Sci -fi film ze sedmdesátých   let, kdy byl tento žánr   hodně oblíbený. Četli jsme   Ludvíka Součka, Františka   Běhounka, Stanislava Lema a   další autory z východu i   západu, jak už psal někdo   přede mnou. Film jsem viděla   v době dospívání, v době,   kdy se létalo do vesmíru a   věnovala se tomu pozornost i   v médiiích. Tehdy byl film   dost populární a oblíbený   i mezi mládeží . Na svou   dobu je výpravný, odehrává   se v různých prostředích u   nás i v Jižní Americe. Dnes   se nám může zdát trochu   naivní, ale čas poznamená   vše. Také moc pěkná hudba

toaneta
Pan Troška se zde pustil s   odvahou do žánru   romantického filmu   zasazeného do Francie 19.   století. Tento žánr se u   nás prakticky točil   naposledy někdy za   protektorátu, např. Noční   motýl, Maskovaná milenka.   Film má pěknou výpravu,   kostýmy, krásnou hdbu od p.   Maláska. Také spojení   zámku Vranov nad Dyjí s   mořským pobřežím je   zajímavé. Bohužel děj je   příliš zdlouhavý a hlavně   v druhé polovině nudí.   Také mi nesedělo obsazení   Jiřího Pomejeho do role   mladšího bratra. I k   Michaele Kuklové mi tato role   příliš neladila, ale   budiž. Romantický žánr   může být také   přitažlivý, škoda, že   toto skončilo někde na půl   cesty. Ze zvědavosti jsem si   přečetla i knihu a musím   říct, že předloha je   mnohem lepší. Narozdíl od   filmu má děj spád a je   přehledný. Také hrdinové   působí jako živí lidé, ve   filmu mi přišli takové   toporní.

Film jsem v kině viděla a i   přes určité výhrady se mi   líbil. Rozhodně je to   odvážné zpracování. Je   drsnější, ale tvůrci de   snažili přiblížit děj   realitě. Hrdinka je   představena jako mladá a   energická dívka, která   marně bojuje o právo na   volbu, jak žít. Nora jako   Angelika není oslňující   kráska, ale je rozhodně   půvabná. Joffrey Gerarda   Lanvina si mi také líbil. Je   zde sice staršî než v   původní verzi, ale jeho   pojetí mi přijde, že má   blíže k životu. Tohle je   prostě verze, kde diváci a   hlavně divačky postrádají   romantiku. Jejich manželství   vzniklo z rozumu,a proto se   takě tak vyvíjí. Ano, není   to barevná romantická   podívaná, nejsou tu slzy,   svádění, podmanivá hudba.   Co filmu škodí, je podle mě   velké množství intrik a   rychlé tempo filmu. Hrdinové   se v něm prostě tak trochu   ztrácí a to je škoda. Také   se mi lîbil advokát Degrez.   Zajîmavý je bratranec Filip,   který dostává více   prostoru než v předchozí   verzi. Nicolas je obyčejný   venkovan. Hudba také nenî   špatná. Dabing se docela   povedl, ale dala bych   přednost filmus titulky.

Vynikající filmové   zpracování divadelní hry   Karla Čapka. Výborné   civilní herecké výkony Hugo   Haase a Zdeňka Štěpánka,   které utkví v paměti. H.   Haas tak ukázal, že umí   natáčet nejen dobré   komedie, ale i závažná   dramata. Jako režisér se   také prosadil i v emigraci v   Americe. Také herci v   dalších rolích jako např.   František Smolík nebo   Ladislav Boháč byli velmi   dobří. Film, který vznikl 2   roky před vypuknutím II.   světové válkiy, mě dodnes   překvapuje, jak moderním   způsobem byl už tehdy   natočen.

toaneta
Seriál patří k tomu   nejlepšímu, co tehdejší   Československá televize   vytvořila. Výborně   obsazené, krásně zahrané,   vtipné, plné lidského   humoru. Ani se nechce   uvěřit, že pan Horníček   při natáčení musel   prožít tragickou ztrátu   syna.

Další z francouzských   historicko-dobrodružných   filmů natočených v   šedesátých letetech.   Tentokrát je hrdinou   skutečná postava, vůdce   pařížských zlodějů,   který skončil svůj život   na popravišti ve 28 letech.   Ve filmu , kde hraje hlavní   postavu J. P. Belmondo,   poznáváme období ještě   před pařížským   působením. Nechybí zde   souboje, honičky, rvačky,   láska a francouzský šarm a   humor. Cartouchovu oddanou   družku Venuši ztvárnila   krásná Claudia   Cardinálová.

