Baader Meinhof Komplex

Píše se rok 1967 a významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová píše o smrti nevinného studenta, kterého policie zastřelila při krvavých demonstracích v Západním Berlíně. Je šokována přístupem vlády a výkonné moci. Když si uvědomí, že její manželství je u konce, odstěhuje se se svými dětmi do Berlína a angažuje se v protikapitalistickém studentském hnutí. Silně na ni zapůsobí čin Gudrun Ensslinové a Andrease Baadera, kteří na protest proti vietnamské válce zapálí obchodní dům. Brzy jsou však vypátráni a zatčeni. Meinhofová, která přeruší veškeré vazby s dosavadním životem, a dokonce opustí své dvě děti, píše do novin obhajoby jejich činu. Baader, Ensslinová a Meinhofová založí Odbojovou rudou armádu (RAF) a po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných a smrtících útoků. Německá federální policie v čele s Horstem Heroldem v roce 1972 zadrží všechny vůdce i další členy skupiny. Přesto však politická síla hnutí roste, a RAF pomocí dalších útoků zvyšuje tlak na vládu. Základy německé demokracie se otřásají. Vše vrcholí únosem letadla s německými turisty na palubě.

Zdroj: Nova

Červen 1967. Významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokovaná zprávami o krvavé demonstraci v Berlíně, během které policista zastřelil nevinného studenta. Když si Meinhofová uvědomí, že její manželství je u konce, vezme své dvě děti a odstěhuje se s nimi do Berlína. Zde se začne aktivně angažovat v protivládním, protikapitalistickém studentském hnutí. Stále více si uvědomuje, že pouhým informováním o probíhajících nepravostech nedocílí žádné změny. Silně na ní zapůsobí čin Gudrun Ensslinové (Johanna Wokalek) a jejího přítele Andrease Baadera (Moritz Bleibtreu), kteří na protest proti vietnamské válce zapálí obchodní dům. Baader je zatčen, Meinhofová, která podporuje jeho osvobození, přeruší veškeré vazby s dosavadním životem a dokonce opustí své děti. S Baaderem a Ensslinovou založí Odbojovou rudou armádu (RAF - “Red Army Fraction”), jejímž cílem je vést ozbrojený odboj proti politickému status quo v zemi.
Distributor DVD

Baader Meinhof Komplex – nominace na nejlepší cizojazyčný film

Film popisuje příběh německé teroristické skupiny RAF (Die Rote Armee Fraktion) vedené studenty Andreasem Baaderem, Gudrun Ensslinovou a novinářkou Ulrike Meinhofovou. Levicová organizace RAF chce bojovat za lepší budoucnost světa a skončí jako skupina vraždících teroristů. Film režiséra Uliho Edela událost popisuje s téměř dokumentární přesností a věrohodností.

Film Baader Meinhof Komplex bude do kin uveden 9. dubna

Německo na prahu sedmdesátých let. Andreas Baader, Ulrike Meinhof a Gudrun Ensslin, děti příslušníků "nacistické generace", bojují proti všemu, co pokládají za projevy „nového fašismu“: americká politika ve Vietnamu, vykořisťování zemí třetího světa, postoj Západu k doutnajícímu blízkovýchodnímu konfliktu. Samotná skupina se postupně víc a víc radikalizuje, nakonec vznikne Frakce Rudé Armády (RAF) - teroristická skupina, která v zemi organizuje stále krvavější atentáty a vraždí prominentní politiky a podnikatele. Na druhé straně stojí Horst Herold, šéf Spolkového kriminálního úřadu, který činy celé skupiny ostře odsuzuje a RAF úspěšně pronásleduje, motivaci teroristů se zároveň pokouší porozumět.

Uznávaný německý producent Bernd Eichinger inicioval po Pádu Třetí říše (2004, 4/2005) další projekt z historie Německa, snímek Baader Meinhof Komplex, k němuž napsal scénář spolu s režisérem Ulim Edelem podle stejnojmenné knihy novináře Stefana Austa. – V dokumentárně laděném dramatu sleduje první a druhou generaci obávané teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF) a nahlíží události především prostřednictvím jedné z protagonistek, novinářky Ulrike Meinhofové (1934-1976), která se stala mluvčí krvavého boje s „imperialistickým režimem“. Tvůrci tak líčí přerod levicové žurnalistky v zanícenou aktivistku, schvalující a podílející se na násilí ve jménu sociální a politické spravedlnosti. Zároveň popisují zlom, jenž nastal v německé společnosti na sklonku šedesátých let, kdy se v reakci na potlačení studentských demonstrací změnilo tvrdé jádro rebelů ve fanatiky. Děj se odehrává v letech 1967-1977 a zachycuje různé akce RAF i reakce oficiálních míst, představovaných zde inteligentním policejním šéfem Horstem Heroldem, zatčení skupiny, její věznění, soud s ní i následné skutky tzv. „druhé generace RAF“, rovněž spojené s vraždami, atentáty a únosy. – Autoři usilovali o objektivní pohled, a využili proto dokumentaristické postupy včetně natáčení na autentických místech.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/5