Extase

"Extase" je slovo, z něhož vznikl, jak v jednom svém projevu kdysi doznal režisér Machatý, příběh tohoto filmu. A tak se tento děj točí kolem erotické, přesněji řečeno sexuální extáze, v níž vyvrcholí milostné ukojení mladé ženy, zanedbávané nevšímavým, buď příliš zaměstnaným nebo vyčerpaným manželem, když kdesi, snad na Podkarpatsku, se setká více než polonahá s mladým, silným inženýrem.

Je to zajistě mrzuté, když mladá, hezká panička čeká svou extázi o svatební noci a novomanžel jí usne v koupelně. Je to trestuhodné nepochopení potřeb a zájmů mladé choti, když manžel za nejvábnějších zvuků džezového orchestru na terasách Barrandova čte noviny a surově zabije čmeláka, který mu při tom poletuje kolem nosu. Tu ovšem mladé trpitelce nezbude než rozvod a útěk k tatínkovi velkostatkáři na Podkarpatsko. Tam je možné se projíždět na koních po lukách a lesích, koupat se v rybníce a vystavovat slunci, vzduchu a divákům krásné tělo, které tolik touží po extasi, až ji konečně prožije v inženýrově baráku na jeho polním lůžku či otomanu.

Aby snad tato extáze nezůstala nepochopena, předvádí se hned na to připouštění hřebce a nelze upřít, že scéna obou ušlechtilých koní v jejích extázi byla opravdu krásná, protože přirozená a nikoliv rafinovaně po lidsku nahraná. Příběh se končí revolverem a kolébkou, takže celek stačí dějově na patetický a zároveň uslzený podčárník maloměstského týdeníku. Je skutečně škoda na onu dějovou a myšlenkovou prázdnotu té poctivé režisérské, herecké a fotografické práce, která byla filmu věnována a učinila z něho po této stránce dílo vzácné obrazové působivosti.

Všude, kde se děj odehrává venku, hraje opravdu příroda s sebou, ba více, žije s sebou svou němou i živou krásou. Tak i herci, zejména krasavice a při tom umělkyně "bergnerovského" typu. Ve filmu se mluví velmi málo, což působí docela příjemně ve scénách v přírodě, ale v interiérech se ty nemluvící osoby s občasným maeterlinckovským výkřikem nebo vzdechem pak pohybují jako náměsíčné. Hudba je všude výstižným doprovodem obrazu i nálady a byla by plně stačila též místo melodramatické říkanky o práci, k obrazům jarního probuzení strojů a práce a radosti z ní násilně přilípnuté.

Po stránce filmově umělecké bude tento film přes zmíněné nedostatky naší domácí výroby a její umělecké vedení dobře reprezentovat. A to se také stalo a platí to až do dnešních dnů...

Na počátku zvukové éry bylo Gustavu Machatému jasné, že se ocitl v bouřlivé kinematografické éře, charakteristické jednak nebývalým podnikatelským rizikem, jednak možnostmi zkoušet nové režijní postupy a techniky, prověřující umělecký potenciál inovovaného média a současně vymezující další směry vývoje filmové formy. Extase je cesta, kterou si zvolil po zkušenostech se dvěma předcházejícími zvukovými filmy, Ze soboty na neděli a Načeradec, král kibiců, u nichž nebyl zcela spokojen s uměleckým a obchodním výsledkem. Ve svých úvahách dospěl k vytvoření filmu, kde by dokázal docílit maximálního sladění všech výrazových prostředků, jejich podřízení harmonické celistvosti díla v duchu uměleckého konceptu Gesamtkunstwerk. S výjimkou závěrečné střihové sekvence, tzv. oslavy práce, se režisérovi podařilo zamýšlené stylové jednoty dosáhnout zásadním omezením dialogů a reálných a stylizovaných ruchů, přičemž nejdůležitějším „partnerem" vizuální složky se stala hudba. Jejím autorem byl tehdy uznávaný italský komponista Giuseppe Becce.
Všechny tyto kroky Machatý činil v souladu se svou představou tzv. internacionálního díla, jež by bylo schopné překonat jazykovou bariéru, kterou si s sebou nesl zvukový film, a dokázalo by se prosadit na zahraničním trhu. Z toho důvodu původně nepočítal s realizací více jazykových verzí, což byl v Československu na počátku 30. let poměrně obvyklý postup u projektů plánovaných k distribuci v cizině, především v německy mluvících zemích a ve Francii. Jiného názoru bylo ale vedení společnosti Slaviafilm. Zatímco v případě německé verze se Machatému podařilo neustoupit ze své koncepce jediného díla se shodným hereckým obsazením, u verze francouzské, financované firmou Gaumont, podlehl naléhání Slaviafilmu a natočil speciální sekvence, v nichž původně obsazeného představitele Adama, Ariberta Moga, nahradil ve Francii známější Pierre Nay a Leopolda Kramera v roli Evina otce André Nox.
V případě devatenáctileté Hedy Kieslerové se po Itě Rině v Erotikonu režisérovi opět podařilo objevit herečku mimořádného charismatického zjevu, která na rozdíl od Slovinky dokázala navázat na svou evropskou kariéru úspěšným působením v Hollywoodu, kam byla pod pseudonymem Hedy Lamarr angažována v roce 1937 společností MGM.
Jiří Horníček
Letní filmová škola 2011

