Doom

Filmová ztvárnění počítačových her nezřídka dopadají nevalně, mnohdy proto, že se tvůrci neobtěžují hledat komplexnější klíč k přenesení jednoho média do druhého. A nemá cenu zastírat, že problémy netrpí též filmové pojetí legendární střílečky Doom, která od roku 1993 formovala preference nejednoho vášnivého hráče počítačových her. Mnohé říká už fakt, že ač práva na filmovou adaptaci hry držela různá studia dlouhé roky, došlo na ni až v roce 2005. Kameraman (mj. Volný pád/Falling Down, 1992) a režisér Andrzej Bartkowiak v ní následuje klasické příběhové schéma výzkumu, který se vědcům neblaze vymkl z rukou, a propojuje ho s příběhem partičky siláků, kteří se s krvelačnými monstry přijíždějí vypořádat. Nepříliš sourodý snímek, jenž v rámci své přebujelosti do děje zapojuje i „povinný" motiv traumatu jedné z postav, kombinuje prvky akčního filmu a gore hororu. Výsledný mix nicméně negeneruje ani sugestivní atmosféru či přílišné napětí, ani příliš provinilých potěšení - ta přicházejí snad jen ve scénách s Rosamund Pikeovou, která se o devět let později proslavila jako Amy ve Fincherově Zmizelé (Gone Girl, 2014). A podobně jako nepomohl hudební doprovod Marilyna Mansona herní adaptaci Resident Evil (2002), není příliš funkční ani industriálně elektronický soundtrack Doomu - tvůrcům jako by setrvale nedocházelo, že film není hra. Nejlepší pasáží celého díla je nicméně pětiminutová sekvence, která plně adoptuje styl proslavený původní hrou, a je to právě tato část, jíž se Doom zařadil po bok několika dalších herních adaptací, které operují s hlediskovým záběrem. Společně tvoří významnou linii snímků, jež se rozhodly s tímto stylovým prvkem pracovat. Pět minut ukázkové herní adaptace, které se zapsaly do historie, vyvažují hodinu a půl nejistoty, co (a proč) to vlastně sledujeme.
Viktor Palák
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Na odlehlé výzkumné stanici na Marsu se stalo něco podivného. Veškerý výzkum ustal. Spojení bylo přerušeno. Zprávy, které dorazily, jsou víc než znepokojivé. Nastává karanténní opatření 5. stupně a jediní lidé, kteří mohou dovnitř nebo ven, jsou po zuby ozbrojení členové rychlé zásahové jednotky s neskutečnou palebnou silou. Mají jediný úkol - nic živého nenechat uniknout. Ale legie děsivých monster neznámého původu ukrývajících se za každou zdí a slídících v nesčetných místnostech i chodbách je mnohem silnější a krvelačnější, než si kdy kdo dokázal představit. Vnitřní vzrušení a překvapivé zvraty, na které jste si zvykli v celosvětově proslulé počítačové hře - to vše očekávejte i od filmu Doom.
Distributor BR

Nad třemi díly legendární počítačové hry Doom probděli nadšení příznivci akčních stříleček bezpočet nocí. Nastal čas, aby ve šlépějích hry vykročilo i její filmové zpracování.
Vědecký tým, pracující na odlehlé základně na planetě Mars, začal na Zemi posílat čím dál nepříjemnější zprávy. Výsledky experimentů jsou zneklidňující, řady vědců záhadně řídnou, a tak vládě nezbývá, než základnu izolovat do nejpřísnější karantény a vyslat na Mars jednotku rychlého nasazení – po zuby ozbrojené elitní mariňáky, kteří mají za úkol zjistit, co se stalo, a eliminovat jakoukoliv hrozbu. Aspoň takový byl původní plán. Jenže realita překonává nejhorší představy. Výzkumnému týmu se totiž nekontrolovanými pokusy podařilo doslova otevřít brány do pekel, z nichž se vynořily davy hrůzostrašných monster, která slídí po chodbách základny a likvidují vše živé. Je vůbec v lidských silách tuhle strašlivou noční můru zastavit?
Kratičká synopse napovídá, že se režisérovi polského původu Andrzeji Bartkowiakovi (Romeo musí zemřít (2000), Lovec policajtů (2001)), podařilo zachovat brutální a tísnivou atmosféru herní předlohy. „Tenhle film je pekelně krvavý. Nebude to rozhodně příjemná podívaná,“ říká akční ikona současnosti The Rock (Král Škorpion (2002), Vítejte v džungli (2003)), představitel jednoho z mariňáků. Spolu s ním se bude do zdánlivě předem prohrané bitvy pouštět i Karl Urban (trilogie Pán prstenů, Bournův mýtus). Na straně vědeckého týmu bude o holý život bojovat například Rosamund Pike (Dnes neumírej (2002), Pýcha a předsudek) a řada českých herců a kaskadérů. Doom totiž stejně jako řada jiných úspěšných hollywoodských produkcí využíval zázemí barrandovských filmových ateliérů.
Předlohou k hororu plnému tísnivé atmosféry, krvavých momentů a zvláštních efektů se stal třetí díl herní série, nicméně Karl Urban si myslí, že by si film mohl najít cestu i k méně hravým příznivcům náročnější podívané. „Andrzejovi se skvěle podařilo zaznamenat rozklad společnosti, ztrátu jakýchkoliv civilizačních návyků ve chvíli, kdy jsou lidé zahnaní do kouta,“ říká. Doom je tedy takové komorní psychologické drama. S pořádnou hromadou mrtvol.

Počítačová trilogie Doom patří k nejoblíbenějším a také nejzběsilejším videohrám v žánru akčních stříleček, sledovaných z pohledu vlastních očí, což v podstatě znamená, že hráč při hře prochází se svým „virtuálním já“ trojrozměrným labyrintem temných chodeb, tunelů a místností a snaží se pobít co nejvíce odporných monster, jež číhají všude kolem. Není proto divu, že se taková lákavá předloha dočkala filmového zpracování, podivnější je, že to trvalo tak dlouho; první hra se totiž objevila už v roce 1993. Režie akčního sci-fi hororu Doom se ujal známý filmař Andrzej Bartkowiak. – V roce 2026 byl v nevadské poušti objeven portál do pradávného města na Marsu. Záhy byla na vzdálené planetě vybudována výzkumná základna Olduvai. Nezodpovědné pokusy s chromozomy přivedly obyvatele stanice do zkázy. V laboratořích se objevila krvežíznivá monstra a byla vyhlášena karanténa. Na Mars dorazí po zuby ozbrojená jednotka vojenského námořnictva. Vraždících příšer je však čím dál víc… - Jednoduchý příběh slouží jen jako záminka pro exhibici hrůzných a krvavých scén, kdy více či méně stateční vojáci postupně hynou a příšery nabývají na síle. Po výtvarné stránce se Doom drží herní předlohy. – Koprodukční snímek se natáčel čtyři měsíce v Praze, mj. též v bývalém mauzoleu na Vítkově.
-kat-, Filmový přehled 2005/12