Dotěrný chlap

Zdařilá komedie klasicky francouzského střihu.   Lino Ventura je jako tradičně velmi   přesvědčivý v roli životem otřískaného   leč neodolatelně sympatického drsňáka. Jeho   protipólem je Jacques Brel který je mnohem víc   zpěvák a jeho roztomile "neherectví"   mi připomíná Zdeňka Svěráka. Zápletka není   nijak složitá ani novátorská ale je to dobře   promyšlené dobře natočené i dobře zahrané.   Už jsem se u mnoha filmů zasmál víc ale   pořád je to určitě nadprůměrný film který   milovníky dobré komedie neurazí!

Potrhlé komedie s dvojicí Depardieu, Richard   měly teprve přijít, takže zde máme netypickou   dvojici Brel, Ventura v komedii, kdy se divák   sice za břicho nepopadá, ale o kvalitní gagy   není nouze a film rozhodně nenudí. Pignon v   podání Brela je tak otravný, že člověk je   nucen fandit nájemnému zabijákovi v podání   Ventury. Ten filmem prochází s kamennou   tváří, přesto i on dokáže občas u diváka   vyloudit úsměv na rtech, třeba při scéně,   kdy si je doktor splete s neurotickým sebevrahem   Pignonem a podá mu uklidňující léky.   Barrandovský dabing opět nemá chybu, Venturu   dabuje ne zcela obvyklý Martin Růžek a Brela   Eduard Cupák.

Výborná komedie s neméně výborným Linou   Venturou, kterému dobře přihrává Jacques   Brel. Snímek se dokonce v roce 2008 dočkal   remaku pod českým názvem ´Osina v zadku´. Pro   francouzské komedie typická zápletka, ve   kterém bych si plně dokázal představit dvojku   Gerarda Depardiea a Pierre Richarda. V jejich   provedení by to bylo určitě daleko   zajímavější. Ventura je však stejný   kabrňák jako Depardie, ne-li lepší, neboť   jeho kamenná tvář je naprosto nezaměnitelná.   Brel ale na Richarda absolutně nemá. Smíchy za   břicho se sice nikdo popadat nebude, ale na   pobavení to bohatě postačí. Gagů je tu více   než dost a jeden se až podivuje nad   trpělivostí onoho nájemného zabijáka při   nekonečném otravování člověka zklamaného v   lásce s úmyslem sebevraždy. Nestárnoucí   francouzská klasika.

Pro mě tento film má hodnotu kvůli Jacquesovi   Brelovi, jeden z mých neoblíbenějších   zpěváků vůbec v roli dotěrného a odporného   chlapa. Perfektní role pro světového zpěváka   šansonů, který zemřel v pouhých 49 letech na   rakovinu. Ve spojení s Venturou, kterého je mi   ve filmu až skoro líto, je filmový příběh   perfektní. Americký remake nestojí za nic.

Měl ho vodprásknout hned a byl by pokoj:-)   Jenže to zas my bychom si nemohli užít tenhle   překvapivě svěží bonbónek. Je jasný, že   nájemný vrah musí mít nervy ze železa, jenže   když zabijáka budete delší dobu přivádět do   absurdních situací, tak to vykolejí i jeho.   Ledově klidný Lino Ventura se ale nechá   vytočit jen několikrát a většinou stav jeho   nasranosti naznačí jenom dostatečně výmluvný   pohled (výborný herecký výkon!). A Jacques   Brel je vážně na vylískání. Občas ovšem i   hotelový poslíček (Nino Castelnuovo), vedle   toho celkem bez výrazu alespoň půvabná   Caroline Cellier jako paní Pignonová. Pro mě   osobně určitě na víc než jedno podívání.

Příběh o tom, že ani nájemní zabijáci to   nemají v životě lehké, zejména když se jim   do cesty připlete takový pitomec a otrava jako   Pignon. --- Z počátku to vypadá na zcela   vážně míněnou krimi, ale ve skutečnosti je   to docela povedená komedie. --- Jen tak   mimochodem, ve filmu Blbec k večeři je také   Pignon, tak jsem se raději podíval do slovníku   co to znamená a jsem dost zklamán, myslel jsem   totiž, že to znamená velký kretén.

Tento film jsem shlédl už za minulého režimu.   Dnes už je překonaný a od mága Vebera vzešla   i lepší díla, přesto Lino Ventura podal   výborný výkon a hlášku "pane   Milane" jen tak z paměti nevytěsním.

Podarený film o tom , že keď je niekto fakt   doterný nezbavý sa ho ani profesionálny   zabiják .