Když byli Elsa a Anna ještě malé, hráli si na kouzelný les. Otec se tomu podivil, ale vyprávěl jim příběh o tom, jak jejich dědeček pomohl s dobrým úmyslem vedle lesa vystavět hráz. V lese se nacházely všechny čtyři živly. Kdo viděl
Posledního vládce větru, ten už je zná. Pro ty ostatní je to země, oheň, vzduch a voda. Jenže později se dozvíme, že existuje i pátý. V současnosti bylo zprvu v království Arendellském všechno v pohodě. Jenže jedné noci si Elsa zpívala nevhodnou píseň
Do neznáma dál (
Into the Unknown), čímž živly probudila a teď bude nutné si je udobřit. A zjistit pravdu, která možná souvisí s voláním tajemného hlasu.
Na začátku
filmu uslyšíme kratičkou hudební pasáž připomínající spíše
Lvího krále. A onen hlas zase silně připomene
Píseň moře.
Ledové království II však pochopitelně nabízí klasickou CGI animaci, která znovu vypadá úchvatně! Kupříkladu nebe s mráčky to už nepůsobí ani jako animace, nýbrž jako skutečnost. Díky prostředí, ve kterém se odehrává, a díky Elsiným ledovým schopnostem, si
tohle pokračování po celou dobu udržuje vynikající tajemně-chladnou atmosféru. Někdy to až lehce zavání scénami z Kryptonu ze
Supermana a
Supermana II.
Spolu se dvěma sestrami se vrací další staří známí z
první části. Annin přítel Kristoff, jeho sob Sven, po vlastním
spin-offu pochopitelně nemůže chybět popletený, ale zároveň taky vnímavý a hodný sněhulák Olaf, který prý umí „
vozembouch“. Z nových tváří nelze opomenout Yelenu – náčelnici lesního kmene Northuldrů. Potom
tady máme generála Matthiase, který se svou družinou zůstal v lese uvězněný několik dekád, což vede k myšlence, kolik je vlastně Else a Anně roků? Lesem poletuje Vánek (v originále Gale), který si prostě hraje. A nechybí ani maličký mloček, jenž ovšem dokáže díky svým ohnivým schopnostem natropit pořádnou paseku a možná sem tak trochu zabloudil z jiného animáku. Opomenout nesmíme ani vodního koně Nokka, který je skoro stejně cool jako Pegas. No jo, nejen v norských a řeckých bájích najdeme určité podobnosti.
Elsa a Anna naštěstí nadále zůstávají v popředí a jejich sesterská láska je místy opravdu dojemná. Vedle ní se zabýváme také tou mezi Annou a Kristoffem, jenž se ji opakovaně snaží požádat o ruku, ale vždycky se do toho něco semele. Je ohromně zábavné sledovat, jak jsou nesmělí a v lásce nezkušení. O to více jim však přejeme, aby jim to vyšlo. U Elsy to bude kvůli jejím schopnostem s případným zamilováním se patrně složitější. Žádný
Sub-Zero se totiž nikde poblíž Arendellu nevyskytuje. Na druhou stranu Elsa evidentně dobře rozumí tomu, že její hlavní úloha spočívá – na rozdíl od té sestřiny – v něčem jiném.
V roce 2014 nebylo při udílení Oscarů pochyb, že
Ledové království v kategorii Nejlepší animovaný film všechny zválcuje.
Dvojka se však nevešla ani do nominované pětice! Jedinou šancí pro zisk prestižní sošky tak byla kategorie Nejlepší původní píseň. Tenkrát to s
Let it go/Najednou vyšlo. Letos se podobně silný hit
Into the Unknown/
Do neznáma dál musel sklonit před
(I’m Gonna) Love Me Again. Další písničky z
tohoto sequelu jsou vcelku pěkně přeložené (je znát, že v původní i české verzi se o hudební aranžmá postarali skuteční profesionálové), nicméně žádná z nich svým sdělením vyloženě nenadchne.
Ledové království II je díky nadšení tvůrců určitě důstojným následovníkem kultovní
jedničky (jejíž děj bude ve stručnosti připomenut), třebaže tvůrci některé důležité momenty nenaservírují s patřičnou naléhavostí. Oproti některým dalším hollywoodským animákům představuje znovu nesporné plus ta skutečnost, že jde o natolik precizně vybalancovanou podívanou, že si v ní najdou to svoje jak děti, tak dospělí. Příběh obou sester se na jednu stranu uzavřel, nicméně přesto je pravděpodobné a vítané, že vznikne i třetí část. K téhle druhé tradičně dodejme už jenom to, že za závěrečnými titulky se objevuje ještě jedna scéna pro usmání.
FOTO: Falcon
