Recenze: Šťastné a veselé

 

 

Právě zuří první světová válka. Na bojišti denně umírá spousta mužů, z nichž každý byl něčí syn, něčí bratr, … Své o tom ví jeden skotský klučina, který spolu se svými krajany a s francouzskými vojáky vede zákopovou bitvu proti Němcům. My se dostaneme, jak se říká, až „do kuchyně“ všech tří stran, takže se nepřekvapivě setkáme i s jejich veliteli. Francouze má na starosti poručík Audebert (Guillaume Canet), Skoty poručík Gordon (Alex Ferns) a Němcům rozkazuje židovský poručík Horstmayer (Daniel Brühl). Zákopy všech zúčastněných národností se nacházejí dost blízko od sebe. Nadešel Štědrý den a po uplynulých týdnech je fyzické i psychické vypětí obrovské. Něco takového si v bezpečí vyčkávající generálové vůbec nedovedou přestavit.

Krásná operní pěvkyně Anna Sörensen chodí s tenorem Nikolausem Sprinkem, který však musel také bojovat. Po soukromém koncertu pro korunního prince Viléma oba vyrazí do německého zákopu, kde se vyndávají ven vánoční stromky. Znepařátelené strany to hodně zmate. Po hraní na dudy a zpívání Tiché noci vyleze stále zpívající Sprink ven a se stromečkem v ruce se vydává do země nikoho. Tři velitelé se pak domluví, že zanechají bojů a Vánoce oslaví společně. A tak všichni vylezou ven, dají si čokoládu, něco k pití, pokecají, vrátí ztracené věci, předají protistraně dopisy k odeslání domů, pohřbí mrtvé, zahrajou si fotbal, navzájem se uchrání od útoku dělostřelectva a vymění si adresy, aby se po válce mohli zase potkat. Prostě si nejpříjemnější svátky v roce užijí, jako kdyby bylo všechno v naprostém pořádku.

Film s takovým silným námětem snad asi ani nejde realizovat nesprávně. Není divu, že to Šťastné a veselé dotáhly k nominaci jak na Zlatý glóbus (kde zvítězilo drama Ráj hned teď), tak na Oscara (sošku dostal Tsotsi). Nutno znovu zmínit, že není důvod něvěřit tomu, že se všechno odehrálo právě tak, jak nám to tenhle nevšední počin Christiana Cariona předkládá, třebaže realita byla tenkrát podle všeho přeci jen trochu jinačí. Sledujeme postavy s rozličnými charaktery, přičemž jak hlavní dějová linie, tak ty vedlejší (které by se daly spočítat na prstech jedné ruky), jsou rozvíjeny pozoruhodným a vzhledem k okolnostem i přirozeným způsobem, že není nouze o dojemné, velmi dramatické, vtipné i vpravdě nečekané momenty.

 

 

Režijně se možná najde pár drobností, jaké se daly natočit lépe, nicméně na ty dojde ještě před tím příměřím. Od té doby tohle dílo šlape spolehlivě jako budík vojáka Ponchela. Jedním dojemným momentem za všechny bude určitě Annin zpěv pro všechny. Velmi dramatické je střetnutí toho skotského vojáka, který přišel o bratra (matce to v dopisech pochopitelně neprozradí) a který má před sebou Němce, jenž za ním jde v dobré víře, když se neválčí. Vtipné jsou třeba repliky o (ne)dobytí Francie. A co se nečekaných momentů týče, prozradím pouze to, že ač jsou kolikrát řečeny či uskutečněny tak nějak mimochodem, přesto zanechají hluboký dojem.

Když už zmiňuju víru, neuškodí si napsat o postavách, z nichž jedna je skotský kněz, který dostává dost prostoru. Asi jediný případ, kdy to typově s obsazením úplně nevyšlo. Místo Garyho Lewise by se zřejmě našel vhodnější herec. V každém případě platí, že ve válce není pro boha místo a že za klid zbraní, byť vzhledem k probíhajícímu světovému konfliktu dočasný, může lidský rozum a lidská povaha. Jak ostatně potvrdí knězův militantně zaměřený nadřízený, jenž ho přijde vyměnit. A taky platí, že v podstatě každá z postav tady má svůj určitý působivý oblouk. Lhostejno, jestli ji ztvárňuje Guillaume Canet, Daniel Brühl, Gary Lewis, Alex Ferns, Dany Boon, Benno Führmann či úžasná Diane Kruger, která přitom byla tehdy za Caneta provdaná. Takže vlastně není úplně pravda, když mu Brühlova postava řekne: „Vaše žena není Němka.“

Šťastné a veselé je skvělý protiválečný film, který možná mohl dodat informaci o tom, kde přesně k této události došlo, a kolik vojáků se jí zúčastnilo. Na jednu stranu vůbec není složité se vžít do pocitů, jaké tehdy zažívali snad úplně všichni, kteří aktivně bojovali. Na druhou stranu nám závěr dokazuje, že když si někdo nevyzkouší extrémní zážitek, jako je kupříkladu právě válka, na vlastní kůži, kolikrát neví, proč se přímí účastníci následně zachovali v konkrétní situaci tak, jak se zachovali. Šťastné a veselé je zkrátka hluboce lidská podívaná s velkou vypovídající hodnotou, jaká zároveň podtrhává výjimečnost Vánoc. A nás může navíc těšit, že se na něm coby střihačka podílela Andrea Sedláčková (rozhovor).

FOTO: cinema.de