10 000 LET PŘ.N.L.

Krásná naivní pohádka,   úžasné obrázkové leporelo   plné úchvatných scén.   Příběh je průhledný a   předvídatelný, zasazený do   pseudohistorických reálií,   které tu slouží jen jako   prostředek, nikoliv jako   cíl. Ale o historii tady   absolutně vůbec nejde a   Emmerich to moc dobře ví.   Film nabízí stejně   přímočarý příběh jako   jeho předešlé snímky.   Logiku a školní vědomosti   nechává daleko za sebou.   Přesto je film zábavný.   Jedna z nejlepších scén je   úvodní lov na mamuty. Výlet   za mamuty je veliký,   burácivý a velmi úchvatně   natočený. Ve filmu je k   vidění více moc hezky   vyrobených potvor, ale i   skutečných supermodelek v   kožešinách posazených do   kulis s moc hezkými   obrázky.

Prostě, u tohoto filmu   stejně jako u jiných, jemu   podobných, se nesmí   přemýšlet. Když se u něj   totiž nepřemýšlí, tak   potom se člověk docela   pobaví. Je potřeba prostě   vypnout mozek. Hrdinové filmu   procestovali téměř celý   svět za jediným, dost   obyčejným cílem, ale film   sám bohužel nedokázal   vytáhnout emoce diváka   prakticky nikam. Jediné na   čem snímek stojí jsou   efekty. V tu ránu přichází   Emmerichova chvíle, protože   on efekty umí. Vytváří   sci-fi, o kterých každý   ví, každý je zná a právě   proto je tak známý. Emmerich   nemá žádný film, který by   nebyl mediálně známý. I   když příběh byl vcelku   obyčejný a hodně   nesmyslný, přesto byl   zábavný. Efekty za to stály   a to byl nejdůležitější   bod toho, proč jsem na to   vůbec koukala.

Největší slabinou filmu   zůstává scénář. To, co   film drží na přijatelné   úrovni jsou trikové efekty,   aspoň na nich si dali tvůrci   opravdu záležet. V mnohých   scénách jsou vidět   úžasné věci, které   doslova vyrážejí dech.   Monumentální pohled na   stavbu pyramidy umocněný   pohledem kamery shora   vytvořily hodně silný   dojem. Tahákem filmu se stala   především prehistorická   fauna. Mamuti cválající   planinou, pomáhající   stavět pyramidy, šikovně   vytahující nohy ze sítí,   prapodivný pštrosoraptor,   který dokáže šplhat na   strom a šavlozubý tygr,   který je jako živý, a   krásně vrčí. Vizuální   stránku doplňují nádherné   exteriéry, vynikající masky   a kostýmy. Odlišení   jednotlivých kmenů je velmi   nápadité. Za zmínku stojí   i velkolepé dekorace a pár   slušných bojových scén.   Příběh je podobný jiným   filmům z prehistorického   období, jen mu trochu   schází napětí, nezvratná   historická osudovost,   větší lehkost a prostá   zábava. Zato nabízí   úžasné vizuální orgie,   které jsou sice na hony   vzdáleny historickým   faktům, zato poskytují   docela úžasné ztvárnění   dávno vymřelých zvířat.  
Srdce milovníků   přírody se muselo nutně   tetelit blahem. Už jen za ta   nádherná stáda a pláně   plné mamutů nelze tento film   odsoudit k zatracení.

10 POLOŽEK A MÉNĚ

Je to takový   obyčejný film o jednom   obyčejném dni, o jednom   obyčejném supermarketu, o   jedné obyčejné prodavačce,   která potká jednoho   neobyčejného muže, který   změní jeden její obyčejný   den v den neobyčejný. Film   není žádný trhák, ale   líbil se mi jako   odpočinkový poklidný film   bez krve a bezhlavých   stříleček. Přináší   pohled na obyčejný život.   Rozebírá situace, kdy   náhodné setkání se   známým člověkem dokáže   ovlivnit obyčejný lidský   život. Morgan Freeman je můj   oblíbený herec, který mi   připadá vždy takový   „lidský“. Pro tuto roli   byl jako stvořený. V celém   filmu podstatě účinkoval   jen on a Paz Vega, která mu   byla velmi dobrou partnerkou.   Je podivuhodné, že podstatě   dva herci „utáhli“ celý   film sami. A oba podali velmi   dobrý výkon. Myslím si, že   je potřeba i takovýchto   filmů o obyčejném životě.   Občas mám náladu na takové   filmy víc, než na akční   thrillery. Mně se to líbilo,   odpočinula jsem si u toho.

12 LET V ŘETĚZECH

Nejhorší pocit na   světě je pocit   nespravedlnosti. A pocit   bezmocnosti nad touto   nespravedlností zvítězit a   domoci se svých práv, i   když je všechno proti vám.  

Dlouho trvalo   americké společnosti než se   vyrovnala s koncem   otrokářství a dlouho jí   trvalo než se dokázala k   těmto skutečnostem postavit   čelem. A dlouho trvalo než   začala události té doby   líčit tak, jak se opravdu   staly. Film 12 let v   řetězech je toho důkazem.   Svým pomalejším stylem   vyprávění odkrývá   příběh svobodného   černého muže, který má   svou rodinu, práci, zázemí,   přízeň a respekt okolí.   Přesto je odvlečen jako   otrok a musí se za každou   cenu snažit, aby přežil   vše, co mu osud přichystal.   Je těžké smířit se s   údělem otroka pro člověka,   který zažil svobodu. Je   těžké nalézat cesty,   které vedou ke zmírnění   útrap a ponižování.   Salomon se nevzdává a pomalu   ale vytrvale se pokouší   nalézt cestu zpět do svého   ztraceného života.

