Moc krásný příběh o tom,   jak je těžké začít znovu   i tam, kde vás nikdo nezná.   O tom, jak předsudky a   maloměšťáctví nedovolí   osvobodit se od minulosti a   nakonec to musí být   tragédie, která otevře   oči. Ale je to taky film o   druhých šancích, o naději   a o lásce. O tom, že se   člověk může změnit.

Dost šokující film, ukazuje   nám svět, o němž nevíme   nebo vědět nechceme, ale on   přesto existuje. Nutí nás   zamyslet se nad tím, co je   člověk schopen udělat   jinému člověku. Je   důležitý takový filmy   vidět, ale jednou to stačí.

Mám pocit, že jsem se asi   dívala na něco úplně   jinýho, když vidím   hodnocení ostatních. Je   pravda, že francouzská   kinematografie mě nijak   neoslovila (až na vyjímky   samozřejmě), ale tohle byla   nebetyčná nuda. Možná bych   se na to měla podívat   ještě jednou, ale   dobrovolně do toho nejdu.   Takže pro mě absolutní   ztráta času, kromě jedné   věci: kašli na úžasný   kritiky!

Velice dobře zpracovaný   film, místy těžko   stravitelný, protože úplně   cítíte tu depresívnost   prostředí a izolovanost   hlavní hrdinky. I tak mě   konec šokoval.

Kouzelný film. O to víc, že   francouzská kinematografie   není zrovna můj šálek   kávy. Ale tenhle se vážně   povedl. A musím mimořádně   pochválit i český dabing.

Film, který člověka   zasáhne, dostane se pod   kůži a přitom tam není nic   nerealistického, nic, co by   se nemohlo stát komukoli z   nás. Příběh ze života, co   vám vezme dech.

Na tenhle film jsem narazila   náhodou a úplně mě dostal.   Nádherný příběh, který   je plný emocí, ale vyhýbá   se patosu (ještě že ho   nedělali amíci). Jamie Bell   je vynikající, mě ale   nejvíc chytil za srdce Gary   Lewis (pokud jste viděli   Sirotky, určitě vám utkvěl   jako Thomas). Zkrátka film,   který ve vás nechá krásnej   pocit.

Příběh dvou naprosto   rozdílných lidí, které v   životě rozděluje všechno a   spojuje jediné - bolest.   Přesto mezi nimi vznikne   vztah, který se nakonec   ukáže být silnější než   všechno ostatní. Byla jsem   mile překvapená, moc jsem od   toho nečekala, ale Spader a   Sarandonová zvedli vcelku   banální příběh o třídu   výš.

Jedinej film od Spielberga,   kterej mě dostal. A   ulítávám na něm pořád.   Možná dneska po těch letech   se může zdát naivní, ale   pro mě má pořád stejný   kouzlo, jako když jsem ho   viděla poprvé.

Jestli máte špatnou náladu,   tohle musíte vidět, úspěch   zaručen. Ale nečekejte   prvoplánovou srandu, Bokovka   je vážně vtipná a je to   inteligentní humor. Herci   jsou úžasní do jednoho a   při odchodu z kina je vám   dobře jako už dlouho ne. A   jestli jste milovníci vína,   vychutnáte si ho ještě   víc.

Moc hezký film o lásce,   která nemůže dobře   skončit. Všechno, co   děláme, má následky a   snaha někomu ublížit může   nejvíc zranit právě nás,   aniž si to uvědomujeme,   aniž by nás to vůbec   napadlo. A tak malá a   banální příhoda dokáže   obrátit život naruby.

Trochu slabší DiCillo,   přesto jsme pořád na   stejné vlně, alespoň co se   humoru týče. Ale chybí tady   to kouzlo, který se dá   těžko popsat, ale najdete   ho, když se podíváte na   Život v oblouznění nebo   Život v sedmém nebi   (nejlépe na oba dva). Nemít   pro něj slabost, asi bych   dala míň.

Kdo má rád Coeny, nebude   zklamaný, kdo nemá nebo je   nezná, nebude zklamaný taky,   protože je to perfektní   film. Bavila jsem se od   začátku do konce.

Překrásný příběh o   lásce, která dokáže   zvítězit nad předsudky a   závistí okolí. Nikdy není   pozdě na to být šťastný.   Vynikající herecké výkony   obou hlavních protagonistů,   komorní, ale velice silný   film. Navíc ho můžete   vidět 13.1. po 22hod. na   STV2. Vřele doporučuju!

