Recenze: Za oponou velehor

 

 

Jako první žena z východní Evropy vystoupila v roce 1970 s první československou expedicí na Mani Peak (6 700 m). Sedm roků poté si na konto připsala sólový výstup na nejvyšší horu Afghánistánu Noshaq (7 495 m). V roce 1980 byla – bez podpory horolezeckého svazu – vedoucí první ženské expedice na Manaslu v Nepálu (8 163 m). Za čtyři roky tvořila s Čechoameričankou Věrou Komárkovou a dvěma šerpy nejmenší ženskou expedici na šestou nejvyšší horu světa Čo Oju (8 201 m), což bylo vzhledem k tehdy u nás vládnoucímu režimu rovněž velice náročné. Rok před Sametovou revolucí se postarala o první český výstup na Gasherbrum II (8 035 m). V roce 1994 byla vedoucí výpravy na osmitisícovku Broad Peak, během které ovšem zahynuli dva horolezci. Ještě před vznikem samostatné České republiky se dvakrát neúspěšně pokusila vylézt na Mount Everest.

Někteří se možná o Dině Štěrbové dozvěděli až v roce 2023, kdy 28. října převzala Medaili Za zásluhy 1. stupně. Jiným ji možná pomůže objevit až tenhle dokument, který především ve své první polovině přináší řadu až fascinujících informací. Na některé další ze života výjimečné osobnosti Diny Štěrbové se přitom ani nedostalo. Trochu se nabízí otázka, proč podtitul zní „Tři životy“, když obsáhneme dva – horolezecký a humanitární. Za první se patrně počítá doba před okouzlením vysokými masivy. Během ní se řešila hlavně matematika a medicína, jenže tu hlavní protagonistka kvůli tehdy vládnoucí bolševické chátře nemohla studovat, protože v podstatě odmítla pošpinit svého otce.

Natáčelo se jak v Pákistánu pod majestátními vrcholky ve výšce kolem 4 000 metrů, tak v České republice, přičemž na rozdíl třeba od dokumentu Džungle Placht divácká pozornost rozhodně ani při pobývání ve známém podnebí nekolísá. Dina Štěrbová oplývá úžasnou energií a charismatem, její názory je radost poslouchat (nejen viz „V lezení je spravedlnost, protože když na to nemáš, tak to nevylezeš“ či „Nic není zadarmo. Získáš jen co vložíš! To ti nikdo nemůže vzít“) a činnost sledovat. Režisérka Hana Pinkavová, která občas zpoza kamery položí nějakou tu otázečku, v minulosti natáčela kupříkladu o Miroslavu Zikmundovi a Jiřím Hanzelkovi, přičemž Dina Štěrbová měla stejně jako oni dva už dávno vejít do širokého povědomí veřejnosti. Podařilo se jí dosáhnout úspěchů v odvětví, které ženám v její době příliš nepřálo a kterému se věnovala před současnými výhodami, jaké agentury v Himalájích a Karákóramu zájemcům a zájemkyním o lezení nabízejí. Potýkala se jak s nepřátelským režimem, tak s nevyzpytatelnými rozmary přírody.

 

 

Velkou zásluhu na tom, že si mohla plnit své sny a vycestovávat za svobodou, měl její manžel Otakar, jenž se pro změnu věnoval řekám. Napsal o nich několik knih. Jeho manželka coby autorka vydala ty s názvem Tyrkysová hora (o výstupu na Čo Oju) a Touhy a úděl (detailní práce nejen o ženských expedicích na osmitisícovky), jaké si po zhlédnutí filmu nepochybně budou mnozí a mnohé chtít přečíst. Za oponou velehor nechává vyprávět především hlavní protagonistku. Na pár desítek sekund zavzpomíná na svoje dějství její syn. O něco větší prostor dostane jednak její kolega Vítězslav Dokoupil, jednak Klára Kolouchová, která už se svého rovněž zdařilého dokumentu dočkala. Další horolezecká superstar Adam Ondra je sice zainteresována, leč přímo na kameru nepromluví.

Za oponou velehor, dokud se věnuje horolezecké činnosti, dokáže naprosto pohltit! Mimo jiné se dočkáme několika mimořádných záběrů (včetně těch z kultovního seriálu Záhada hlavolamu, které posloužily jako ilustrační) a při pohledu na tu horskou krajinu nejednou zamrazí – nejen kvůli zimě, jaká tam panuje, nýbrž kvůli nádheře, kterou s sebou nese. Dokonalé! Dokument se ovšem zaměřuje i na její humanitární pomoc, kvůli které létá dlouhé roky do Pákistánu, resp. Pákistánem spravovaného Baltistanu. Na místo, jehož obyvatelé poněkud zamrzli ve středověku a víceméně se museli po zásahu Diny Štěrbové a jejích kolegů teprve naučit i to, že vedle špinavé vody, která obsahuje bakterie, existuje i voda čistá. Určitě se najdou tací, pro které tato záslužná práce nebude tolik poutavá, jako pasáž věnovaná zdolávání majestátních velehor. Nic to však nemění na tom, že vzniknul počin, který je inspirativní a který není jenom dobrý, protože je výborný.

FOTO: CinemArt