Film ozdobila   zvučná jména   hollywoodského studia.   Přestože se někteří herci   jen mihli na Salomonově pouti   domů, zanechali ve filmu   nesmazatelné stopy.

Je dobře, že   tento film vznikl. Stále se   setkáváme s utlačováním a   ponižováním některých   skupin obyvatelstva. A   někteří si to opravdu   nezaslouží. Ať 12 let v   řetězech poslouží jako   odstrašující příklad a   kritika společnosti, která   se povyšuje nad ostatní.

13

Podivný   film o mladíkovi, který se   snaží získat peníze na   léčbu svého otce. Shodou   okolností se dozví o   nějakém kšeftu za spoustu   peněz. Instrukce jsou v   tajemném dopise. Přestože   mladík neví přesně o co   jde, využije příležitost a   nahradí původního adresáta   dopisu, který se   předávkoval drogami. A tak   se mladík vydává na cestu,   která jej zavede do zvlášť   nebezpečné hry na život a   na smrt. Jelikož není   úniku, nezbývá mu nic   jiného, než aby se hry   zúčastnil. Ostatní hráči   si pomáhají drogami, aby   překonali strach. On je   odmítá a tak začíná být   zajímavý pro tajemné   hráče v pozadí. Nebylo to   zase tak špatné, ale něco   tomu scházelo. Jednoduše   mně to nějak neoslovilo.

1492: DOBYTÍ RÁJE

Velkofilm Ridleyho Scotta   o životní cestě Kryštofa   Kolumba za slávou, štěstím   a obrovskou touhou naplnit   svůj životní sen.

Bohužel   předpokládaný úspěch   filmu se nedostavil. A to ani   přes to, že každý záběr   je sám o sobě jako obraz do   galerie. Kamera nabízí   úchvatnou podívanou. Jenže   ze snímku je možná cítit   až přespříliš okatá   touha dát najevo svou   úžasnost. Ono ani snaha po   obrovském poselství se   nesmí přehánět. Film je   pastvou pro oči i uši. Co se   týče výpravy, kamery,   herců a atmosféry vůbec je   to bomba. Bohužel řada   pasáží je zdlouhavá,   pomalejší tempo vyprávění   v tomto případě nebylo ku   prospěchu.

Není to sice žádný   propadák, ovšem žádný   velký hit se nekonal. Film je   snad až příliš dlouhý,   místy dokonce nudný a   nemůže to zachránit ani   standardně dobrý Gérard   Depardieu v hlavní roli. Ani   úchvatná a noblesní   Sigourney Weaver s   jiskřičkami nadšení v   očích, která ztvárnila   královnu Isabelu. Na snímku   tak zůstala absolutně   dokonalá jen Vangelisova   hudba.

Ridley   Scott nám nabídl nádherný   a velkolepý příběh.   Otevření brány nového   světa, které předznamenalo   začátek konce indiánského   národa. Ukázal nám drama   mnoha lidských životů,   obyčejných prostých lidí,   i těch, kteří svým   rozhodnutím přímo měnili   dějiny tehdejšího světa. A   i když Dobytí ráje není   úplně dokonalé ani tak   pompézní, jak se čekalo,   přesto má tolik dobrých   momentů, pro které stojí   zato film vidět.

2001: VESMÍRNÁ ODYSSEA

Film Stanleyho   Kubricka není typickým   sci-fi filmem. Byl natočen v   roce 1968 a působí spíš   jako vizuální propletenec   nejrůznějších příběhů   a žánrů. Je tak jednoduše   až komplikovaně složitý,   že běžného diváka   dokáže dokonale zmást. Ve   filmu podstatě nejde o   žádný příběh, jde o   jakousi bizarní vizuální   esej na téma vývoj,   budoucnost, vesmír a lidé.   Film nejde cestou prostého   vyprávění příběhu, on   jej jen napodobuje ve   strhující hře tvarů, barev   a hlavně zvuků, přitom   neztrácí nic ze své   znepokojivosti a sugestivity.   Napětí, když slyšíte jen   zrychlený dech, je mnohem   opravdovější než jiné   typické umělecké projevy.   Samotný příběh je   upozaděný, dost jednoduchý,   ale je neskutečně   rozvláčnělý. Je doplněn   úžasnými vizuálními   efekty, které opravdu   působí zbytečně   zdlouhavě. Tanec hvězd a   kosmické lodi uprostřed   nekonečného vesmíru je   naprosto úchvatný a opravdu   působí nekonečným dojmem   stejně jako okolní   nekonečný vesmír. To není   film, to je vesmírný balet.   Rozhodně je to film, na   který musíte mít tu   správnou náladu, abyste byli   ochotni akceptovat relaxační   pohodu a lehkost a zároveň   velikost celého díla. Do   dnešní uspěchané doby se   tento pomalu plynoucí obraz   změn a vývoje od úsvitu   lidstva až po plakát s   lidským plodem a nápisem   "Ultimate trip",   který naprosto dokonale   vystihuje toto stěžejní   dílo sci-fi, příliš   nehodí. Předlohou k filmu   byla kniha A.C.Clarka a   obecně se tvrdí, že bez   znalosti této předlohy se   nedá film úplně pochopit.   Obávám se, že mnozí   diváci film úplně   nepochopí ani tak, a to   včetně mně. Jenže   Vesmírná Odyssea přesto   nestárne, a to proto, že   není jednoduchým opisem   sci-fi předlohy, ale   svrchovaným uměleckým   dílem, které přesahuje   hranice žánru sci-fi.   Dnešnímu divákovi se může   jevit Vesmírná Odyssea   líná, zbytečně poklidná,   až antidramatická, ale její   skutečné kouzlo dřímá pod   povrchem děje a činí z něj   jeden z nejvýznamnějších   filmů historie. Tohle dílo   kráčí ve šlépějích   nejlepší tradice umělecké   fantastiky. Je a zůstane   nadčasovým, ryze vizuálním   zobrazením věčnosti.

