Bakaláři [TV cyklus]

Často mi připadá, že náměty diváků   bakalářských povídek televizní scénáristé   "vylepšují" různými nelogickými   přídavky, aby byly pro diváka atraktivnější.   Pokud se o podobné pokusí Jaroslav Dietl, není   to tak okaté jako u ostatních autorů. To je   právě případ těchto brněnských   "bakalářů". V každé povídce   najdeme nepravděpodobnosti. Několikrát jsem se   zarazil, třeba když mašinfíra trefí lahví   otce své dívky, Oldřich Slavík jako zmatený   prvorodič s výzorem padesátníka, dárci krve u   štědrovečerního stolu apod.. Jediným vtipným   momentem je snad ve druhé povídce   "Táta" močení malého kluka do   sanitární techniky na korbě dvanácettrojky.   Ale dočkáme se i takových perliček jako   odpověď poručíka SNB: "Na Ježíška jsem   přestal věřit v šesti letech, když jsme s   bratrem sejmuli otisky prstů z dárků a zjistili   jsme, že patří tátovi". A to vše   vážně! Za zmínku stojí také moderátorka   Sylvie Nitrová a její neskutečně přeslazený   projev. Také se od průvodců pořadem dozvíme   zajímavou informaci o tom, jak se Inka Janková z   Ústí nad Labem seznámila s Jiřinou Švorcovou   při recitaci pionýrů. Neodvažuju se ani   pomyslet, co asi recitovaly. Zbývá doplnit herce   Zdeňka Sedláčka jako protagonistu první   povídky "Píšťala".