Dr. Divnoláska

Jedna z veľkých vojnových čiernych komedií so svojim vlastným výrazným a cynickým ostňom. Doktor Divnoláska je od roku k roku stále lepším filmovým dielom.

Štruktúra zápletky je jednoduchá, ale plná zložitých psychologických situácii. Generál strategického letectva, ktorý jedná čisto len na vlastnú päsť, nariadi atómový útok na Moskvu. Potom nasleduje napätá ostrá medzihra a akcia medzi troma účastníkmi: šialeným generálom, bombardujúcimi pilotmi smerujúci na operačnú miestnosť Pentagonu, kde sa vrchný veliteľ snaží horlivo odvrátiť neodvrátiteľné.

Dialóg je komický i satirický. Peter Sellers je trojnásobnou hviezdou filmu. Hrá prezidenta Spojených štátov, dôstojníka britskej RAF a istého doktora Divnolásku, nemeckého vedca v službách Spojených štátov, ktorý predvádza nacistické maniére a postoje v ktorých bol vychovaný a tak vyzerá viac ako blázon.

George C. Scott je divoký a neotesaný generál, ktorý krízu využíva na úplné zničenie ruského strašidla. Sterling Hayden sa vyznamenal ako generál – cvok, ktorý sa nenechá odradiť od svojho zámeru vybombardovať Rusom dušu z tela, je to antikomunista, ktorý to nemá v hlave v poriadku a obviňuje komunistov z každej špatnosti, ktorá sa dá v roku 1964 nájsť.

Film dosiahol veľmi dobrého ohlasu ako aj u domáceho tak i u cudzieho publika.
Doktor Divnoláska, ktorý získal nomináciu na Oscara za najlepší film, je dnes považovaný za jeden z najväčších úspechov Stanleyho Kubricka.

Dnes už kultovní černá komedie a zároveň varující satira o křehké rovnováze světa v době studené války, založené na vzájemném odstrašení pomocí jaderných zbraní. První film, který se odvážil podívat na atomovou válku z trošku jiného úhlu a zobrazit ji jako něco v podstatě absurdního.

V ústřední trojroli exceluje nezapomenutelný Peter Sellers. Kubrick za film získal tři nominace na Oscara: za režii, scénář a produkci. Tuto trojkombinaci si později zopakuje ještě několikrát, ale svého jediného Oscara získá za vizuální efekty a výpravu Vesmírné odyssey.

Brilantní Kubrickova černá komedie Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu vznikla v roce 1963, tedy v době, kdy sice došlo k určitému uvolnění mezinárodního napětí, ale zároveň ještě příliš nevybledly vzpomínky na sotva zažehnanou kubánskou krizi, která svět přivedla na pokraj jaderné katastrofy.

Předlohou filmu byl dramatický román Petera George Rudý poplach (1958, Red Alert), vydaný nejdříve ve Velké Británii pod názvem Dvě hodiny do zkázy (Two Hours to Doom) a podepsaný pseudonymem Peter Bryant. Kubrick původně zamýšlel adaptovat knihu ve stejné rovině, ale při tvorbě scénáře (na němž spolupracoval americký romanopisec a scenárista Terry Southern) si uvědomil její absurditu a rozhodl se ji transformovat do podoby černé komedie. „Koneckonců, co může být absurdnější než samotný nápad, že dvě velmoci jsou ochotny vyhladit veškerý lidský život kvůli nehodě, způsobené politickými rozdíly, jež se lidem za sto let budou zdát stejně nesmyslné jako se nám dnes jeví náboženské konflikty středověku.“

Celý snímek vznikl ve studiích v Sheppertonu nedaleko Londýna, což bylo mj. vynuceno tím, že Peter Sellers byl v době natáčení uprostřed rozvodového řízení (s herečkou Anne Hayesovou) a nesměl opustit Velkou Británii. Sellers ve filmu hraje tři postavy – amerického prezidenta, anglického kapitána Mandrakea a konečně titulní roli „jaderného poradce“ dr. Divnolásky. Měl původně hrát i velitele bombardéru, majora T. J. “King“ Konga, ale zabránilo mu v tom zranění (tuto roli nakonec ztělesnil častý představitel westernových postav, americký herec Slim Pickens).