2012

Po   shlédnutí tohoto filmu se   neubráním srovnání se   živelnou pohromou v Japonsku   z 11.března roku 2011.   Katastrofické scény filmu   jsou v tomto kontextu bohužel   až příliš realistické. A   že samotný příběh je   příliš sentimentálním   vyzdvižením rodinné   sounáležitosti, jak to u   některých katastrofických   filmů bývá často   vytýkáno? Kdoví, co bychom   dělali my v situaci, z níž   není úniku. Možná by   stálo za to být naposledy   spolu, v objetí s někým   blízkým. Jistě, ve filmu   jsou určité nesmyslnosti a   nepravdivosti, s tím   souhlasím. Zázraky v   poslední vteřině i mně   občas vadí, ale na druhé   straně, když se vrátím ke   katastrofě v Japonsku, tak i   tam se objevili zázračně   zachránění lidé i   zvířata, a to i po několika   dnech. Takže zázraky se   dějí i v životě, ne jen ve   filmech. V každém případě   je tento film o tom, jak je   skutečně lidstvo stále   bezmocné proti řádění   živlů a přírodních   katastrof. A každý člověk   by možná měl být sám v   sobě na podobnou situaci   připraven.

Film je úžasnou   podívanou, ale stojí i za   zamyšlení. Triky v tomto   filmu jsou určitě jeho velmi   silnou stránkou. J.Cusack na   mně působí vždy   přirozeným, civilním dojmem   a mám jej jako herce docela   ráda. Nelze než souhlasit s   tím, že 2012 je nejlepší   katastrofický film poslední   doby a stojí za to jej   vidět.
©

3 DNY NA ZABITÍ

I někteří tajní agenti   prý mívají rodiny. Jejich   práce je od nich vzdaluje a   děti se jim odcizují.   Přesto váhají s   důležitým rozhodnutím a   stéle jej oddalují. Je   první práce nebo rodina? A   najednou přijde čas, kdy je   potřeba konečně se   rozhodnout kudy dál. Ale co   když už žádná cesta dál   nevede? Co teď s posledním   zbytkem života?

Dobrá myšlenka, dobrý   námět, mohl to být skvělý   film. Jenže tvůrci se nějak   nemohli rozhodnout, čím film   má být. Má být brán   vážně jako napínavý   thriller nebo má být   psychologickým obrazem   člověka bilancujícího na   konci životni cesty? Má být   rodinným dramatem o rozchodu   nebo sblížení s manželkou   a dcerou? Všechno je dobré,   ale všeho je příliš. A   když narazíte na kousek   komedie, celá ta podivná   roláda dostane nahořklou   příchuť. Prostě i spousta   dobrých ingrediencí ještě   nezaručí dobrý gurmánský   zážitek.

A   tak i když jsem se bavila, na   patře mi zůstala docela   podivná pachuť hořkosti nad   nepříliš povedeným dílem   a promarněnou šancí. ©

ŠESTÝ DEN

Navzdory nízkému   hodnocení, já musím říct,   že mně se to líbilo.   Zejména mně oslovilo téma   klonování. To je hodně   silné téma. Myslím si, že   příběh nebyl zase tak   špatný. Je to prostě sci-   fi a jako takové je ho   potřeba brát. Téma   klonování lidí je stále   ožehavé tabu i dnes. A   právě proto, jak by se dalo   tohoto objevu zneužít. Tady   byl předveden jen náznak   toho, co by možnost   klonování člověka mohla   udělat s celou lidskou   společností. Jenže to asi   hromada lidí odmítá   přijmout. Často je tu   zmiňován Arnold   Schwarzenegger, ano jeho   úsměv je poněkud   zvláštní, ale za ta léta   jsme si už snad zvykli. Je   tím typický a je svůj.   Každý jsme nějaký, tak i   Arnold si zaslouží trochu   tolerance. Přece nemůže v   tolika filmech hrát jen   hrstka známých a   oblíbených herců. Prostě,   já si myslím, že to byl   zajímavý film, plný   napětí i akce a odsoudit jej   kvůli jednomu herci, který   není v oblibě mi připadá   nefér. Mně se to líbilo.

60 SEKUND

Další vydařený film s   N.Cagem v hlavní roli. Nejsem   příznivce divokých honiček   v autech, ale tento film měl   i jiné přednosti. Jako   typický americký film hrál   na divácké city. Je   zvláštní, jak v těchto   filmech jsou i záporné   postavy (zloději aut)   vykresleny jako pozitivní   hrdinové, kterým nakonec   divák fandí. A poté co   Memphis zachrání život   policistovi, je mu odpuštěno   i před rukou zákona. No teď   jen, aby byli takoví   spravedliví a neškodní   zloději i u nás. Nicméně   to nic nemění na tom, že   „60 sekund“ patří   přesně mezi ty jednoduché,   oddechové filmy, které jsou   typicky odpočinkovou   zábavou. K tomu byl určen, a   tento cíl byl beze zbytku   splněn.

