhlížející nápad se rozpadnul v podstatě už na samotném počátku (spadají sem prakticky jenom Drákula: Neznámá legenda a Mumie), což hodně zamrzí. Všechny další „monstrózní“ projekty tak budou zcela samostatné bez jakýchkoli návazností. Ostatně takový Joker taky nenavazuje na žádný jiný biják z DCEU. Ovšem srovnávat loňský oscarový počin s touto novinkou od Blumhouse Productions se jinak dost dobře nedá.

 

 

Tedy ne že by se na Neviditelném nenašlo dost pozoruhodných věcí. Whannell na jedné straně znovu nezapře, že jedním z jeho nejoblíbenějších režisérů bude zcela jistě James Cameron, nicméně na tu druhou vcelku potěšil tím, že tenhle Invisible Man není ani tak sci-fi, jako spíše romantické drama. Některé z Adrianových skutků by šly při plné viditelnosti obtížně realizovat, jiné zase představují uvěřitelné konfrontace zhrzeného, odkopnutého týpka a jeho bývalé přítelkyně, která mu dala kopačky, ale přesto ji neustále stalkuje. To se stává.

Není pochyb, že Jason Blum – třebaže některé věci řeší jinak – de facto přebírá štafetu po Harveym Weinsteinovi. Nikoli v tom smyslu, že by byl sexuálním predátorem, jenž by lákal na pokoj téměř každou herečku, která by si chtěla zahrát v jeho filmu. Ale v tom, že se pomalu stává jedním z nejvlivnějších producentů současného Hollywoodu. To znamená, že si klidně může dovolit obsadit kteréhokoli herce a kteroukoli herečku. Záměrně nehledá v první lize. Což o to, konkrétně Leigh Whannell minule stvořil s méně známými a neznámými aktéry a aktérkami nezapomenutelnou podívanou. Aldis Hodge a Harriet Dyer zvládají svoje role velmi pěkně. Oliver Jackson-Cohen se jakožto záporák mohl klidně ve svém hereckém projevu ještě více odvázat. A Elisabeth Moss rozhodně není špatná herečka, nicméně se obávám, že sama dvouhodinový film stále neutáhne.

Neviditelný holt zůstal za očekáváním. Zatímco v případě Upgradeu téma a zpracování snad už ani nešlo posunout výš, tady to stoprocentně šlo! A troufám si tvrdit, že se nabízelo více možností, jak tolik nosný námět rozvinout do dalšího výjimečného zážitku. Jenže Leigh Whannell tentokrát scénář poněkud odfláknul (mimo jiné jde znova o prachy), což je zvláště znatelné na druhé polovině (v té první hlavní hrdince samozřejmě nikdo nevěří), ve které se dočkáme několika pochybnějších momentů. A ještě více zamrzí fakt, že příběh postupně negraduje. Určitá pozoruhodná myšlenka, resp. pozoruhodné myšlenky sice v závěru vykrystalizují, ale potvrdit je může jedině případné pokračování.

FOTO: CinemArt