Recenze: Not of This Earth

 

 

Mladá žena právě vystoupila z auta svého přítele, což se jí stalo osudným. Objevila se před ní figura s černými slunečními brýlemi. Když si je sundala, podívala se na ni svýma zvláštníma očima, díky kterým dokázala zabít pouhým pohledem. V kufříku má speciální vybavení, jakým svým mrtvým obětem vysává krev z těla. Tahle figura má svůj vlastní dům, vlastního poskoka Jeremyho a peníze pro ni nejsou problém. Tvrdí, že se jmenuje Paul Johnson, ale ve skutečnosti není z této planety. Pochází z vnějšího vesmíru, ze vzdáleného světa jménem Davanna, kde se rozmohla nová choroba, která kosí její obyvatele. Lidská krev se může stát lékem, nicméně to bude teprve nutné zjistit.

Plán sestává z šesti fází. Zaprvé: Studovat lidi. Zadruhé: Sbírat hodně krve. Zatřetí: Poslat na Davannu člověka kvůli výzkumu. Začtvrté: Johnson sám je pokusný králík, na kterém se ukáže účinnost lidské krve. Zapáté: Pokud se ukáže, že krev funguje, přijde na řadu obsazení planety Země a podrobení si lidské rasy. Zašesté: Destruce celé planety Země. Tak pravil stejný Johnsonova druhu, se kterým se dá komunikovat prostřednictvím jakéhosi výtahu v obývací místnosti zmíněného domu. Jak by jistě řekl Charles Dickens: „Tohle nejsou zrovna nadějné vyhlídky.“ V každém případě platí, že by v tom musel být Vincent Price (a ten začal s Rogerem Cormanem spolupracovat až v letech šedesátých), aby se neobjevil někdo, kdo by v uvedených záměrech emzákům zabránil. Nebo se o to alespoň pokusil.

Tím spíše, že ten, který není z této planety, sice dokáže telepaticky, tj. silou vlastní myšlenky, přimět téměř kohokoli okamžitě udělat to, co po něm chce, nicméně jeho velkou slabinou je nadměrný hluk. Doktor na jeho nadlidskou schopnost svým způsobem doplatí. A tak bez obav dovolí, aby sestřička Nadine pracovala přímo pro pana Johnsona. Aby bydlela v jeho domě a dávala mu krevní transfuze. Zahrála si ji Beverly Garland (s Judy nepříbuzná) a nutno dodat, že vypadá jako typická pin-up girl. Však toho také režisér dvakrát „exploitačně“ využije. Poprvé při decentním převlékání za paravánem, kdy je kamera postavená tak, že Jeremy nic nevidí – na rozdíl od nás. A podruhé, když se Nadine natáhne u bazénu.

 

 

V každém případě Johnson tedy rozhodně není žádný Klaatu. Nepřichází domlouvat, nýbrž likvidovat za účelem přežití vlastní rasy, na čemž zřejmě někteří nespatří nic zlotřilého, ba naopak v podstatě přirozeného. Pamatujme, že se píší 50. léta a napětí mezi USA a SSSR se už tehdy dalo krájet. Mimochodem kromě samotného příběhu se dá v Not of This Earth udělat jasná představa o tom, jak to v dané dekádě chodilo. Hlavní antihrdina k tomu nosí slunečný brýle, takže vypadá jako nějaký špion, což platí dvojnásob pro scénu, ve které se před knihami setká s kolegyní. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se právě tady inspiroval John Carpenter pro využítí slunečních brýlí v Oni žijí, jelikož tam mají poněkud jinou funkci (v povídce Eight O’Clock in the Morning od Raye Nelsona, podle které byla tato kultovní klasika natočena, se vůbec nevyskytují). Jakkoli by bylo obrovským překvapením, kdyby zrovna John Carpenter sci-fi typu Not of This Earth nikdy neviděl.

Když pomineme potencionální politicko-alegorický obsah a zůstaneme čistě u sci-fi, je třeba se poklonit způsobu, jakým scenáristé a režisér pracují s faktem, že Johnson je ryze humanoidní mimozemský tvor. Tohle málokdy přesvědčivě funguje – nejméně v Muži z oceli. A často to bývá iritující – nejvíce v Muži z oceli. Úplně jednoduše: Jednak to dává smysl z toho důvodu, že si vybral právě Zemi kvůli lidské krvi. Jednak se dají stylově využít ty zkázonosné oči. A jednak bude naznačeno, obyvatelé Davonny tady byli už před námi a jsou jaksi skuteční otcové pozemšťanů. Čili se jedná o koncept, jaký můžeme vidět v tvorbě spisovatele Ericha von Dänikena nebo třeba v Prometheovi. A když už došlo na zmínku o Johnu Carpenterovi a vlastně i Riddleym Scottovi, nutno podotknout, že tak jako přišel v Dark Star první jmenovaný se specifickým „nízkorozpočtovým“ mimozemšťanem, přichází v Not of This Earth Roger Corman s podobným, který by se navíc dal označit za předchůdce facehuggera ve Vetřelci. :-)

Not of This Earth se pyšní precizním a velice chytře napsaným scénářem, který by za určitých okolností mohl sloužit jako vzor pro současné a někdy zbytečně překombinované sci-fi. Například takový vlezlý podomní prodejce vysavačů se možná na první pohled nezdá, ale díky němu se dočkáme úsměvných, děsivých i napínavých momentů. Samotnou kapitolou je pak finální auto-moto honička, která celý film posouvá na vyšší úroveň, přestože rozuzlení jest vzhledem k předchozím událostem předvídatelné a přestože se rozpočet pohyboval kolem 100 000 dolarů. Bylo zapotřebí natáčet rychle, kvůli čemuž se charismatický Paul Birch, představitel Johnsona, ještě před koncem produkční fáze rozkmotřil s Rogerem Cormanem. Na výsledku se to naštěstí nijak nepodepsalo a závěrečný záběr jenom dokazuje, že tohle dílo v pohodě obstojí v konfrontaci i s těmi několikanásobně dražšími, jaká vznikla v současnosti. Ačkoli se tvůrci patrně připravili o možnost stvořit vskutku výživné pokračování. Každopádně Not of This Earth potvrzuje, že to kolikrát skutečně není o vysokém rozpočtu, ale o dobře napsaném scénáři a kreativitě.

FILM JE V DOBRÉ KVALITĚ V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ KE ZHLÉDNUTÍ TADY

RECENZE NA ÚTOK KRABÍCH MONSTER JE K PŘEČTENÍ TADY

FOTO: cinema.de