Divokým Kurdistánem

V prvním snímku o dobrodružství Kara Ben   Nemsiho jsme se na konci dozvěděli, že se   vrací zpět do Německa. Rok se sešel s rokem a   máme tu snímek druhý, prozrazující, že tomu   nakonec přeci jen nebylo. A aby to nevypadalo   podivně, předchozí jeho čin byl ve scénáři   připomenut. Oproti původního románu je   příběh vůbec značně překombinovaný, ale to   už u německých mayovek prostě je. Tento   snímek tedy navazuje na snímek 'Žut', i když   mu předchází a to románově dokonce ve   čtyřech svazcích. Každopádně se ve své   nové roli vrátil Lex Barker, čímž značně   utrpěly -Vinnetouovky- uspěchaně natáčené ve   stejné době. Tato mayovka z prostředí orientu   však bohužel také veškeré nadšení   ochladila. O dobrodružství sice nouze není, ale   daný příběh jako by se rozpadal do menších   epizod. Prostě to vypadá jako nepovedeně do   celovečerního filmu sestříhaný televizní   seriál. O humornou vložku se opět postaral   vedle Kara Ben Nemsiho Hadži Halef Omar a   samozřejmě Sir David Lindsay se svým sluhou   Archibaldem, ale buď jak buď, té legrace je   tady zase nějak až moc. Celkově to vypadá,   jako by se režisér nemohl rozhodnout, jestli má   točit skutečný dobrodružný film a nebo jen   pouhopouhou dobrodružnou komedii. Vzájemně se   to hodně pere a nevytváří daný celek. Děj   jako takový samozřejmě opět používá známou   šablonu, takže boj proti bezpráví je v plné   síle. Jen to očekávání prostě nenadchne jak   by mělo.

Další dobrodružství Kary ben Nemsí v boji   proti bezpráví na straně práva proti zvůli   úředníků. On a jeho přátelé musí čelit   úkladům mosulského machredže, který usiluje o   jeho život. Opravdu je Kara ben Nemsí (Old   Shatterhand) nesmtrelný.

V každé Mayovce musí být nějaký trouba,   tentokrát ne až tak Hadži, jako spíš lord se   sluhou - nicméně někdy jejich   "vtipnost" hraničí s trapností,   např. sluhův všeobsahující kufr. Příběh   sám o sobě o nic lepší ani horší, než   mnohé jiné Mayovky - ale přece jen mám radši   Divoký západ.

Divokým Kurdistánem
Pro mě o něco malinko slabší než Žut.   Možná proto, že Žut mi přišel v knižní   předloze daleko napínavější, nebo proto, že   film z mého pohledu malinko pokulhává v   hereckých výkonech. Ale zpět k filmu. Opět je   zde podáno vše důležité. Jezídi, Ali Bej a   smrt Píra Kameka a následné osvobození syna   šejka Mohameda Amína. Stejně tak posatava   Machredže z Mosulu a postava Beje z Gumri.

Poutavější a zábavnější než Žut,méně   praštěný příběh a asi nejlepší z arabské   série.Klasika je anglický lord a jeho   sluha,který dodává příběhu šťávu i Hadži   Halef se více snaží.Bezva oddychovka na   nedělní odpoledne,u které se nesmí   přemýšlet,jen užívat.