Exil

Chápu vykořeněnost dětí imigrantů a jejich   touhu spatřit zemi předků, zejména, když   mají ještě v paměti střípky vzpomínek,   nemyslím si však, že by konkrétně Zanovi a   jeho dívce toto putování pomohlo najít svou   identitu, ledaže by se jim rozsvítilo na tom   šíleném holotropním mejdanu, ale to se už   nedozvím a ani se to vlastně nechci   dozvědět... Čekala jsem hledání,   neúspěšné pokusy o integraci i konečné   prozření, dostalo se mně pouze bláznivých   výpadů věčně neukojené Naimy, lhostejných   výrazů Zana a kvílení rádoby burcujících   protestsongů. Jestliže se míní hledat dál, se   mnou ať už nepočítají...

Svět mladých lidí, vykořeněných ze svých   domovů i kulturních vazeb, něco, co si   většina z nás jen těžko dovede představit.   Tony Gatlif nám představuje formou neokázalého   roadmovie jednu takovou dvojici, její jen   zčásti uvědomělé hledání místa (a to jak   geograficky tak duchovně), kam patří. Jejich   putování je natočené s dokumentární   přirozeností, skládá se ze zdánlivě   banálních příhod a kolizí a přece mě   dokázalo beze zbytku vtáhnout do jejich světa a   udržet v zaujatém pozorování až do   neuvěřitelného finále. Hudba je výraznou   složkou filmu po celou dobu, ale při   závěrečném transovním rituálu přebírá   taktovku úplně a dochází ke katarzi jako   řemen. Ta scéna je natočená s takovou   autenticitou, že ve mně vyvolávala otázky do   jaké míry to všechno bylo naaranžované. A   při představě, že takové rituály jsou v   praxi mnohem, mnóóóhem delší, dostávám   závrať. Krásný zážitek, pro fanoušky world   music nezbytnost.

Putování za vlastními kořeny, někdy   „trochu“ oklikou, ale stále směr Alžír.   Občas s příležitostnou prací, s náhodnými   setkáními podobně kočujících lidí a po   seznámení s cikány v podstatě i bez peněz.   Pro západní svět s pocitem vyděděnce, pro ten   nově nalezený bez pochopení k jeho zvyklostem.   Chápu, že z Francie do Alžíru je to pěkná   dálka (zvlášť když nasednete na loď, která   pluje jiným směrem), ale ke konci jsem si už   odtrpěla každý kilometr, který „nám“   zbýval k cíli.