8 mm

N.Cage   jako soukromý detektiv   pátrá po zmizelé dívce, o   které se domnívá, že   zemřela při natáčení   porno filmu. Film má sice z   počátku poněkud pomalejší   tempo, ale k tomuto filmu se   vyloženě hodí. Jsem fanda   Nicolase Cageho a tak se mi   jeho způsob hraní prostě   líbí. Pro tuto roli se   hodí. Umí být   přesvědčivý v roli otce a   manžela, i detektiva. V   každém případě jde o   film, který čerpá z   neobvyklého prostředí a to   jej činí zajímavým. Je to   dobrý thriller, souhlasím,   že jeden z nejlepších s N.   Cagem v hlavní roli. Škoda,   že v tomto duchu nepokračuje   i dnes.

88 MINUT

Thriller o hře psychopata   s psychologem. Psycholog má   88 minut na to, aby odhalil   skutečného pachatele vraždy   mladé dívky, ze které je   sám podezřelý. Jinak zemře   a jeho nevinu už nikdo nikdy   nedokáže. V hlavní roli   psychologa se představil Al   Pacino, ale tato role   osamělého, samotářského   člověka, který svou samotu   utápí v nočních klubech a   divokých pitkách, ta mu   příliš nesedla. Al Pacino   je vynikající jako vždy, z   jeho postavy čiší arogance   i rozhodnost zároveň, ale od   Pacina by člověk přeci jen   čekal něco památnějšího,   než takový snímek s levnou   vizáží. Al Pacino na sebe   strhnul veškerou pozornost,   vše ostatní je v podstatě   špatně. Vedlejší postavy   nemají čím zaujmout,   spousta sličných žen   funguje jen jako líbivá   kulisa pro oko diváka.

Samotný scénář   je tradiční řadová   detektivka, přijatelné   kriminální béčko. Tempo je   příjemné, režie není   zrovna špatná. Přes   zajímavý průběh filmu je   samotný příběh posledních   cca 20 minut až moc   jednoznačných s   předvídatelným koncem. Děj   filmu byl na můj vkus velmi   překombinovaný,   nevěrohodný, i když místy   byl skutečně napínavý,   zejména zpočátku.   Jednoduše řečeno,   průměrný film, kterých je   dvanáct do tuctu.   Nepotěšil, neurazil ale ani   nenadchnul.

96 HODIN

Liam   Neeson ve vrcholné formě.   Otec, který má díky svému   povolání zkušenosti s tím,   jak je nebezpečné pouštět   samotná mladá děvčata do   světa a jaká nebezpečí na   ně mohou číhat. Přes jeho   strach podlehne prosbám své   dcery a svolí k její cestě   do Paříže. Když se jeho   obavy naplní a dcera je   unesena, vydá se ji osobně   hledat. Téma, které bylo   již stokrát použito, je v   tomto filmu zpracováno tak   poutavě, že rozhodně zaujme   široké pole diváků. Liam   Neeson se do této role   znamenitě hodí. Jeho postava   naštvaného otce, který jde   tvrdě a nekompromisně po   stopách únosců své dcery   je neuvěřitelně   přesvědčivá. Člověk má   pocit, že jeho zaujetí je   vážně osobní. I když   provádí nehezké věci,   stále si udržuje sympatie   diváků. Jde o jeden z   nejpovedenějších filmů ve   své kategorii. Právem se   drží na špici oblíbených   filmů, i když už to není   žhavá novinka.

96 HODIN: ODPLATA

Pomsta je největším   hnacím motorem dějin.   Spouštěcím mechanismem pro   většinu zlých událostí.   Nejhorší je, že se   roztočí do nebezpečného   kolotoče, ze kterého není   cesta ven. Strhává sebou ve   strašlivém víru nejenom ty,   kteří se opravdu podíleli   na sporných událostech, ale   i spoustu nevinných, kteří   ani netuší o co vlastně   jde. A kolotoč se točí a   točí, dokud nezemře i ten   poslední pamětník…

Do víru   událostí kolem Bryana Millse   je zatažena i jeho rodina. V   ulicích Istanbulu sledujeme   zápas o všechno, o holé   přežití. A tak slibně to   začalo, usmíření s   manželkou, konečně dobrý   vztah s dcerou, příjemná   dovolená v exotickém   prostředí …

Odplata je typické   pokračování, které už   nemá tolik co nabídnout.   Divák se chtě nechtě   neubrání srovnávání a to   je ke škodě. Přitom Odplata   je akční film, který   nepostrádá nic z toho, co   má správný akční film   mít. Byl jiný než   jednička, možná je v trochu   pomalejším tempu, i taťka   je už víc unaven a nemá tu   sílu a razanci jít po   stopách Albánců. Taky   myslím, že každý se cítí   lépe v roli pronásledovatele   než v roli kořisti. Ano,   Taken 2 je jiný, ale neřekla   bych, že byl tak výrazně   horší. Jen očekávání a   nároky diváků se   stupňují…

I   Odplata má svou porci   napětí, honiček,   příhodných hlášek,   korunovaných nezaměnitelným   projevem Liama Neelse. Navíc   poznáme Istanbul nejen ze   země, ale i ze střech.   Prostě mně to docela bavilo   a případné nesrovnalosti a   nelogičnosti jsem pro   tentokrát hodila za hlavu. Je   to zábava pro volný čas a   já jsem si jej užila ke své   spokojenosti.

