1944

Estonci v cizích službách.
První půlhodinka snímku úžasná. Dále to   však sklouzne do patetické žvanírny plné   nelogických rozhodnutí . Ve finále zase přerod   a zjištění , že nejsou ti " dobří   " a zlí ale jen "svoji" .Válka   skončila, SSSR se rozpadl a rozpolcení Estonci   zústali dodnes.

Rozdvojené Estonsko roku 1944
Jak aktuální dnes film opět je. Ruská   rozpínavost a agrese se opět stáčí směrem k   pobaltským republikám a tak má strach Litva,   Lotyšsko, Estonsko a co se děje na Ukrajině   všichni víme. Nebyla to lehká doba a nedivím   se že řada lidí z těchto regionů bojovala na   straně Německa. Rusáci dokázali akorát   vraždit, zavírat a terorizovat! Film není   vůbec špatný, mohlo být více peněz a lepší   triky a technická stránka filmu, ale upřímná   snaha se cení! Hlavně na konci je vidět, že   válka je Kurva, politika taky a dál netřeba   psát každej ať si udělá úsudek sám.

Bravo, Estonci! Musím zde velice pochválit   estonské filmaře, kteří si téměř dokonale   poradili s obtížnou tématikou. Naši filmaři   by se od nich mohli ledacos naučit. Příběh   filmu je zasazen do Pobaltí za 2. světové   války v roce 1944, kde se Estonsko rozdělilo na   dva tábory - jedni bojují na straně nacistů,   ti druzí zase komunistů. Scénář se zde hodně   povedl. Je zde minimum trhlin a právě většina   z nich jsou v bojových efektech. Některé scény   chtěly doladit, například scéna, kdy Estonský   voják z blízká rozstřílí kulometem ruského   vojáka a po něm nezbyde ani jedna kapička krve.   Vím, že je to hloupý detail, ale takhle to   vypadalo, jako nějaké divadlo a ne jako   válečný film. Snímek hraje na city u ukazuje   výhody i nevýhody obou stran z 2. světové   války. Poukazuje na demenci a minimální   kapacitu mozku některých vysokých   důstojníků. Na konci filmu si řeknete - jaký   svinstvo ta válka vlastně je?