Film vychází z pověstí o   císaři Josefovi II., který   se v přestrojení vydával   mezi lid, aby poznal jeho   život. Ondřej Vetchý   zahrál císaře velmi   přesvědčivě. Moc se   líbili i pánové Skopeček a   Kostelka. Kromě lásky   vysložilého vojáka a rasovy   dcery Ančičky, sledujeme i   snahu císařovny odhalit, co   nejvíce tajností z   císařova života. Není to   klasická pohádka, ale   přesto je zlo potrestáno a   spravedlnosti učiněno   zadost.

Vynikající zpracování.   Prostě jeden ze skvostů   naší animované tvorby,   který je právem zařazován   do rodinného stříbra naší   kinematografie. Skvělé   namluveno. Krabate, Krabate,   to nelze zapomenout. A i   ostatní filmy Karla Zemana   miluju.

Krásný, jemný film o první   lásce mladého studenta ke   starší vdané žěně během   doby první světové války.   Příběh bohužel končí   tragicky, hrdinčnou smrtí po   porodu. Film byl natočen   podle knižní předlohy   mladého francouzského   spisovatele Raymonda   Radigueta, který také   zemřel velmi mladý.   Ztvárnění celého   příběhu je na velmi dobré   úrovni, nejedná se o   žádnou červenou knihovnu.

toaneta
Tak trochu slabší Hrbáč na   jiný způsob. Hrdina je   kočovný komediat, král ho   povýší na rytíře, slíbí   bohatému vévodovi před   smrtí zachránit jeho dceru ,   která pracuje v Paříži   jako služka. Musí čelit   intrikám padoucha, ten nesmí   chybět. Nakonec to ale dobře   dopadne a dcera vévody se do   hrdiny zamiluje a dá   přednost životu po jeho boku   v kočovné společnosti   herců. Další oddechová   rytírna, kde dobro a   spravedlnost zvítězí nad   zlem.

Filmové zpracování povídky   B. Němcové o nelehkém osudu   dcery obecního pastýře   Báry, přezdívané Divá.   Bára se odlišuje od   ostatních a žije se svým   otcem v lůně přírody, a   proto ji přírodní jevy   neděsí. Odlišnost se ovšem   neodpouští ani dnes, což   teprve tehdy. Hlavní roli   hrála mladičká moravská   herečka Vlasta Fialová. Byla   velmi hezká a role se   zhostila se ctí. I další   obsazení je výborné:Pivec,   půvabná Jana dítětová   jako Eliška, tehdejší   filmový milovník Robert   Vrchota jako myslivec a   Bářin ženich. Na dobu, kdy   se již začínají točit   skoro samé agitky a   budovatelské filmy je Bivá   Bára vzácná výjimka. Na   mne působí romantickým   dojmem, i když je to vlastně   drama. Krásná příroda,   napínavý děj a šťastný   konec pro hrdinku, které   nelze než držet palce.

Fantomas to byl fenomén za   mého dětství. A dodnes mám   ten film ráda. Za úplně   nejlepší sice považuji   Fantomas se zlobí, ale i   první díl je velmi dobrý.   Krásná je například   přehlídka šperků. Paříž   šedesátých let, tehdejší   šaty,auta, jo to je lahůdka.   Obsazení výborné a dabing   si člověk opravdu vychutná.

Nemohu si pomoci, ale tento   díl mi připadá nejslabší.   Najdeme zde sice také   komické situace a nápad   přenést děj do tajemného   hradu kdesi ve Skotsku je   dobrý, ale film mi připadá   trochu zdlouhavý a   nezáživný. Výkony herců   dobré, dabing výborný.

Podle mě nejlepší z celé   série. Film má tempo, spád   , dobré komické situace,   vtipné scény s převleky a   vtáhne do děje. Také moc   pěkné záběry na Řím. No   a komisař Juve spolu s   Fándorem se v boji s   Fantomasem opravdu vyřádili

Filmové zpracování povídky   Aloise Jiráska je na svou   dobu velmi výpravné,   natáčelo se přímo v   Litomyšli. Musím pochválit   pěkné kostýmy, výpravu,   interiéry a záběry v   plenéru. Obsazení studentů   mi, kromě Ladislava Boháče   v roli Vavřeny, moc nesedí.   Herci mi připadají na   studenty už staří. Jan   Pivec mi s mou představou   Frýborta moc neladí.
Pěkně zpracované jsou i   scény z revoluce v roce 1848   na barikádách. Dívčí   hrdinky Márinka a Lenka byly   podle mě dobře obsazeny a   zahrány. Jindřich Plachta   jako aktuár Roubínek byl   přímo skvělý. Knižní   předloha se mi líbila a film   také podle mě patří k tomu   lepšímu, co v té době bylo   natočeno.