ABSOLUTNÍ MOC

Clint Eastwood a Gene   Hackman se setkávají v   jednom filmu o střetu   zločinu a neomezené moci. V   hlavní roli je mazaný a   perfektní zloděj, který se   vloupal do domu, aby vyloupil   sejf. Dům má být prázdný,   ale pak se najednou vrátí   majitelka bytu a přivádí si   milence – samotného   presidenta. Zloděj se   schovává v sejfu a tajným   zrcadlem sleduje dění v   bytě. Milostné hrátky se   poněkud zvrtnou a president   milenku bodne nožem. Zasáhne   ochranka a všichni jsou   nuceni rychle zahladit stopy a   co nejdříve zmizet. Ve   spěchu ztratí nůž –   vražednou zbraň. Svědek v   trezoru raději při první   příležitosti spěchá pryč   i s nožem. Připravuje se co   nejdříve odjet navždy   pryč. Pak ale uvidí v   televizi projev presidenta,   který pokrytecky objímá   čerstvého vdovce a   kamaráda, kterému vděčí   za svůj vysoký státní   post. Přitom jej neváhal   podvádět s manželkou.   Zloděj se rozhodne, že před   takovým člověkem nebude   utíkat a rozhodne se proti   presidentovi bojovat.   Rozvíjí se napínavé drama   kdo s koho. Do děje vstupuje   kromě členů ochranky a   policie i zlodějova jediná   dcera.
Filmy Clinta   Eastwooda se mi líbí čím   dál tím víc. Jsou sice   pomalé a možná trošku   zbytečně rozvláčnělé,   ale zároveň jsou lidsky   blízké, řeší obecné a   palčivé problémy   společnosti. Ani v tomto   snímku není nouze o   napětí, akci a mistrovskou   režii. Trochu mně mrzí   nízké hodnocení ostatních,   myslím, že ten film vůbec   není špatný a že je   podhodnocený. Mně se tento   film líbil a doporučuji jej   dalším lidem.

ABSOLVENT

Dustin Hoffman je pro mě   pan herec. Je známý tím,   že se na každou roli velmi   pečlivě připravuje. To, že   dokázal ve třiceti letech   přesvědčivě zahrát   mladého, naivního a   nezkušeného studentíka to   jen dokazuje. Přitom to byla   jedna z jeho prvních   filmových rolí.
V   dnešní uspěchané době už   je tento film tak trochu pro   pamětníky a dnešním   sebevědomým mladým lidem by   Benjamin připadal hloupě,   ale pořád je to reálný   obraz nedávno minulé doby. A   tak pro nás starší je i s   odstupem doby tento film   pořád perlou. O úžasné   hudbě je zbytečné psát.

ADAMOVA JABLKA

Od počátku mi to   připadalo hodně zvláštní   a nějaké divné, a už jsem   začínala přemýšlet nad   tím, co jsem si to zase   vybrala za hloupost. Ale jak   šel čas, dostávala jsem se   do děje čím dál tím víc   a nakonec jsem film sledovala   se zájmem až do konce, aniž   jsem se nudila. Dánské filmy   nejsou u nás zase tak   běžné, o to více stojí za   pozornost. Film se dotýká   mnoha společenských témat   od kriminality,   náboženství, fašismu a   fanatismu obecně. Poskytuje   mnoho témat k přemýšlení.   Ve filmu hraje jen minimum   herců, kteří jsou pro mě   zcela neznámí. Je s podivem,   že se ve filmu vyskytuje   tolik „špatných lidí“,   kteří tvoří navzájem   tolik nesourodou komunitu,   která se navzájem utváří   a formuje. Přitom jde o   citlivý film, ve kterém je   tolik zla a násilí v   přímém protikladu. Proto je   doslova fascinující, že   právě toto prostředí   dokázalo zformovat z Adama   úplně jiného člověka,   než jakým byl na počátku.   Film nebyl sice žádná   vyložená bomba, ale snímek   to byl natolik zvláštní,   že mně doopravdy zaujal.

ADAPTACE

N.Cage   se tentokrát představuje v   dvojroli dramatika. Musím se   přiznat, že i když jsem   jeho fanda, tak tento film   mně nějak nezaujal. Pokud se   týká herectví, tak není   co vytknout. Ale filmy   prioritně vznikaly pro   zábavu, a to je podle mě   jejich hlavní poslání i v   dnešní době. Lidé mají   dost svých vlastních   problémů, tak se proč se   dívat ve volných chvílích   ještě na problémy jiných.   Adaptace není ani drama s   nějakou závažnou   myšlenkou, kterou je potřeba   sdělit lidstvu. Nějak mi   unikl smysl tohoto počinu –   co chtěl básník říci?   Prostě film mne neoslovil a   N.Cage se mi více líbí jako   akční hrdina.

AEON FLUX

Velmi   zajímavé akční sci-fi s   docela neotřelým nápadem.   Sice připomíná dějově   prostou komiksovou adaptaci,   ale mně se to vcelku líbilo.   Triky jsou možná na úrovni   nízkorozpočtového filmu,   což poněkud zamrzí, ale na   druhou stranu je tu hodně   zajímavých a neviděných   kulis a nápadů. Filmu   rozhodně nelze upřít snahu   o čistotu a originalitu.   Snímek doslova oplývá   neobvyklými rekvizitami,   nezvyklými nápady a prvky.   Hezké byly třeba kuličky   reagující na pískot. Jenže   některé z těch nápadů   nebyly bohužel dotaženy do   konce. Kapátko ukryté v   podpatku bylo extrémně   účelově použito.   Sithandřiny ruce na nohou   také nakonec neměly žádný   praktický význam pro děj. A   to byla rozhodně škoda.   Bohužel ve více případech   se nepodařilo vypravěčsky   zvládnout tolik super   originálních námětů,   které by vystačily i na dva   filmy. Tyto nedokončené   detaily zbytečně   roztříštily pozornost a   pohřbily už tak hodně   jednoduchou, ale zajímavou a   zvláštní dějovou linii.   Možná chybělo trošičku   více akce. Některé akční   scény jsou podivné, někdy   až nezáživné. Celý   snímek byl zato úžasný po   vizuální stránce. Docela   pěkné interiéry, zajímavá   architektura, kostýmy i   technické vychytávky byly   skutečně působivé.