Opravdu velice svérázně   natočené, ale tohle civilní   pojetí dokáže skutečnost   přiblížit mnohem lépe,   než čistě naučný   dokument. Člověk má pocit,   jako by se toho osobně   účastnil a všechno   prožíval na vlastní kůži.   Výlet do Indie s trochu   pošahanou partou   (Čtvrtníček v lepších   časech), konflikt civilizací   a hlavně reakce   "zápaďáků" na   zcela odlišný způsob   života. Je to vtipné a má   to v sobě kouzlo.

První film, který mě   přesvedčil, že Leonardo   DiCaprio umí opravdu hrát (i   když zlé jazyky tvrdí, že   zrovna tady vůbec nic   nehrál). Co se týče filmu,   je to hrozně silnej a   dojemnej příběh, patří k   mým nejoblíbenějším.

Svýho času (tak 10 let   zpátky) jsem tenhle film   viděla tolikrát, že ještě   dneska bych mohla citovat   některý pasáže. Ale ani s   odstupem času pro mě   neztrácí kouzlo, velkou   předností jsou samozřejmě   herci, Robert Downey jr., Sam   Neill, Meg Ryan a úžasné   výtvarné pojetí. Nemůžu   ho zařadit do kategorie   romantických filmů, protože   není zdaleka tak povrchní,   aby se dal takhle   zaškatulkovat.

Nezapomenutelný film, i kdyby   jste ho viděli jen jednou.   Ale jeho hlavní poselství   spočívá v tom, že nejde o   film válečný, ale   protiválečný, a v tom je   neuvěřitelně výmluvný.   Válka je šílenství a ne   každý je dost silný, aby mu   nepodlehl. A to nejcennější   co si vezme, není život, ale   lidskost.

Tohle je fakt úlet, od   začátku až do konce, víc   jak tři hodiny a ani vám to   nepřijde. "Potemnělý   humor" je asi moje   krevní skupina. Nevím,   jestli se na tenhle film dá u   nás ještě někdy narazit,   viděla jsem ho vloni v rámci   Eurofilmfestu.

Pro mě trochu zklamání.   Děj od začátku   předvídatelný, místy i   nudný, celé to zachraňuje   představitelka Janey, která   jediná předvedla opravdu   nadprůměrný výkon.

K tomuto filmu jsem se dostala   s poměrně velkým   zpožděním, ale zase jsem   věděla, do čeho jdu.   Výsledek byl ale nad   očekávání. Opravdu   podařená road movie s   výborně propracovanou   psychologií postav. Všichni   tři herci v hlavních rolích   jsou vynikající, ale nikdy   nezapomenu na oči Terence   Stampa, ve kterých si   můžete přečíst všechno,   co nevyslovil. Klobouk dolů,   tohle je pan herec.

Původně jsem se na tenhle   film vůbec nechtěla dívat,   kvůli Leovi, protože je fakt   divnej, hlavně jako děcko.   Ale hraje sakra dobře, po   pár minutách už jsem se   prostě musela dodívat. Ale   co mě nejvíc dostalo, byl De   Niro ve své asi   nejodpornější roli. Já   tohohle herce mám moc ráda a   líbí se mi i jako chlap, ale   fakt ho teď nechci nějakou   dobu vidět. Toho zlýho,   zákeřnýho, primitivního a   bigotního parchanta zahrál   opravdu přesvědčivě.

Tak na tenhle film jsem   čekala skoro tři roky, od   chvíle, kdy jsem viděla   ukázku ve Filmopolis na ČT2.   Dostala jsem se k němu až   loni, ale to čekání se   rozhodně vyplatilo. A téma   je bohužel pořád   aktuální, i když se svět   přestal otázkou   ruskočečenského konfliktu   zabývat. To, že se nic   nedozvídáme, neznamená, že   je konec. Dům bláznů   vychází ze skutečné   události, kdy konflikt hořel   naplno a dokazuje nám, že   skuteční blázni nejsou ti,   kdo jsou jimi nazýváni, ale   ti, kteří podlehli   válečnému šílenství.   Nebýt toho, že se něco   podobného opravdu odehrálo,   byla by to skvelá metafora,   takhle z toho člověka spíš   zamrazí, pokud o tom dokáže   přemýšlet do hloubky. To   ale neznamená, že se celou   dobu skvěle nebaví. Dům   bláznů je úžasný i po   výtvarné stránce, naprosto   fantastická je scéna s   pádem vrtulníku na   nádvoří blázince. A co se   týče Bryana Adamse, nevadil   mi tam ani trochu, prostě tam   patří on i jeho písničky,   budete žasnout, jak do sebe   všechno skvěle zapadá.   Tohle je bláznivý film o   bláznech a jako takový je   perfektní.