Můj nejoblíbenější z   romanticko-dobrodružných   filmů s J. Maraisem. Film   jsem viděla mnohokrát a   prostě ho mohu. Musím   pochválit pěknou výpravu,   kostýmy, vybrané zámky a   paláce. Šlechetný Lagardér   pomáhá nejprve vévodovi de   Neveras a po jeho smrti se   obětavě stará o jeho dceru.   Opět nechybí pomocník   hraný Bourvilem. Znovu dvojka   šlechtný a udatný rytíř a   jeho trochu popletený, ale   dobrácký sluha. Nu a na   závěr je padouch potrestán   a hrdina odměněn láskou   své krásné schovanky. I   když je děj trochu naivní a   zatímco hrdinka z mimina   vyroste v krásnou dívku, tak   hlavní hrdina změní jen   účes a vůbec nestárne,   mám tento film ráda. Knihu   jsem také četla, ale ta je   hodně obsáhlá, jsou tam i   jíné postavy, které   filmaři vynechali, zatímco   sluhu přidali. Tato verze se   mi ale líbila mnohem více   než ta z roku 1997.

Výborně natočený seriál o   pražské mordpartě vedené   radou Vacátkem z doby 1.   republiky. Tomuto dílku čas   vůbec nepřitěžuje, naopak   snad ještě víc zraje jako   víno. Perfektní herecké   výkony, dobře vybrané   interiéry, kostýmy a   výprava odpovídají době.   Další ze skvostů mezi   seriály.
Člověk má   dojem, že herci nehrají, ale   jsou to skutečné postavy.   Také zobrazení pražského   podsvětí má svůj půvab.   Jedová chýše a kněžky   lásky Mařka a Barborka, no   na ty člověk hned tak   nezapomene.

Výborný komediální   seriál, který vznikl už v   polovině sedmdesátých let.   Kdesi jsem četla, že se   uvažovalo o jeho natočení   ještě s Jaroslavem Marvanem   a mělo to navázat na   úspěch filmů o revizorovi   Andělovi. Po Marvanově smrti   snad měl roli Evžena Humla   hrát Jan Pivec. Ten se ale   dlouho rozhodoval, zda roli   přijme. Nakonec obsadili   Jiřího Sováka.
Seriál měl velký   úspěch už v době před   revolucí. Soustředil se jen   na rodinné a mezilidské   vztahy a žádná politika. Je   vystavěn na oblíbené dvojce   nervního mrzouta a   pohodového kliďase.   Kontrolór Evžen Huml se   odstěhuje z hektické Prahy   na venkov a postupně se   sžívá s jeho obyvateli.   Poznáváme i osudy dalších   lidí z půvabné vesničky.   Výborný Vladimír Menšík   jako záletný řidič ČSAD   nebo proměna jeho ženy z   domácí puťky v dámu   velkého světa skvěle   zahranou Gabrielou Vránovou.   Seriál patří k tomu   dobrému a kvalitnímu, co v   tehdejší Československé   televizi vzniklo. Většina   dnešních seriálů se s ním   vůbec nedá srovnat.

Čím jsem starší, tím jsem   méně kritická k vánočním   pohádkám.
Ano, byla   trochu nepřehledná, hlavně   pro menší děti. Líbily se   mi sudičky. Nápad s   cestováním v čase nebyl   špatný. Docela by mě   zajímalo, jak pohádku   přijaly děti. Vidím to jako   lepší průměr.

Tato pohádka patří k mým   oblíbeným. Mladí   neokoukaní herci, pěkné   přírodní scenerie, dobré   kostýmy a výprava. Tempo   sice trochu pomalejší'ale   myslím, že u pohádky   určené hlavně dětem, to   tolik nevadí.

První díl jsem se musela   nutit dokoukat. Nudné,   nepřehledné. Matěj Hádek   má určitě větší   potenciál pro roli Jana Husa,   ale neměl moc možností ji v   tomto díle využít. Působil   jako celkem nevýrazná   postava. Nejlepší byl   Vladimír Javorský jako král   Václav. Byl to spíše hraný   dokument. Husova kázání   plnila Betlémskou kapli   posluchači všech stavů. A   zde bylo jen málo   posluchačů.