V každém   případě k natočení tohoto   filmu potřebovala režisérka   hodně kuráže, ale to je u   sci-fi potřeba. Její snaha   přijít s něčím hodně   jiným by se měla ocenit. Jen   je škoda nevyužitého   potenciálu a chybějící   snahy o inovaci žánru.

Charlize Theron v   hlavní roli se hodně   snažila. Kromě toho, že na   ni byl hezký pohled, se jí v   této roli dařilo a určitě   se jí povedla. Jenže sama   nemá šanci celý film   zachránit. Na pohled   charismatický Marton Csokas   má evidentně omezený   herecký rejstřík. Do této   role mi příliš nesedl.

Velký rozpočet   ještě nedělá dobrý film.   Aeon Flux byl na pohled i na   poslech hodně atmosférickým   počinem. Nebyla to žádná   katastrofa, ale byla to jen   taková jednohubka v   originálním vizuálním   kabátku, která zůstala   trochu za očekáváním.
Přesto pro mě nebyla   zklamáním a vcelku jsem byla   spokojená.

AGENT BEZ MINULOSTI

Typický   špionážní thriller, plný   těžce srozumitelných   politických plánů,   nebezpečných úkolů,   sledovacích týmů,   zabezpečených akcí,   tajných schránek, sledovací   techniky a jiných typických   nezbytností. A do toho   vstupuje postava, která si   nepamatuje ani své jméno,   neví kdo je, kým je, ale   brzy pochopí, že mu jde o   život. A ví, že musí být   vždy o kousek napřed, jinak   nemá šanci.

Divák může sledovat s   napětím, jak se Jason   dokáže na poslední chvilku   vzpamatovat, rozpomenout se na   zápasnické chvaty, jak   dokáže neomylně   předpokládat protitah, jak   se dovede vyvléknout z pastí   a fandí mu, když kousek po   kousku, střípek po   střípku, skládá mozaiku   svého životního příběhu.   Jo, jo, těžko na cvičišti,   lehko na bojišti…

Film přinesl   napětí, akci a skvělou   zábavu. I když už nepatří   mezi nejnovější filmy,   pořád nevypadá zastarale a   úsměvně. Stále je   aktuální. Nesnaží se být   zároveň vtipným a   komediálním dobrodružstvím   plným ostrých hlášek. Toho   si na něm cením nejvíc. I v   dnešní době tak může být   výstrahou pro ty, kteří   bezmezně věří politickým   špičkám, jež rozhodují o   osudech jednotlivců, ale i   celých vlád a určují   dějiny světa.

AGENT Z VESMÍRU

Sci – fi je můj   oblíbený žánr, ale tenhle   film se nějak nepovedl, není   nijak oslnivý. Samotný   námět přitom není   špatný. To, že o naši   planetu mají zájem bytosti z   jiného světa je dost   možné, dokonce i to, že o   Zemi svádějí boj dvě   různé mocenské skupiny.   Tajný agent v zájmu lidstva   a spravedlnosti nás brání   zuby nehty a ani k tomu   nepotřebuje naši pomoc –   no budiž. Námět by nebyl   zase tak špatný, ale něco   tomu prostě chybí. Trocha   originality a snad i rozumu -   třeba jen to, jak   „lidskými“ prostředky   spolu bojují obě   protistrany, jejichž technika   je někde na úrovni   teleportace, jejich samotná   existence je na úplně jiném   základě – spíš jakési   formy energie, ale stále se   spolu „mydlí“ pěstmi a   kopanci. Prostě myslím si,   že z tohoto námětu se dalo   získat mnohem víc. Je to   škoda, takhle je Agent z   vesmíru jen podprůměrným   filmem, který nijak   nepřekvapí. Jednou jej   vidět bohatě stačí.

AKTA X (1998)

Pamatuji si, když se   začal vysílat seriál Akta   X, jaká to byla bomba na   tehdejší dobu. Dnes, když   jsem si obstarala tento film,   kouzlo z neznámých a   paranormálních dějů se   někam vytratilo. Filmu se dá   něco vytknout jen stěží,   ale ojedinělost tématu a   původní náboj tajemna je   nenávratně pryč. Sama   nevím proč, ale po letech   už to nějak není to pravé   ořechové. Prostě nebyl to   sice žádný propadák, ale   ani žádný velký trhák.

AKTA X – CHCI UVĚŘIT

Jak jde čas, tak   čím dál tím víc ztrácí   téma filmu na   přitažlivosti. Film byl   docela zklamáním. Po letech   jsem se těšila na   osvědčenou zábavu s   příchutí tajemna, ale   zůstala jsem někde hodně   daleko za očekáváním.   Prostě u tohoto filmu se   žádný comeback nekonal. A   mně to bylo líto, ale je to   tak.

