Na tenhle film jsem se docela   těšila a nachystala si   krabici s kapesníky. Žel   slzičky se nekonaly, zřejmě   potlačené zklamáním.   Bohatého rebela s příčinou   ( neměl přece rodiče...)   jsem se také nedočkala, jen   arogantního drzého spratka.   Čekala jsem jak med se   táhnoucí romanci, o   náhodném shledání se   sladkou, něžnou a křehkou   dívkou, která se spratkem   pořádně otočí. Jenže ta   dívka tam byla prvoplánově,   ostrý jazýček také měla (   jak jiný než Jennifer z Love   story! ) a to už ubralo na   mém těšení hodně. Ale jo,   jednou zkouknout se to dalo,   ale bez návratu podruhé...

Buzíci
Film hodnotit nebudu, každý   se může orientovat   hodnocením....Mě spíše   šokoval Gérard Depardieu,   jak ze své skvělé figury se   mu podařilo udělat   krátkonohého obtloustlého   buřtíka. Pozor, to je jen   vizuální údiv, toho herce   mám moc ráda, miluji jeho   sotva postřehnutelné   přelétavé a proměnlivé   výrazy tváře, a je jich   dost a tohle jeho kouzlení   mě vždy dostane, ať vypadá   nyní jakkoliv. To důležité   nezmizelo.

Cesta ( nezapomeňte tělo vzít sebou!)
Podivný příběh,začíná   skoro jak video pro turisty   cestující do Maroka a dlouho   se to rozjíždí,pointa zase   až tak moc překvapivá   není, ale líbilo se mě, že   neosvětlené, dlouhé a   úzké chodby i bez   jakýchkoliv příšer jsou   dost děsivé samy o sobě.   Ale obecně nic moc, podruhé   až v příštím životě.

Jeden z těch filmů,co   potěší oko,nerozhodí,ale   naladí na romantickou strunu   a s výše uvedeným   příspěvkem   souhlasím:povedl se a ráda   se k němu vracím.

Mary Bryantová byl dobrý   film a utvrdil mě v   přesvědčení, že v   barevné televizi je   nejkrásnější moře, což   někomu, kdo nebyl odchován   na čb se zdá   nepochopitelné. Hlavní   hrdinka byla velmi silná   osobnost, uměla hrát i   psychologicky ve vztazích   mezi muži, jen jedna   maličkost jí unikla: nikdy   si neměla myslet, že může   ustavičně tahat za nos   poručíka Clarkeho jen proto,   že ji miloval a myslet si,   že jí to beztrestně projde,   takoví muži nejsou, ani ti   nejlepší. Zvlášť, když   Clarke měl ještě nadměrný   smysl pro povinnost.

I pro mně se tady sešli dva   oblíbení herci,resp.J.Ehle a   J.Northam,takže i já si   přišla na své.Jinak ne moc   známý herec,ale skvělý   dabér Vladimír Beneš(nejen   J.Northama,ale i R.Geera a   dalších)dodá každému   představiteli svou mužnou   hlasovou intonací navíc   bonusové osobní   kouzlo,které možná v   originále ani není tak   výrazné.Celkově musím   vyzdvihnou dabérské umění   našich herců, samozřejmě i   hereček.Jak dlouho jsem si   zvykala,že J.P.Belmonda   přestal dabovat Jan   Tříska,když ho vystřídal   J.Krampol.Což by mohlo být i   naopak,je to prostě o zvyku.I   skvělý dabing může   pozvednout úrověň   hereckých schopností   představitelů,potažmo i   filmu.Mám ráda poezii a i   proto se mi tento film dost   líbil.

Proč je tady tak domácky?
V porovnání s možná   navštěvovanější ČSDF?   Proč názor k zhlédnutému   filmu je tam podmíněn   ohodnocením nejméně   dvoustovky filmů? Abych pak   měla pocit, že jsem se   omylem ocitla v termitišti   přemoudřelých, odborně a   odporně hýřících rádoby   ssuveréních kritiků s   plnými příspěvky cizích   slov, kterým snad rozumí jen   zasvěcení...? Normální   povídání z hlediska diváka   je pak opravdu tam zázrakem.   Ač s dosti velkým   zpožděním jsem zkoukla   tenhle filmeček a všem tady   děkuji, protože mám nějak   jistotu, že ten snímek jste   viděli. Na výše uvedeném   vebu bych tomu ani   neuvěřila, spousta jich tam   ani nepochopilo, že postava   Jany Hlaváčové nebyla   hrdinčinou tchyní, ale   matkou. Mě se to moc líbilo,   brnkalo to na mou romantickou   dušičku a vši nehledám.   Herci všichni super, snad jen   ta osvobozovaná Plzeň po   válce vypadala nějak moc   vymydleně a vyšmajchlovaně,   fíglem tam mohli vsunout   nějakou tu zříceninku ...   :-)))