Atentát

Režisér Jiří Sequens uvedl, že účastníci atentátu na říšského protektora Heydricha vystupují v ději filmu pod svými krycími jmény, která jim byla určena ve Velké Británii v souladu s doklady, které měli vystavené pro jejich pobyt v protektorátu, aby se film věrně kryl i v takových detailech se skutečným průběhem atentátu.

V roce 1959 vznikl scénář pro film "Operace Kyklop", který vycházel z Heydrichova atentátu. Tento scénář nebyl však přijat a v r. 1964 byla realizována až tato přepracovaná verze. V původním plánu měl hrát postavu zrádce Čurdy velmi překvapivě Vladimír Menšík (nově Josef Vinklář), postavu Opálky pro změnu Vladimír Ráž (nově Radoslav Brzobohatý).

Jména atentátníků, použitá ve filmu, byla skutečná krycí jména, pod kterými parašutisté po svém vysazení na území protektorátu.

Jako kulisa výcvikového střediska v Anglii posloužil český zámek Hrádek u Nechanic.

Tolikrát zmiňovaná vysílačka LIBUŠE "získala" své jméno podle manželky brig. generála Josefa Bártíka (1897-1968), jednoho ze zúčastněných na poradě 3.10. 1941., kde se rozhodovalo o atentátu na R. Heydricha nebo na K.H. Franka.

Spolupracovníci Anthropoidu a dalších parašutistů, ukrytých v kostele Cyrila a Metoděje:

