Diago

Diago
O čem to všechno je se rozepisovat nebudu, to   už jsem uvedl v obsahu. Spíš zkusím nějak   vystihnout jak to na mě celé zapůsobilo. Že   budou čínské filmy úplně rozdílné od těch   našich není zas až taková novinka, nic co by   se nedalo odhoadnout. Téma mi přišlo velice,   ale velice podivné, nezajímavé. Navíc jsem moc   nepochopil práci hlavního hrdiny, hazardní hru,   kterou neustále všichni hráli (něco jako   kostky, poker a domino namixovné do sebe). I u   ostatních diváků v sále snímek vyvolal   rozporuplné pocity. Neviděl jsem kolem sebe   nikoho, kdo by byl vyloženě nadšen. Takže z   hlediska nějaké tutovky, nějaké zábavnosti,   vůbec nedoporučuji. Ale z opačné stránky   věci, koukneme-li se na věc umělecky,   kulturně, nebyl ten zážitek až tak nejhorší.   Já osobně už se nejspíš nikdy na Čínský   film nepodívám, ale zároveň nelituji času   stráveného u sledování (jistě teď můžete   namítat, že Tygr a drak byl skvělým a   čínským zároveň, zde ale nezapomínejme na   Hollywoodskou koprodukci, která z toho udělala   pro konzumního diváka stravitelnou podívanou).