Recenze: Wonder Woman 1984

 

 

Na úvod se vrátíme za Robin Wright a Connie Nielsen do Dianina dětství. Právě probíhají nějaké zběsilé „olympijské“ hry, které současně připomínají velkolepější překážkovou dráhu z počítačové hry Tomb Raider 2. A možná i specifický triatlon či pětiboj, protože se běhá, plave, jede na koni a střílí z luku. Diana měla slušně nakročeno k vítězství, jenže bylo odhaleno její fixlování. A právě proto se vracíme na ostrov Themyscira, abychom si vyslechli moudra o tom, že pravda je důležitá (tak jako trpělivost a vytrvalost a odvaha) a že je dobré vyhrát, až když jsme připravení vyhrát.

Pak už se přesouváme do zlatých osmdesátých, tj. do doby, ve které se z Wonder Woman stala Superwoman, jelikož po vzoru Supermana pomáhá při drobných i závažnějších zločinech. A ano, později ji nedělá pražádný problém ani létání (mraky jsou jeden moment v podobné pozici, jako při znělce společnosti StudioCanal). A tak jako Thor má svoje kladivo Mjolnir, má Diana svoje typické laso pravdy ... A Captain America má zase svůj štít, takže by mu teoreticky neměla mít co závidět, přesto částečně kopíruje jeho příběhovou linku. Rozdíl je v tom, že Steve Rogers se po druhé světové válce probral až v jednadvacátém století, zatímco WW se po té první objevuje v roce 1984, aby se v současnosti mohla odehrávat eventuálně až třetí část, na které už se pracuje, což by mělo platit i pro nějaký ten spin-off.

Všechno navzdory tomu, že dvojka nebyla zrovna dvakrát úspěšná. Nejde ani tak o tržby, jelikož šla do kin coby vánoční dárek v závěru prosince, kdy se koronavirus ještě hodně rozlézal. Jde o divácké přijetí, které rozhodně nebylo tak vřelé jako minule. Ani vždy sexy a žhavá Gal Gadot nedokázala publikum dostatečně rozpálit, takže zůstalo chladné. Tentokrát se její konkurentkou stala v některých momentech neméně uhrančivá Kristen Wiig, které více sedí ta neprůrazná verze. A pak tady máme Pedra Pascala. Jak její Barbara Minerva/Cheetah, tak jeho Max Lord jsou záporáci, kteří jako kdyby sem zabloudili ze Spider-manových dobrodružství.

 

 

On je známou televizní, ale zároveň taky prolhanou hvězdou, kdežto ona má komplexy z toho, že je přehlížená, což se má změnit. Kdo nebo co to změní? Změní to zázračný kámen, který byl ukořistěn ze sbírky šmelinářů a který dokáže plnit přání. Jenže to není zdaleka taková sranda, jako v případě Shorts. Zatímco Barbara si přeje být jako Diana, která také pracuje ve Smithsonianském institutu ve Washingtonu, titulní hrdinka má samozřejmě jediné přání, které se jí záhy splní. Její milý Steve Trevor se vrátí v podobě jiného pána, avšak ona stále vidí jeho původní podobě. Ale co když se ukáže, že každé přání (pokaždé pohádkově doprovázené vánkem i v uzavřených prostorách) musí být něčím vykoupeno?

V úvodních titulkách je Chris Pine uváděn jako druhá hlavní hvězda, byť se s ním nepotkáváme tolik, jako s Pedrem Pascalem. Na jeho nástup si musíme počkat cca 50 minut a rozhodně není nijak velkolepý. Zamrzí, protože s Gal Gadot jim to funguje velice dobře, což se o zbytku filmu napsat nedá. Není přitom úplně snadné rozklíčovat, v čem je přesně ten nejzásadnější problém. Z části budou na vině scénář a absentující originalita. Přeci jen těch komiksových spektáklů vznikla za posledních patnáct roků celá řada. Na druhou stranu, Marvelovky si – až na výjimky – pořád udržují solidní standard, a to navzdory skutečnosti, že rovněž jedou víceméně stále podle té samé šablony. U Wonder Woman to nebude ani o výběru představitelky hlavní role, protože ta nemohla být vybraná vhodněji. A není to ani o jejím charakteru, neboť ten je divácky vstřícný. Ale holt v tom komiksovém rybníku, resp. teď už spíše moři, soupeří se silnou konkurencí.

 

 

Další věc: prakticky nijak se nevyužívá toho vročení z názvu. Dianu jsme klidně mohli potkat v 50. letech, jak řeší situaci kolem Area 51 (Oblasti 51) nebo jak ztvárňuje nějakou z postav v nízkorozpočtové sci-fi od Rogera Cormana. V 60. letech se zase mohla potkávat s hippiesáky. V sedmdesátých zase mohla ve Vietnamu pomoct pořešit probíhající válečný konflikt. A v roce 1984 mohla alespoň minout arkádovou hernu či poutač na Starmana. Místo toho se dočkáme jenom úsměvné scény s odpadkovým košem, která však byla už v traileru. 

Hlavní záporák chce postupně ovládnout celosvětový trh s ropou, což vůbec není špatný nápad. A tak obchází šejky a další magnáty s tím, že jim splní přání. U Egypťana by bylo hezké vše obnovit, jako tomu bylo ve starověku za časů Mumie, leč dočkáme se jenom jedné zdi. Záporačka Barbara oproti tomu nemá pro svoje záporáctví žádný pádný důvod. Tedy možná kromě toho, že si myslí, že se do ní Max Lord, jenž s Avou nemá nic společného, zakoukal. On se ale chtěl přes ni dostat k tomu kameni, co má mimochodem velice zvláštní tvar. A tak se sebrali uprostřed gala a vydali se k ní do kanceláře. Vrcholný úlet však spočívá v tom, že Diana a Steve v Egyptě odkoupí od taxikáře jeho vozidlo a nechají ho s balíkem peněz stát uprostřed pouště. Některé potencionálně nosné nezbytnosti jako pátrání po původci božské řeči, což by mohlo přivést opravdu stylového záporáka, vlastně ve finále nemají žádný význam, protože u kámene přání nebylo vzhledem k fantasy žánru nutné vysvětlovat původ jeho magické moci.

Wonder Woman 1984 zůstala za očekáváním, který bylo opravdu velké (viz závěr tohoto speciálu). Film nezapře svou velkorozpočtovost, nicméně se po zhlédnutí nelze ubránit dojmu, že ty miliony mohly být využity smysluplněji a efektivněji. K tomu by bývalo bylo zapotřebí mít kvalitnější scénář, jehož autoři by dokázali vytěžit maximum z některých pěkných nápadů, včetně zakomponování prezidenta Reagana. Místo toho sledujeme bohužel až otravně patetického Maxwellova synka Alistaira. Herecké výkony jsou tentokrát od většiny zúčastněných poněkud ospalé, vizuální efekty občas zase do očí bijící. Režisérka Patty Jenkins zkrátka tentokrát svoji úlohu nezvládla s takovým přehledem. Ani co se akčních scén týče. Jasně, v prvních Avengers, tedy bijáku o podobné stopáži, se vyskytují v podstatě taky jen tři, avšak rozhodně uspokojující, což se tady dá napsat pouze o sekvenci na silnici. Hlavně, že ve Wonder Woman 1984 mezi závěrečnými titulkami vystupuje Lynda Carter – někdejší představitelka titulní superhrdinky. Má to být pouhý vtípek nebo snad nějaká narážka na třetí část?

INFORMACE O BONUSOVÉ SEKCI NA BLU-RAY JSOU K DISPOZICI TADY

FOTO: Warner Bros.