Dáma

Mnoho tváří Bessona
Luc Besson je režisér mnoha rozmanitých   tváří, krom komerčně úspěšných akčních   příběhů, ala Hollywood, natočených ve stylu   pro trochu náročnější diváky, (jako např.   Brutální Nikita, Leon). Točí také   originální sci-fi příběhy, (Pátý element).   Nebo velkolepé historické eposy, (Johanka z   Arcu). Na druhé straně ale točí i podivně   „artové filmy“ pro milovníky   „nezávislých filmů“, (Podzemka, Magická   hlubina, Angel A). A stejně tak dokáže natočit   klasický životopisný film „ze   současnosti“, jako je film Dáma. Ten vcelku   konvenčním, (ale filmařsky velice kvalitním),   způsobem přibližuje životní příběh   barmské disidentky Aun San Su Ťij. Dcery   zavražděného generála Aun Schana, který v   roce 1947 vyjednal nezávislost Barmy na Británii   a v témže roce byl zavražděn svými   konkurenty. Aun Su Ťij vystudovala na Oxfordu v   Anglii, kde se seznámila se svým manželem   Michaelem Arisem, se kterým má dvě děti. Do   Barmy se vrátila v roce 1988, aby se starala o   svou nemocnou matku. V tomto roce se odehrály v   Barmě velké demonstrace, po kterých se ujala   moci vojenská junta. Su Tij se zapojila do   politiky a stala se představitelkou odpůrců   barmského vojenského režimu, dlouhodobě   vězněnou v „domácím vězení“. Přičemž   jí byla nabídnuta svoboda, pokud zemi opustí.   To ale odmítla. Strana Národní liga pro   demokracii pod jejím vedením výrazně vyhrála   volby v roce 1990. Vojenská junta je ale   prohlásila za neplatné a zůstala u moci. V roce   1991 jí byla udělena, (na návrh Václava Havla   – sic!), Nobelova cena míru.
Krom   „politické story“ je film i příběhem   velké odloučené lásky s jejím manželem   Arisem, který jí zůstal věrný a podporoval   jí, po zbytek svého života, přestože už se   s ní nikdy nesetkal. V roce 1999 zemřel, poté,   co mu ani jako vážně nemocnému, nedovolily   barmské úřady Su Ťij navštívit.
Silný   film, který ovšem zřejmě příliš neuspokojí   akční fanoušky Luca Bessona, je spíše pro   obdivovatele těch jeho dalších filmových   tváří.