AMERICKÝ SNIPER

„Na tomhle světě jsou   tři druhy lidí. Ovce, vlci a   ovčáci.
Někteří   lidé rádi věří tomu, že   na světě není zlo. A když   se někdy setkají s   nenávistí, nevědí jak se   bránit. To jsou ovce. A pak   jsou tu predátoři.   Používají násilí, aby   týrali slabé. To jsou vlci.   A pak jsou takoví, kteří   jsou obdařeni darem agrese a   neodolatelnou potřebou   chránit stádo. Jsou   vzácní. Žijí, aby čelili   vlkům. Jsou to   ovčáci.“

Nikdy jsem se netajila   svým antimilitaristickým   postojem. Na druhou stranu,   rozpínající se agresi je   potřeba umlčet v počátku,   než se rozvine do těžce   kontrolovatelné celosvětové   války. Žijeme ve světě,   kde bohužel hrozba teroru ze   stran fanatických   náboženských skupin je den   ze dne aktuálnější a   nebezpečnější. Na svém   území ať si každý žije   podle svých kulturních i   náboženských tradic jak se   mu zlíbí, ale jakmile je   začne vnucovat násilím   svému okolí, je to špatně,   a je potřeba zasáhnout. A   lidé, kteří na to mají   dostatek odvahy, mají můj   obdiv. Bez ohledu na to, z   jaké země pocházejí.

Clint Eastwood je   skvělý režisér. Svůj film   ani nemohl načasovat lépe.   Film není o vlastenství   amerických vojáků. Nabízí   hlavně pohled na svět kolem   nás a na to jaký by měl   být. I když se na válečné   filmy moc nedívám, tento mne   opravdu oslovil. Ne kvůli   akčním scénám ozbrojených   opatření, ale pro myšlenky,   které jsou bohužel stále   tak aktuální. Film má   veliký potenciál a dost   velkou šanci oslovit široké   vrstvy diváků po celém   světě. Já mu fandím. ©

AMERICKÝ ZLOČIN

Film je bohužel natočen   podle skutečných událostí.   Je šokující, drsný,   drastický, pro někoho   možná až nechutný.   Určitě to není hezký film   - v tom smyslu, že to nebylo   lehké oddechové téma. Ale i   takové filmy by se měly   točit. Ne pro tu krutost a   pro popis toho jak hnusní   umějí lidé někdy být, ani   proto, aby je snad za to   někdo obdivoval, ale jako   výstrahu. Právě proto, že   něco podobného se děje i   dnes. A děje se to proto, že   ostatní lidé jsou ke svému   okolí nevšímaví a   lhostejní. Proto by se občas   každý měl na podobný film   podívat. Aby si uvědomil a   připomenul si, že kolem něj   žijí i jiní lidé, kteří   se možná trápí a nebo   možná trápí někoho kolem   sebe a možná jen potřebují   pomoci. Z filmu mám mrazení   ještě teď, ale přes   nepříjemný zážitek film   doporučuji, jako memento.

ANNA A KRÁL

Romantický příběh   odehrávající se na pozadí   dvou zcela odlišných kultur.  

Anglická   učitelka a král   vyznávající buddhismus,   představitelé zcela   rozdílných životních   stylů a národních   zvyklostí. Možná, že si   Anna dokázala získat respekt   i obdiv za znalosti a odvahu   od siamského krále. Od   muže, který byl vychován v   přesvědčení, že se pro   muže - a natož pro krále   – prostě nehodí uznávat   ženy a jednat s nimi jako s   plnohodnotnými tvory. Dokonce   král možná i zatoužil po   novém dobrodružství …

Ale stejně   nevěřím. Je to jen   pohádka. Krásná, má dobrý   příběh, divákům nabízí   úchvatné záběry z   královského paláce, z   královské metropole, z   velkolepé hostiny, ale i z   nevšední přírody a   odlišné architektury.   Bohužel samotný příběh je   tak zidealizovaný a   přikrášlený, až je   nevěrohodný. Možná proto   se hodí, že je vyprávěn   mladým princem – v   dětských očích může být   mnoho věcí jinak než ve   skutečnosti. Ale jako   pohádka pro dospělé   působí znamenitě a jistě   potěší všechny romantické   duše. I já pohádky   ráda…

Film,   kterému nechybí úžasná   atmosféra s nádechem   exotiky, je postaven zejména   na hereckých výkonech Jodie   Foster a Chow Yun-Fata. Přes   všechny výtky je to jeden z   nejhezčích romantických   filmů.

ANOMÁLIE

Vysloužilý voják se   ocitá v situacích, které   absolutně nechápe.   Výstřižky z neznámého   příběhu se nakonec   poskládají do mozaiky sci-fi   o ovládání lidské mysli.  

Docela   zajímavý námět byl   bohužel podán hodně   nestandardním způsobem, což   způsobilo hlavně v začátku   značný informační kolaps.   Zpomalené záběry se pomalu   ale jistě mění v   instruktážní video pro   příznivce bojových umění.   Samotný smysl toho, proč se   všichni tak strašně snaží   nutit chudáka Ryana dělat   něco proti jeho vůli, se   ukáže až v okamžiku, kdy   už film spoustu lidí dávno   přestal bavit. Škoda, i já   si myslím, že se z   příběhu dalo vytěžit   mnohem více. ©

ANTIKRIST

Vyloženě artové dílo,   které nevzniklo pro   běžného diváka. Je to   dílo sice zajímavé,   odvážné, dráždivé,   vizuálně podmanivé, ale...   Úvod filmu je úžasný,   excelentně nesnímaný a   podkreslení hudbou je   fascinující. Zbytek filmu   nabízí studii rozkladu   osobnosti v souvislosti s   prožitou hlubokou bolestí   nad těžkou ztrátou. Vznikne   forma intimního manželského   dramatu s hororovým   vyústěním, jenž je   ozvláštněna metaforou o   vlivu pekla na lidskou duši.   Příběhová linie byla   nahrazena velkou mystikou,   kterou většina diváků   nepochopí, protože o ní nic   neví. Psychothriller o   pohlcující moci přírody,   slabosti rozumu a ďáblovi v   těle ženy se mění v   očistné depresivní   divadlo.