rodina Fafkova:manželé Liboslava (*10.10.1892) a Petr (*30.6.1893) Fafkovi se o Gabčíka s Kubišem starali od března 1942. Spolupráce nemohla minout ani dcery Relu (*30.7.1920) a Liboslavu (*12.12.1922), která údajně byla Gabčíkovou snoubenkou. Celá rodina byla popravena v Mauthausenu 24.10.1942.
MUDr. Milada Frantová-Reimová: (*28.9.1906) ošetřila zraněného Kubiše. Byla popravena 24.10.1942 v Mauthausenu.
Rodina Khodlova: manželé Emanuela (*5.12.1887) a Václav (*22.10.1895) Khodlovi ukrývali parašutisty ihned po seskoku. Syn Václav (*15.8.1920) byl zapojen jako spojka. Celá rodina popravena v Mauthausenu 24.10.1942.
Jaroslav Smrž (*24.9.1904): člen pražského sokola, bratr Emanuely Khodlové. Údajně se zúčastnil signalizace během atentátu. Popraven s celou rodinou 24.10.1942 v Mauthausenu.
Václav Král (*2.5.1891): vrchní kriminální inspektor v Plzni.Význačný člen domácího odboje, do spolupráce s parašutisty zapojen od počátku.Popraven s celou svou rodinou 24.10.1942 v Mauthausenu.
Václav Kučera (*23.11.1891): ukrýval parašutisty ve svém bytě v Plzni. Popraven s manželkou Marií a dcerou Věrou (*15.3.1923) 24.10.1942 v Mauthausenu.
Ing. František Král (*2.3.1884): vrchní rada drah, měl řadu důležitých kontaktů. Popraven s manželkou Karolínou (*2.4.1900) 24.10.1942 v Mauthausenu.
Marie Knaislová-Žilanová (*19.4.1918): spolupracovnice, zúčastnila se příprav a průběhu dubnového bombardování Škodovky. Válku přežila.
František Pecháček (*15.2.1896): zemský vedoucí ilegální sokolské organizace JINDRA. Organizoval a řídil pomoc parašutistům. Popraven v Mauthausenu 3.2.1944. Jeho manželka Emílie popravena v Mauthausenu 26.1.1943.
MUDr. Břetislav Lyčka (*24.5.1903): karlínský lékař, funkcionář Sokola. Organizoval ilegální schůzky organizace JINDRA s parašutisty, obstarával falešné doklady. Ošetřil zraněného Kubiše. 21.7.1942 v Ouběnicích s učitelem Františkem Kotrbou v obklíčení gestapem spáchali sebevraždu. Manželka byla popravena v Mauthausenu 24.10.1942.
Jaroslav Piskáček (*3.4.1897): náčelník vysočanského Sokola, úředník železnice.Převedl parašutisty z Horoušan (od Baumana) do Prahy a napojil je na sokolské odbojáře. Popraven s celou rodinou 24.10.1942 v Mauthausenu.
Břetislav Bauman (*3.12.1905): mlynář, člen Sokola v Horoušanech. Zapojen do spolupráce jako jeden z prvních. S manželkou Emilií popraven 24.10.1942 v Mauthausenu.
Anna Letenská (*29.8.1904): divadelní a filmová herečka, zapojená s manželem Vladislavem Čalounem do spolupráce. Oba popraveni v Mauthausenu 24.10.1942.
Jan Kovařík (*13.4.1900): přednosta železniční stanice v Holoubkově. Poskytoval parašutistům soukromý úkryt. Jako spojka k němu docházela M. Moravcová. Byl zatčen v jiných souvislostech a poslán do koncentračního tábora. Zemřel na pochodu smrti v dubnu 1945.
Jan Zelenka-Hajský (*4.3.1895): učitel, sokolský funkcionář. Všestranný spolupracovník parašutistů. Získal údaje o pohybu Heydricha. Aby unikl zatčení, spáchal 17.6.1942 sebevraždu. Manželka Františka (*4.10.1901) popravena v Mauthausenu 24.10.1942. Syn Milíč (*12.8.1922) se otrávil po otcově smrti také 17.6.1942.
Antonín Oktábec (*29.9.1904): člen karlínského Sokola. Pomáhal od počátku. Popraven s manželkou Vlastou v Mauthausenu 24.10.1942.
Jaroslav Pechman (*1.5.1900) starosta Sokola Michle. Otrávil se při zatýkání gestapem 5.10.1942. Manželka a syn popraveni 26.1.1943 v Mauthausenu.
Rodina Moravcova: Alois Moravec (*25.1.1887), inspektor dráhy, podílel se na přímé zpravodajské a kurýrní činnosti. Popraven spolu se synem Vlastimilem (*17.3.1921, který byl spojkou) v Mauthausenu 24.10.1942. Manželka Marie (*9.7.1898), všestranná pomocnice parašutistů, spáchala pří zatýkání v noci z 16. na 17.6.1942 sebevraždu, (druhý syn Miroslav *3.9.1918, pilot RAF zahynul při operačním letu 7.6.1944).
Manželé Hejlovi: František Hejl (*3.7.1900), spolu s A. Okrábcem,V. Novákem a MUDr. Lyčkou se podílel na přípravách atentátu. S manželkou Miladou (*25.1.1906), také aktivní spolupracovnicí, popraven v Mauthausenu 24.10.1942.
Jan Sonnevend (*25.12.1880): předseda sboru starších pravoslavné církve, kterého v polovině dubna P. Fafka požádal o úkryt pro patašutisty. Zastřelen 4.9.1942 v Kobylisích.
Biskup Gorazd občanským jménem Matěj Pavlík (*26.5.1879): do odboje zapojen ihned po okupaci. Zastřelen 4.9.1942 v Kobylisích.
Václav Ornest (*6.11.1887) : kostelník, popraven s celou rodinou 24.10.1942 v Mauthausenu.
Prof.dr. Josef Ogoun (*25.6.1889-1.1.1952): spolu s manželkou Marií (*19.12.1900-říjen 1967) poskytli v době okolo atentátu Gabčíkovi s Kubišem ubytování a pomoc. Jako zázrakem přežili.
ThDr. Vladimír Petřek : Obstarával jako prostředník materiální a potravinovou pomoc pro parašutisty ukryté v kostele. Popraven 5.9.1942 v Kobylisích.
Václav Čikl (*13.1.1900): Zasvěcen do odbojové činnosti a popraven 4.9.1942 v Kobylisích.
Josef Svatoš (*8.11.1869): garážmistr, V Melantrichově ulici se u rodiny Svatošových scházeli a ukrývali parašutisté. Šestišlená rodina Svatošova byla popravena v Mauthausenu 24.10.1942.
Josef Janeček (*4.9.1902): garážmistr, uchoval mimo jiné parašutistům různý materiál a jízdní kola, popraven 24.10.1942 v Mauthausenu.

Za přímou pomoc parašutistů bylo odsouzeno 252 lidí.

Scéna popisující samotný atentát se natáčela přímo na místě skutečného atentátu.

Vypreparované hlavy sedmi padlých parašutistů měly sloužit jako exponát v německém muzeu zločinu. Všechny hlavy se však v závěru války ztratily.

Když se film v roce 1966 promítal v Helsinkách, přišla se na něj podívat i Lina Manninenová, původně Heydrichová, rozená von Osten. Po premiéře prohlásila v rozhovoru pro jeden časopis, že film je v podstatě pravdivý, ale zdůraznila, že mezi jejím mužem a Canarisem k žádnému boji o moc nedocházelo. Nakonec překvapivě prohlásila, že osud parašutistů ji prý dojímá.