Tak tomuhle říkám   romantika, i když děj je   jako u většiny podobných   filmů předvídatelný.   Jenže tenhle má navíc vtip   a kouzlo, krásnou hudbu a   velkým plusem je herecké   obsazení. Moc příjemnej   filmeček.

Trochu zvláštní film. Je   vidět odklon od původního   plánu natočit film o Goyovi   a dějová linie hodně   ztrácí absencí hlavní   postavy. Film vlastně   zobrazuje úsek španělských   dějin a jakoby v pozadí se   míhají slavné postavy,   které nemají šanci cokoli   ovlivnit a jsou strženy   vírem událostí. Přesto to   vůbec není špatný snímek   a nechybí ani typický   formanovský smysl pro humor.   O hereckých výkonech   Stellana Skarsgarda nebo   Javiera Bardema není třeba   mluvit, jsou to páni herci.   Natalie Portman je sice   pěkná holka, ale tady   poněkud přehrává. Co filmu   hodně přidává je výprava   a kostýmy, tady není co   dodat, tohle prostě Forman   umí.

Poklidně plynoucí příběh,   ve kterém se zdánlivě nic   neděje a přitom se nenudíte   jedinou minutu. Všechny ty   skryté emoce a bolesti tak   nějak podvědomě tušíte   ještě dřív, než vybuchnou   jako sopka. Jeden z tisíců   podobných příběhů nikdy   nekončících traumat   bosenské války, citlivě   zpracovaný a přesto   neuvěřitelně silný.

Mám ráda tohle rozvláčné   tempo a pomalu plynoucí děj,   protože v tom zdánlivém nic   se právě děje všechno   důležité, a to se vás   drží ještě dlouho po   shlédnutí filmu. Jakoby   teprve potom si uvědomíte tu   hloubku a sílu příběhu.   Mladý učitel (vynikající   Ryan Gosling) vede velice   prázdný život a jediné, co   ho drží nad vodou, je jeho   práce. Pokud není ve škole,   zdá se ztracený. Aby zahnal   prázdnotu, jede na drogách.   Paradoxně se pak snaží   chránit svou žačku před   Frankem, dealerem, od kterého   sám kupuje. Dva osamělí   lidé se sbližují, i když   jejich přátelství je velmi   komplikované a   "nevhodné".   Závěrečná konfrontace, kdy   Drey pracuje pro Franka a s   dávkou zaklepe na dveře   motelového pokoje, je jedním   z nejsilnějších momentů   filmu. Je jasné, kdo jí   otevře. Zdá se to být   zlomový okamžik, ale konec   je docela otevřený, což   bývá v případě podobných   filmů ten nejlepší závěr.

Hodiny jsou bezesporu jeden z   nejlepších filmů vůbec a   nemluvím jen o hereckých   výkonech tří hlavních   představitelek. Na první   pohled tak vůbec nepůsobí,   ale je neuvěřitelně   kompaktní, jeden z mála   filmů, kdy víte, že mu nic   nechybí, ale taky že už v   něm nemůže být nic navíc.   Je dokonalý, tenhle pocit   mám vždycky, když ho znovu   vidím. Dokáže jít do   hloubky tak nenápadně, že   si toho zprvu ani nevšimnete   a najednou si uvědomíte, jak   vás každý příběh pohltil   a chytil za srdce. Mistrovské   dílo.

Tak tohle je fantazie. Film,   co se nikdy neomrzí, scény,   kterým se nikdy nepřestaneme   smát, protože je to o nás.   Film pro lidi, kteří si umí   udělat srandu sami ze sebe.   Jedna z nejlepších komedií   vůbec.

Tohle je jeden z   nejsilnějších filmů, jaké   jsem viděla. Málokdy se vám   děj na plátně dostane   takhle pod kůži, ale já   jsem z kina odcházela úplně   vyřízená. Názorný   příklad toho, jakou sílu   může mít film, aniž by   stříkala krev z rohu do   rohu. Všechno se odehrává   jakoby v pozadí, nevidíte   to, ale víte, že se to   odehrává, hrůza a strach   vás pohltí takovým   způsobem, že se znovu   nadechnete, až když film   skončí. Herci hrají   výborně, hlavně D. Cheadle   a S. Okonedo, ale překvapil   mě i Nick Nolte a to mile.   Jedna z mnoha afrických   tragédií, které normálně   registrujeme ve zprávách a   většinu z nás nijak   nezasáhnou.