Ve   filmu jsou odkazy na jakousi   mystiku, kterou neznám. Tak   jsem trochu pátrala a   zjistila jsem, že existuje   spousta lidí, kteří nemají   nic lepšího na práci a tak   vymýšlejí jakousi   pseudovědu o pekle. Tito   lidé vytvořili učení nebo   soubor podobenství o tom, že   příroda je stvořena   ďáblem, že je v ní   zosobněno zlo samo. Ve filmu   vidíme jen negativní věci.   Tři žebráci jsou bolest,   žal a zoufalství, které na   sebe berou podobu tří   zvířat, objevují se   postupně a nakonec najednou.   Na začátku umírá dítě,   umírá pokračování rodu.   Jestliže muž a žena jsou   zde zástupci lidstva, umírá   pokračování lidstva, ale   zbývá ještě plodivá   síla, kterou je potřeba   symbolicky zničit útokem na   mužské i ženské pohlaví.   Obráceně obuté botičky   symbolizují cestu zpět ke   smrti. A tak dále, a tak   dále…Originalita se prý   oceňuje a tady jí je teda   nepočítaně. Prostě   Antikrist byl natočen   zřejmě jen pro stoupence   této antivíry. Pro   většinovou populační   skupinu bude dílo zmatené a   nepochopitelné.

Samotný příběh pro   běžného diváka je hlavně   o tom, jak se změní člověk   po obrovské osobní   tragédii, která jej potká,   jak se dokáže vyrovnat s   pocitem viny a jak odolat   nátlaku na lidskou psychiku.   Stačilo se zaměřit více na   vztah dvojice v dané   životní etapě, případně   zajít dále do minulosti. A   mohlo být tak silné, tak   působivé.

Takhle vznikl   nejkrásnější film o těch   nejhnusnějších věcech.   Jenže zůstane jenom a pouze   jako čistě autorské a ryze   osobní vidění situace.   Nezapomenutelné, ale podruhé   už nikdy. A ti dva   vynikající herci, kteří se   výborně shodli a   doplňovali, vytvořili   geniální herecké psycho.

Posledních pár   minut filmu se dá přirovnat   k brutálnímu hororu,   protože to, co uvidíte tu,   jen tak někde neuvidíte.   Film pro otrlého diváka,   kterého pár lekaček a   řezání do údů či   pohlavních orgánů   nedokáže rozhodit. Tohle je   další případ obrazových   cvičení, které vtáhnou   svou bizarností, které   vylekají a šokují. Zaujmou,   udiví, ale mně se to   nelíbí. Ale to nic nemění   na tom, že je to   neuvěřitelně brilantně   natočeno. Na druhé straně   nevěřím, že žena, která   by skrze své sexuální   prožitky přišla při tamto   aktu o dítě, by se pak   neustále chtěla milovat.   Dobře, film nastoluje smrt a   pocit viny. To je to, co   chtěl režisér vlastně   říci. Ale zvolené metody k   vyjádření tak jednoduché   pravdy jsou hodně zvláštní   a nejsou adekvátní. Někomu   se to bude zdát absurdní,   někomu přehnané, někomu   geniální, někomu zase   přízemní, zbytečně   přehnané, brutální a   nelogické. Snímek   využívá satanských   propriet k ohromující   metafoře rozkladu muže a   ženy. Já jsem použité   jinotaje skoro neodhalila a   ani mne nijak nelákalo nad   nimi přemýšlet, ani jim   porozumět. Satanista nejsem a   tak mne to prostě a   jednoduše nebavilo.

APOLLO 13

Tento   film je někde na pokraji   hraného dokumentu a je   perfektní. Možná už jen   proto, že všichni víme, že   to není sci-fi, že to není   jenom nějaká pohádka, že   to není „jenom jako“.   Takto podobně se to opravdu   stalo. Vždycky mně   fascinoval vesmír a touha   lidí vědět jak to opravdu   funguje a co je tam, kde se   nemůžeme sami podívat.   Proto miluju sci-fi, že máme   alespoň tu možnost si   představovat a vysnít si   neznámé a daleké světy. A   kosmonauti měli tu úžasnou   možnost dostat se nejdále ze   všech lidí. I když je to   jen maličký krůček na   samý krajíček vesmíru. Už   to samo o sobě je   fascinující. Možnosti,   které lidstvo stále více   odhaluje. Film Apollo 13 je   právě o podobných   nadšencích, kteří mají   dost odvahy na to, aby šli do   tak riskantního podniku, kam   by se většina z nás ani   neopovážila. Všichni herci   podali úžasné výkony, bylo   to tak opravdové, tak   skutečné, až jsem jim to   záviděla. A za tu úžasnou   věrohodnost nemohu jinak,   než dát plný počet bodů a   navíc přidávám   poděkování za úchvatný   zážitek.

ARMAGEDON

Vynikající Bruce Willis,   přesně v takových to   rolích jej mám nejraději.   Myslím si, že je pro takové   postavy jako stvořený.   Armageddon je můj oblíbený   film, ve kterém je na jedné   hromadě napětí, akce,   tragika a lyrika, dobrý   sci-fi námět, hrdinství   obyčejných lidí. A všechno   to do sebe krásně zapadá,   děj ubíhá plynule, ani   záběry z výcviku   kosmonautů nejsou nudné, no   prostě jde o zdařilý mix   různých žánrů. I výkony   B.Afflecka a S.Buscemiho jsou   velmi slušné. Film   Armageddon se tak stal   úspěšným filmem, který se   mi líbí i po letech a ráda   se na něj podívám po čase   znovu.