Recenze: Zabijákova žena a bodyguard

 

 

Tentokrát se o plátno dělí se Samuelem L. Jacksonem a Ryanem Reynoldsem v podstatě rovnoměrným dílem. Na několik scén se staví i Morgan Freeman a Antonio Banderas. A zase jsme u toho, co jsem psal už u originálu, že s takovým obsazením snad ani nejde, aby byl výsledek špatný. Zvláště pro ty, kdož stejně jako já zbožňují „tortillovou trilogii“ Roberta Rodrigueze, tj. filmy El Mariachi a hlavně Desperado a Tenkrát v Mexiku, musí maximálně potěšit už jenom ta skutečnost, že Salma sdílí s Antoniem Banderasem nejen společnou scénu, ale i záběr! 

Rodák z Málagy se tentokrát představuje jako Aristoteles Papadopoulos, řecký záporák s úžasným jménem a s poněkud hitlerovskými móresy. Jeho záměrem je totož zařídit nadřezenost svého národa tím, že zničí u Itálie se nacházející datový uzel. Situace je to komplikovanější, že měl v minulosti pletky se Soniou Kincaidovu, jejíž současný manžel není charakterově a morálně bezchybný (přeci jen pracuje jako zabiják lidí), ale má ji rád. Dojde také na krátkodobě předstíranou ztrátu paměti, takže bude víckrát zmíněna komedie Přes palubu. To v rámci opět precizně fungujících retrospektivních pasáží, z nichž jiná se soustředí na matku Michaela Bryce (s jeho otcem budeme mít možnost se setkat :-) ), kterého v Zabijákově ženě a bodyguardovi potká tolik nepříjemností, co takového Jima Levensteina za celou úvodní trilogii Prci, prci, prcičky.

Pravda, v případě osobního strážce (toho času bez licence) v podání Ryana Reynoldse se nejedná o vyloženě trapné momenty, jako spíše o ty nepříjemné typu vypadnutí z auta, přejetí lodí či mořského funusu. Na první pohled to možná může znít hrozivě, nicméně dvojka – ač vyměnila scenáristy – stále nepostrádá patřičný nadhled, tak jako například bijáky s Deadpoolem. Akorát tady nikdo nebourá čtvrtou stěnu. Zato se bourá ledacos jiného a je to opět parádní akční jízda, jejíž tempo jest v úvodu snad až příliš zběsilé a dynamické, ovšem honička ulicemi města za denního světla by měla sloužit jako mustr pro všechny, kdož chtějí natočit kvalitní akci! To samé platilo už o honičce amsterdamskými kanály v Zabijákovi a bodyguardovi.

 

 

Akční scény postupně de facto nabobtnávají, až do finálního rozuzlení na lodi, což je v případě akčních filmů poměrně vděčné místo k vyřešení všeho nejdůležitějšího. Nicméně Zabijákova žena a bodyguard jest znovu zároveň komedií, přičemž jak Salma Hayek (Milovník po přechodu), tak Samuel L. Jackson (Amos & Andrew) a Ryan Reynolds (R.I.P.D. -URNA: Útvar rozhodně neživých agentů) už v minulosti ukázali, že mají veliký talent i pro tenhle žánr. Jejichž vzájemné špičkování, údajně častokrát doprovázené improvizací, se prostě neomrzí, přestože ne všem může být po chuti ten lehce infantilní humor. Jenže k těmhle vražedným podivínuům prostě patří!

Už úvodní scéna, ve které musí Michael po špatných zkušenostech s Dariusem Kincaidem docházet k psycholožce, která jeho sebelítostivé a paranoidní problémy prostě nezvládá, velice pobaví. A zároveň předznamenává, že právě tahle postava si projde nejvíce karamboly. Ale my coby diváci se přitom nemusíme cítit provinile, protože víme, že se všechno včas zase srovná (ideálně ještě předtím, než si jeho zprávy poslechne „budoucí Mike“) a že tahle herecká poloha sedí Ryanu Reynoldsovi o poznání více, než kdyby měl být nějakou nekompromisní mašinou na zabíjení – viz kupříkladu Liam Neeson v úvodních 96 hodinách, které shodou okolností také vrcholí na lodi.

 

 

Salma Hayek a Samuel L. Jackson alias Sonia a Darius Kincaidovi tvoří svérázný pár, jaký v historii kinematografie nemá příliš obdoby. Teď se navíc po nutném osvobozování ze zajetí poukouší o děťátko, což s sebou samozřejmě znovu přinese řadu vtipných momentů, jakým se nahlas nezasmějí snad jenom skalní příznivci a příznivkyně Darrena Aronofskyho. Znovu se také potvrzuje, že legendární americký herec dokáže naservírovat jakoukoli obdobu slova „fuck“ tak, jako nikdo jiný. A že krásná mexická herečka občas dost přehrává? Ničemu nevadí, jelikož si zkrátka dělá srandu z proslulého latinskoamerického temperamentu.

Zabijákova žena a bodyguard přináší po jedničce další skvělý filmový zážitek. Dokonce až tak skvělý, že zase vyvolává pochybnosti. Konkrétně tedy nad tím, jak je možné, že tyhle dva počiny tak precizně šlapou, když první dva celovečeráky Patricka Hughese (Red Hill, The Expendables 3) jsou z řemeslného hlediska hodně nedobré. Až se na mysl vkrádá myšlenka, jestli se náhodou nejedná o pouhý něčí pseudonym á la Roderick Jaynes (bratři Coenové) či Peter Andrews (Steven Soderbergh), nebo jestli nejde o náhražku typu Alan Smithee, byť by to příliš nedávalo smysl, protože by byla použita v opačném, tedy kladném gardu. Zabijákova žena a bodyguard je totiž podívaná natolik povedená, že ani nemůže existovat důvod, proč by s ní někdo nechtěl být spojován.

P. S.: Hlavně nepropásnout scénu mezi závěrečnými titulky!

FOTO: Bontonfilm