Bez doteku [2k digital]

Zcela mimořádně souhlasím v některých   věcech s panem Bartoškem. Zásadní slabinou   filmu je nesrozumitelný scénář, zatěžkaný   navíc mimořádně kostrbatými a   pseudofilozofujícími monology či dialogy.   Tohle by byl skvělý film, nebýt těch naprosto   zbytečných kliček. Mělo to být podáno jako   jednolitý celek. Takto jsem se v ději občas na   chvíli ztratil. Je to velká škoda, protože   zpracovávaná látka měla rozhodně navíc.

Ty dialogy...
Jako mě Ondřej Malý málem stáhnul s sebou pod   hladinu v Poutech, tak i tady se na mě nepěkně   vyřádil. A nebylo to nějak nevinně, bez doteku   – naopak mi svou zkušenou prackou hrábnul   přímo do rozkroku. Ale ty ostatní dialogy ve   filmu, to fakt bolelo... A to jsem (i když to   jindy nedělám) před tím narychlo zhltl pár   recenzí, takže už jsem na to šel s   odhodláním dialogy moc neřešit. Dát to bez   téhle průpravy, normálně bych z toho po   dvaceti minutách odešel. Film poskládaný z   působivých klipů, secvaknutých k sobě   kancelářskými svorkami hrozných pindů, to   bůhvíjaký zážitek opravdu nezaručuje. O   nějakém dojení citů ani nemluvě. Ale už jen   kvůli tomu bordelpapá, jakého si s gustem   střihnul Ondřej Malý, to přece jen stojí za   vidění. Jsem kvůli tomu poživačnýmu   panchartovi málem zase začal kouřit... Křivák   jeden božskej!