Druhý díl byl podstatně   lepší. Představitel Jana   Husa už dostal možnost hrát   a jeho výkon se mi líbil.   Děj dostal spád a napětí.   Období po zatčení zatím   nejlepší děj z obou   částí.
Nechci   srovnávat s Vávrovým   filmem. Co ale zvládal pan   režisér Vávra skvěle, byly   davové scény s komparsem. To   bylo vidět i v jeho jiných   filmech.
Třetí díl   rozhodně nejlepší. Matěj   Hádek zvládl roli v této   části nejlépe. Jan Hus   osamocený ve vězení, jizvy   po okovech, jediným   společníkem je mu poštolka.   Drama člověka, který ví,   jaký konec ho čeká. Také   se mi líbilo začlenění   osudu mistra Jeronýma,   kterého čekal o něco   později stejný osud. Scéna   upálení byla natočena   působivě. Bohužel ji   rušila naprosto nevhodná   hudba.
A nakonec musím   vyzdvihnout výkon Milana   Kňažka v roli   příslušníka   dominikánského řádu,   který svým symbolickým   odchodem do ústraní   kláštera přejde na druhou   stranu barikády.
Je   dobře, že se tvůrci   pokusili natočit osud Jana   Husa. Ne vše se povedlo, ale   pokud film v divácích   probudil zájem o hlubší   seznámení s touto osobností   a dobou, kdy žil, tak   rozhodně přispěl k dobré   věci.

Toto je první zpracování   mého oblíbeného románu,   které jsem viděla. Bylo to   ještě v dětství a knížku   jsem tehdy neznala. Přesto na   mě hluboce zabůsobil   tajemný příběh křehké a   přitom silné Jany a její   osudové lásky k Edwardu   Rochestrovi. Černobílé   zpracování snímku dodává   ještě více na záhadnosti a   tajemnosti. Výkony obou   hlavních
představitelů se mi   velmi líbily a ostatní   obsazení bylo také   výborné. Na svou dobu   pěkně udělané interiéry,   působivé záběry na   přírodu, které navozují   atmosféru staré Anglie.   Verše V. Huga, které   recituje Marta Vančurá,   dojímají. I když jsem   později viděla další filmy   i seriály, považuji tento za   velmi dobrou adaptaci. Jan   Kačer sice tak úplně   neodpovídá knižnímu   Rochestrovi, ale přesto je   jeho podání působivé.
J. E. vznikla v tehdejší   Československé televizi už   někdy před 40 lety, přesto   pořád stojí za zhlédnutí.   Je škoda, že dnes se už   takévé podobné věci   nenatáčejí. Já ji řadím   mezi rodinné televizní   stříbro.

Televizními stanicemi   opomíjený film, což je   velká škoda. Stojí za   shlédnutí hlavně kvůli   dojici Marvan a Smolík.   Jaroslav Marvan zde vytvořil   zápornou roli dravého   lichváře Jestřába a   František Smolík   předčasně penzionovaného   zámeckého úředníka,   který nemůže udržet   náročný životní standard   své rodin.Postupně se   zadlužuje a nakonec skončí   život sebevraždou. Jaroslav   Marvan zde vytvořil jednu ze   svých opravdu výborných   rolí.- Jeho Jestřáb je   bezohledný, dravý, ale   zároveň je to člověk,   který miluje svého malého   synka a touží také po   lásce a kráse. Smolíkův   Hrdlička je příklad otce a   manžela, který je zcela ve   vleku své náročné ženy   Vlasty Fabiánové a starší   dcery. Také ostatní výkony   Josefa Beka a Vlasty Fialové   jako mladší dcery Jůlinky   Hdličkové jsou na dobré   úrovni. Zajímavou roli   podvodníka zde měl Jan Pivec   a zhostil se jí se ctí.

toaneta
Nestárnoucí francouzská   klasika s J. Maraisem v   hlavní roli. Najdeme zde   romantiku, dobrodružství,   lásku, smysl pro oddanost a   čest, věrnost mladému   králi Ludvíkovi XIII, pro   kterou je hlavní hrdina   ochoten vzdát si i lásky ke   krásné ženě. Ale vše   dobře dopadne,lump je   potrestán a hrdina odměněn.   Navíc je zde i zachyceno   nelehké mládí krále   Ludvíka Xii. a závislost   jeho matky Marie Medicejské   na italském manželském   páru Concinim a jeho ženě,   kteří skutečně nakonec   skončili na popravišti.Jako   bonbonek navíc sluha a   přítel komediant skvěle   zahraný Bourvilem ataké jeho   roztomilá milá Italka.Jen   smrt mladé šlechtičny   Beatrice, která zrazovala,   aby zachránila otce, je   smutná.

