Everest [DVD]

Dokument ostravského televizního studia vypráví příběhy lidí, kteří obětovali nejvyšší hoře světa největší kus svého já. Mnohým z nich se podařilo z jejího stínu vystoupit až na samotný vrchol, někteří se už nikdy nevrátili. Film byl natočen v roce 2003 u příležitosti 50. výročí prvního výstupu na Mt. Everest a mapuje působení československých horolezců při zdolávání nejvyššího vrcholu naší planety. Je tak poctou všem horolezcům, lidskému duchu, bezměrnému úsilí, odvaze, pokoře, cti a touze člověka posouvat hranice svých možností stále dál. Snímek režiséra Jindřicha Procházky byl na festivalu SPORTFILM LIBEREC 2004 - FICTS INTERNATIONAL CHALLENGE vyhodnocen jako nejlepší v kategorii dokumentů a rovněž získal hlavní cenu 7. ročníku této prestižní mezinárodní přehlídky.

Ve výškovém horolezectví neexistuje významnější cíl než nejvyšší hora světa, 8848 metrů vysoký Mount Everest (Chomolungma, Sagarmatha). Má totiž i mezi exkluzivní společností čtrnácti himalájských osmitisícových vrcholů zvláštní postavení, protože převyšuje skupiny nižších osmitisícovek o 800 metrů a představuje tudíž sám o sobě vlastní kategorii prakticky devítitisícového vrcholu. Každý výstup na vrchol je proto bezesporu výjimečným výkonem.

Dokumentární film ostravského studia České televize nazvaný Ve stínu Bohyně matky Země vypráví příběhy lidí, kteří obětovali nejvyšší hoře světa největší kus svého já. Mnohým z nich se podařilo z jejího stínu vystoupit až na samotný vrchol, mnozí z nich se z jejího stínu už nikdy nevrátili.

Snímek mapuje, u příležitosti 50. výročí prvního výstupu na Mt. Everest (29. května 1953, Britská výprava, Novozélanďan Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norkey), působení československých horolezců při zdolávání nejvyššího vrcholu naší planety, a to od prvních expedic v 80. letech minulého století, až do dnešních dnů. Autoři námětu, fotograf Josef Hladík a publicista Lubomír Vejražka, se společně s režisérem Jindřichem Procházkou zaměřili nejen na jednotlivé výstupy, ale především na výpovědi účastníků tuzemských i zahraničních expedic, kde se řeší také základní témata, které na horách mezi skutečnými horolezci vyvstávají, jako např. otázky života a smrti, nerozlučného přátelství mezi lidmi, problematiky komerce na horách, sportovních i duchovních výzev. Samotní horolezci častokrát rovněž srovnávají úsilí Čechů a Slováků o zdolání Mt. Everestu se zahraničními výpravami a jejich přístupem k horolezectví, dotýkají se i náboženských momentů, morálního uvědomění, víry, tradic (kupř. obětování hoře) a pověstí (třeba legendární síla a víra v darované amulety).

Dokument Ve stínu Bohyně matky Země je tak poctou všem horolezcům, lidskému duchu, neskonanému úsilí, odvaze, pokoře, cti a touze člověka posouvat hranice svých možností stále dál.

Další a noví lezci budou i nadále o přízeň posvátné hory žádat obřadem, při němž se do kamenné mohyly zapustí stožár s barevnými praporky, na kterých jsou napsány modlitby k bohům. A budou tak doufat, že si splní jeden ze svých největších snů života.

"Říkáme, že jsme rádi, že nám hora dovolila na sebe vstoupit. Člověk je velmi malý. Bití se v prsa tady neplatí."
(Vladimír Nosek, expedice Mt. Everest 1998)

"Mt.Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil."
(Radek Jaroš, expedice Mt. Everest 1998)

Dokument Jindřicha Procházky Ve stínu bohyně matky Země je poctou nejvyšší hoře světa Mount Everestu (8848 m) a česko-slovenským horolezcům, kteří stanuli či se pokusili stanout na jejím vrcholu. Velehora, v místních jazycích Ču-mu-lang-ma či Sagarmatha je pojmenována po geografu Siru Georgi Everestovi. Na jejím vrcholu poprvé stanuli 29. května 1953 Novozélanďan Edmund Percival Hillary (1919-2008) a šerpa Norgay Tenzing (1914-1986). - Výpovědi vrcholových sportovců ilustrují amatérské záběry ze soukromých archivů, mapky zvolených tras a chronologický přehled expedic v letech 1980 až 2002: ne všechny výpravy dosáhly vytouženého cíle a ne všichni jejich členové se vrátili domů... – Ve „shrnujícím dokumentu“ zazní dojmy lezců z prvního pohledu na nejvyšší horu a obdiv k velkoleposti celého Himálaje. Muži hovoří o nástrahách pobytu ve vyšších nadmořských výškách a o fenoménu horské horečky. Hodnotí plány a výkony na expedicích. Vzpomínají na ty, kteří v horách našli smrt; zvláště tragická byla expedice v roce 1988, kdy zahynuli Dušan Becík, Peter Božík, Jaroslav Jaško a Jozef Just. Odkrývají rizika a jistou „krutost“, s níž se v horách setkávají: často musí bojovat s beznadějí nad zraněnými nebo umírajícími kamarády, opustit je v těžkých chvílích, či snášet mrtvá těla a pohřbívat je. V jejich životě má Mount Everest zvláštní postavení, byť na jiné „kopce“ vzpomínají třeba raději. Podle nich je již „vyřešenou horou“, není lezecky moc atraktivní a nejvíce nadmořských metrů není prostě to úplné lákadlo. V hraničních situacích, kdy šlo o život, vznikla pevná a cenná přátelství; kdo selhal, byl vyřazen „na věčné časy“. Horolezci odsuzují snahy nepálské vlády zkomercializovat výstupy na horu, kdy jsou klienti „vynešeni“. Stát sice získá nemalé zisky (až padesát tisíc dolarů za osobu), ale devalvují se tak morální hodnoty, jež uznávají horolezci v „dialogu“ a souznění s horou.
-kk-, Filmový přehled 2011/9

EVEREST
společnost OUTDOOR FILMS s.r.o. uvádí do kin další filmové pásmo v kterém je začleněn i tento film.