Divoký život Uschi Obermaier

"Já jsem Uschi, a ty seš až po uši v   hovnech"... i tak by se dalo charakterizovat   každé nové seznámení německé krásky se   zástupci mužské populace šedesátých a   sedmdesátých let :-) Ke kráse však dlužno   přičíst sice povrchní, zato ničím   nespoutatelnou osobnost, na níž neplatila   lákadla, pro která by jiná vraždila -   nenechala se strhnout nikam, kam sama nechtěla,   toužila jen plynout životem, poznávat svět a   přijímat všechny rozkoše, které může   nabídnout - její téměř nepřetržitá nahota   svědčí o přirozenosti těchto tužeb. Tři   mezníky příběhu mají vzestupnou diváckou   atraktivitu, začátek svobodného života v   berlínské komuně vyznívá nepřirozeně a   němečtí hippies jsou tak ještě o stupeň   směšnější, než ti ostatní,   "stounovská" etapa trpí vědomím   zkarikovaného Keitha Richardse i Micka Jaggera,   na jejichž představitelích je znát, že by se   sami nejraději neviděli a konečná cesta kolem   světa je pak nejatmosféričtější částí   filmu, prodchnutá exotikou, svobodou i příchuti   smrti... Za Natalii Avelon i Uschi Obermaier   zvedám výše, než snímku přísluší.