Extase Gustava Machatého z roku 1932 se řadí k nejvýznamnějším českým filmovým dílům 30. let. Jednu ze stěžejních rolí ztvárnila tehdy začínající herečka Hedy Kiesler, která se později stala hollywoodskou hvězdou pod jménem Hedy Lamarr. Machatý v Extasi navázal na svá předcházející díla Erotikon (1929) a Ze soboty na neděli (1931) o erotických touhách a mileneckých vztazích. Na jednoduchém příběhu, v němž novomanželka Eva prožije první milostné vzplanutí nikoliv s postarším manželem Emilem, ale s mladým inženýrem Adamem, rozehrál Machatý za pomoci kameramana Jana Stallicha obrazovou extravagantní oslavu vášně a lidské práce plnou symbolů a metafor. Snímek vznikl v české, německé a francouzské jazykové verzi s mírně rozdílným obsazením. Minimalistické dialogy doprovází hudba jednoho z nejžádanějších filmových skladatelů té doby Giuseppe Becceho. Na svou dobu odvážný a smyslný film s obnaženou herečkou v hlavní roli vzbudil rozruch i na benátském filmovém festivalu v roce 1934. Zatímco festivalové publikum jej přijalo s nadšením a byl zde oceněn Pohárem města Benátek za nejlepší režii, papež Pius XI. ho následně odsoudil jako pornografický a plný nemorálních přirovnání. Extase byla uvedena ve Francii, Německu, Velké Británii, Spojených státech amerických a v dalších padesáti zemí Evropy, Jižní Ameriky, Afriky a Asie. –jl–

Gustav Machatý je právem oceňován pro své filmařské kvality. Mezinárodně nejpopulárnější český film předválečného období – Extase (1932) – ovšem zůstává rovněž příkladem jeho obchodního myšlení. Poučen svými dvěma předchozími zvukovými filmy, s nimiž nebyl spokojený, omezil Machatý dialogy ve prospěch hudby. Drama milostného trojúhelníku tak mělo být podle jednatřicetiletého autora „internacionálním“ dílem srozumitelným kdekoli na světě, Machatý však nakonec musel realizovat vedle české a německé verze i verzi francouzskou s částečně odlišným obsazením. Film po umělecké stránce naplňoval představu komplexního díla v duchu konceptu Gesamtkunstwerk. Extase si navíc vydobyla pověst skandálního snímku provokujícího explicitním erotismem (devatenáctiletá Hedy Kiesler [později v Hollywoodu známá jako Hedy Lamarr] se na plátně objevila nahá). Dobové pobouření neumenšil fakt, že příběh mladé ženy unikající z neuspokojivého manželství do náruče pohledného inženýra vyústí v konvenční moralitu. -ap-

OBSAH:
Eva, dcera velkostatkáře, se provdá za zámožného, ale o mnoho let staršího Emila Jermana. Již po návratu ze svatebního obřadu do luxusního pražského bytu pozná svůj omyl: manžel o ni jako o ženu nejeví žádný zájem. Senzitivní dívka trpí jeho chladem a staromládeneckým puntičkářstvím natolik, že se vrátí na otcův statek a požádá o rozvod pro nepřekonatelný odpor. Při koupání v rybníce se Eva seznámí s mladým stavebním inženýrem Adamem, pracujícím nedaleko na stavbě silnice. Muž je pravým opakem jejího manžela: vyhlíží sice robustně, ale chová se něžně. Za noční bouře jde dívka za ním do jeho domku a stane se jeho milenkou. Teprve nyní pozná milostnou rozkoš. Manžel dostane zprávu od soudu a rozjede se za Evou, k návratu ji však přesvědčuje marně. Na zpáteční cestě potká Adama a pochopí, o koho jde. Oba muži se zdrží ve venkovském hostinci, kam za Adamem přijede Eva. Manžel spáchá ve svém pokoji sebevraždu. Jeho smrt se postaví mezi milence, Adam se vrací k práci, Eva porodí dítě.

NFA, Český hraný film II, 1930-1945. Praha, NFA 1998

Eva není šťastná v manželství se starším pedantickým mužem. Vrací se na otcův statek a uprostřed letní přírody prožívá smyslové opojení v lásce k mladému inženýrovi Adamovi. Manželova sebevražda milence rozdělí, Muž nachází smysl života v práci, žena v mateřství. Režisér G.M. si při realizaci prosadil na tehdejší poměry zcela mimořádnou míru umělecké nezávislosti na výrobních společnostech.Minimální dialogy, rucha a hudba jsou podřízena prokompované skladbě scén, která připomíná Machatého němé filmy Kreutzerova sonáta (1926) a Erotikon (1929). Mezinárodní proslulost tohoto díla byla a je značná a téměř se podobá skandálu. V četných zahraničních obrazových přehledech světové filmové historie prezentuje naší kinematografii právě jen snímek čerstvě vykoupané H.K. V mnoha zemích bylo uvedení Extase zakazovano, v USA se veřejně hrála až v roce 1938. Začínající rakouská herečka, jejíž nahé scény byly tehdy senzací, se stala na přelomu 30. a 40. let hollywoodskou star Hedy Lamarrovou.