3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové

Německou kinematografii moc nemusím ani tenhle   film mě nijak nenadchnul ale na druhou stranu to   nebylo tak špatný už proto že to bylo podle   skutečnosti,ale hlavně je to poučení že se to   může stát kdykoli a komukoliv stačí aby se   objevil nějaký takoví vyšinutý debil a   neuděláte nic, hlavní představitelé byli   angličanka a dán podali docela dobré herecké   výkony.

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo   $6,676,000▐ Nemci občas vedie prekvapiť,   príbeh podľa skutočných udalostí je podaní   neskutočne silne, nevtieravo, netlačí zbytočne   na emócie a preto je z neho cítiť aj primeraný   odmeraný chlad, zdesenie, úzkosť, má   výborných hercov a na stiesnenom mieste aj   skvelú kameru, silný a smutný film /80%/

Jak již napsal Hvezdyn "Filmy, které jsou   natočeny podle skutečných událostí, se   velice špatně hodnotí. Hodnotí se co?   Vlastní příběh, anebo samotný film?"   Příběh Natashi je sám o sobě tak strašný,   že už jen potřeba jeho zfilmování a navíc v   takto naturálním pojetí je pro mne   nepochopitelná. Film nenabídl více než   úzkost, strach a neuvěřitelné kroucení   hlavou...

Filmy, které jsou natočeny podle skutečných   událostí, se velice špatně hodnotí. Hodnotí   se co? Vlastní příběh, anebo samotný film?   Příběh Nataši Kapuschové obzvláště   zamrazí. Stalo se to v zemi, která je znám   svým bohatstvím, dobrými sousedskými vztahy,   vysokou úrovní společenského života. Jednoho   dne je unesená desetiletá dívka a zmizí beze   stopy. Ač je pár svědeckých výpovědí, tak   je policie bezradná. Tu dívku čeká osud v   podobě osmiletého věznění, psychického a   fyzického trýznění, sexuálního   zneužívání, ponižování a urážení. To   vše od mladého, psychicky narušeného muže.   Nikdo ze sousedství si osm let ničeho nevšimne.   Tenhle film si na nic nehraje a až depresivní   formou vypráví o pocitech malé a mladé   Nataši. Jak je vůbec možné, že něco   takového se může stát? A zvláště v zemi,   jako je Rakousko? Je to až nepředstavitelný.   Jak se časem ukáže, obdobných případů se v   zemi na jih od nás stalo více.
Tenhle film   přinutí člověka přemýšlet a snad jej   donutí k tomu, aby si více všímal toho, co se   děje v sousedství. Na jednu stranu je dobré se   nesrat do hádek, ke kterým u sousedů dochází,   je to jejich věc. Dokud létají talíře, je to   ještě dobré, ale jakmile se do rukou vezmou   nože, je zle. Týrání dětí? Kde končí   obyčejný a ospravedlněný výprask a začíná   týrání?
Nataša Kamuschová si ono osmileté   věznění ponese celý život. Sebralo jí to   nejkrásnější roky dospívání. Zatímco jiné   děti dostudovaly základní školu a zvládly i   střední, ona stále byla zavřená ve sklepě.   Osm let. Osm let v jedné cimře a s jedním   pitomcem, který si normálně neuměl najít   holku. Proto, když tento film hodnotím,   hodnotím i příběh, který nevytvořil žádný   spisovatel, ale sám život.

Strach, bezmoc, zoufalství, ponižování   trýznění, zneužívání. Tento příběh si   nevymyslel scénárista, ale život sám.   Psychicky labilní mládenec unesl holčičku a   držel ji doma ve sklepě. Celé děctví   zmařené. Snímek je pojat tak, jak to skutečně   bylo. Žádné zásahy do děje kvůli větší   dramatičnosti. I tak se nejeden divák zhrozí   nad hrůzným osudem oné dívky. Psychická   masáž je tak precizní, že není divu, že se   Natascha nepokusila o útěk. Kdo tohle nezažije,   plně nepochopí. Krutý životní úděl, který   už nikdo nespraví. A my máme možnost vidět,   co prožívala, jak trpěla.