Ze zjevných důvodů nebyla možná spolupráce americké armády a tak např. interiér bombardéru byl navržen podle fotografie skutečného letadla, uveřejněné v britském leteckém časopise. Vnější záběry letadla byly realizovány s použitím třímetrového modelu a zadní projekce. Stejně tak interiér válečné místnosti Pentagonu byl dílem fantazie známého výtvarníka Kena Adama, který později v jednom rozhovoru řekl, že když Ronald Reagan chtěl vidět skutečnou válečnou místnost ministerstva obrany, byl překvapen, že vypadá úplně jinak než v tomto filmu.

Dokončený film se trochu lišil od scénáře, který byl původně zarámován vyprávěním mimozemské civilizace, jež studovala Zemi během jejího atomového rozvoje. Kubrick rovněž vyřadil závěrečnou scénu z válečné místnosti, v níž vojenští potentátové rozpoutali velkolepou dortovou bitvu, protože „byla příliš fraškovitá a neladila se satirickým tónem zbytku filmu“.

Většina jmen hlavních postav odkazuje na souvislost mezi válkou a sexem – generál Jack Ripper (Jack Rozparovač), kapitán Mandrake (mandragora), generál Turgidson (turgid = napuchlý, zduřelý), velvyslanec De Sadeski (variace na De Sade) atd.

Několik měsíců po premiéře Dr. Divnolásky byl do kin uveden film s podobnou tématikou Fail-Safe (1963, r. Sidney Lumet), který byl natočen podle stejnojmenného bestselleru Eugena Burdicka a Harveye Wheelera a o hrozbě atomové války pojednával v ryze dramatické rovině.

Dr. Divnoláska byl nominován na Oscara 1964 ve čtyřech kategoriích (nejlepší film, režie, herec v hlavní roli – P. Sellers, scénář podle předlohy), ale žádného nezískal. Členové Americké akademie tehdy dali celkem logicky přednost úspěšnému muzikálu My Fair Lady před značně neuctivým humorem Kubrickovy satiry. Dnes, téměř po 50 letech od svého vzniku, ovšem Dr. Divnoláska patří k několika málo filmům, jejichž kvalita nejenže s lety neklesá, ale naopak se ještě zvyšuje.

Zdroj: ČT

Slavná protiválečná satira Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu si podnes uchovává mrazivé vyznění: varuje před situací, kdy se bojový potenciál vymkne politické kontrole a vojáci na vlastní pěst rozpoutají zničující válku. Režisér své varování stylizoval do groteskní podoby. Příběh vede ve třech vzájemně se prolínajících syžetových rovinách a každé přiřazuje vlastní poetiku.

Děj se odehrává na vojenské základně, jejíž pomatený a fanatický velitel vydal povel k leteckému útoku na Sovětský svaz, dále na palubě jednoho z letadel, neodvolatelně směřujícího k určeným nepřátelským cílům, a konečně ve válečném štábu, kde se sešli nejvyšší američtí představitelé včetně vědeckého poradce, bizarního dr. Divnolásky. Události, které se odehrávají na základně, nabývají až pseudodokumentární podoby, což je zvlášt' patrné zejména při přestřelce s jednotkou, pověřenou jejím obsazením, ale ani tady nechybí absurdní scéna s marným telefonováním do Bílého domu. Scény situované do letadla využívají stereotypy válečných filmů. V pentagonském štábu se řeší se zřetelnou nadsázkou strategické problémy celosvětového dopadu v intencích konverzační burlesky, zlehčující jednotlivé aktéry i navozované zápletky (např. zmatečné telefonní rozmluvy amerického prezidenta s opilým ruským protějškem).

Pozoruhodný je výkon Petera Sellerse; známý herec tu ztvárnil tři rozdílně modelované postavy: anglického důstojníka Mandrakea, amerického prezidenta Muffleyho a fašistického poradce doktora Divnolásku. Ale zaujmou i Sterling Hayden jako maniakální generál Ripper nebo George C. Scott v roli prchlivého vrchního velitele Turgidsona, po vojensku nadšeného každou vyhlídkou na "pořádný" válečný konflikt.

ZDROJ: Filmový přehled