toaneta
Další z francouzských,   kostýmních silmů s J.   Maraisem. Už ho v televiczi   dost dlouho nedávali a na DVD   asi taky nevyšel, což je   docela škoda. Film vznikl   podle románu T. Gautiera,   který jsem v mládí četla.   Vypráví o lásce chudého   šlechtice ke krásné   herečce, která je   nemanželskou dcerou bohatého   vévody. O její lásku   usilujeme také šlechtic,   který je ve skutečnosti   její nevlastní bratr. Film   zobrazuje putování kočovné   společnosti, kde dívka   vyrostla a hrdina se k nim   přidal s hraje také divadlo.   Musí ji chrtánit před   intrikami nehodného ctitele,   ale nakonec se vše vysvětlí   a po závěrečném duelu oba   milenci dosáhnou štěstí.

Životopisný film o krátkém   životě básníka Karla Hynka   Máchy. Na svou dobu docela   odvážně ukazuje Máchu jako   nikoliv jemného snílka, ale   člověka divokého ,   rozevaného a ve vztahu ke   své milé tvrdého a   panovačného. Ladislav   Boháč zahrál Máchu velmi   působivě. Výkon byl   civilní a moderní. Karla   Oličová představuje Lori   jako oddanou a milující   dívku, která se ve všem   přizpůsobuje Máchovým   nařízením , příkazům a   zákazům.

Film natočený podle knihy   francouzského autora Alaina   Fourniera, který se pohybuje   trochu na pomezí snů a   skutečnosti. Odehrává se v   době těsně před   vypuknutím první světové   války a zachycuje téměř   snové dobrodružství   mladého studenta, které   prožil v tajemném zámku a   zamiloval se do záhadné   mladé dívky. Film byl   natočen na začátku 80. let   a bohužel v kinech ani v   televizi moc uváděn nebyl.   Vyšel naštěstí na DVD.   Nezapře předlohu   francouzského autora a asi   moc diváků nezaujal. Mně se   ale velmi líbil. Zaujaly mě   výkony mladých herců Davida   Prachaře, Ondřeje Pavelky,   Valerie Zawadské a Julie   Jurištové. Také snová a   tajemná atmosféra filmu. V   tehdější české filmové   produkci to bylo něco nového   a jiného.

Hezká romance o počátcích   vládnutí královny Viktorie   a jejím setkání s princem   Albertem, které končí   manželstvím.
Film   připomína sérii o   císařovně Sissi. Romy je   opět milá a půvabná.   Slučná výprava a kostýmy

Pro mě naprosto nejlepší   filmové zpracování této   pohádky. Příběh o síle   lásky dívky, která   vysvobodí krásného prince   ze zakletí z ošklivého   zvířete. Navíc je   vyprávěna zpočátku jako   téměř realistický   příběh o Popelce, která se   dře a stará o celou rodinu.   Její dvě sestry jen   utrácejí za parádu a   hašteří se , bratr dělá   se svým lehkomyslným   kamarádem dluhy. J. Marais   zde hraje nejen prince   zakletého do zvířete, ale i   bratrova lehkomyslného   přítele. Ten sice krásku   miluje, ale svůj život   nedokáže změnit a nakonec   je při pokusu o krádež v   sídle zvířete zabit.   Vzhledem k tomu, že film   vznikl brzy po konci války,   musím obdivovat výpravu,   kostýmy, triky, prostředí   zámku a samozřejmě masku   zvířete.

Výborně natočený seriál.   Pěkná výprava, krásně   zahráno. V serálu hrají   čeští herci, kteří byli   nadabováni do slovenštiny,   ale mě to vůbec nevadilo.   Při jeho uvedení jsme se   těšili na každý další   díl. Seriál patří k tomu   nejlepšímu, co bylo v   televizi v 80. letech   natočeno. Za minulého   režimu se směl vysílat jen   jednou, ale ani po revoluci   nebyl moc uváděn. Je to moc   velká škoda. Zasloužil by   si to. Rovněž vydat na DVD   by bylo žádnoucí.