Fahrenheit 9/11

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech. Film je natočen atraktivní, zábavnou formou, v níž nechybí humor, což režisér v Cannes zdůvodnil především tím, že mu šlo o to, zaujmout mladé "popcornové" publikum, jemuž je jeho film určen a které - pokud se nebaví - z kin záhy odchází.

Kino AERO

Po úspěchu svého filmu Bowling for Columbine se kontroverzní americký dokumentarista Michael Moore zaměřil na nejvyšší představitele Spojených států amerických, z nichž na prvním místě je samozřejmě prezident George W. Bush.

Moore shromáždil množství dokumentů, informací a zpravodajských záběrů, z nichž s filmařskou dovedností vytvořil ironický a uštěpačný portrét prezidenta a jeho administrativy. Jeho fi lm je pravým opakem toho, jak se Bílý dům prezentuje v oficiálních prohlášeních a v médiích… Mooreovi nejde o hledání pravdy, spíš proti oficiálním polopravdám režisér staví polopravdu svou. Jeho snímek je záměrně předpojatý a tendenční.

Je však také vtipný a zábavný. Známé skutečnosti se v něm objevují v nečekaných souvislostech, takže dostávají nové významy. Navíc se zde objevují záběry (např. z války v Iráku), které se tehdejším médiím „nehodily“.

Díky filmařským kvalitám získal Mooreův snímek Zlatou palmu a Cenu FIPRESCI na 57. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 2004. Navzdory potížím s distribucí se stal prvním dokumentem, který ve Spojených státech překročil v tržbách 100 milionů dolarů.

Česká televize

FAHRENHEIT 9/11 je nový film kontroverzního dokumentaristy Michaela Moorea, držitele Oscara za Bowling For Columbine, dokumentární snímek o kultu střelných zbraní v americké společnosti. Ve Fahrenheitovi 9/11 se Moore pokouší zobrazit nálady mezi obyvateli severoamerického kontinentu po útocích z 11. září 2001 a zároveň změnu v politickoekonomickém rozložení sil ve Spojených státech.
V tomto provokativním dokumentu vypráví Moore příběh, který se zatím nikdo neodvážil zpracovat. Na palčivé otázky "Proč došlo k útokům z 11. září?" a "Proč Spojené státy bojují v Iráku?", nachází často nezvyklé, palčivé a především subjektivní odpovědi.
FAHRENHEIT 9/11 je mimořádně silný film, v němž Moore využívá svůj mimořádný smysl pro humor a jedinečný přesvědčovací styl k tomu, aby divákům poskytl neotřelý vhled do zahraniční politiky kabinetu amerického prezidenta George Bushe.
FAHRENHEIT 9/11 je filmem, který musel být natočen, a filmem, který mohl natočit právě jen Michael Moore.
"Fahrenheit je jako komentář v novinách. Je to můj názor na Bushovu administrativu, ne pokus o fair a vyváženou žurnalistiku," říká Moore.
"Úžasné! Zatím nejlepší film Michaela Moorea, silná a vášnivá prezentace vyhraněného patriotismu." New York Times.
FAHRENHEIT 9/11 získal na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes Zlatou palmu.

DVD Express

Kontroverzní americký filmař a spisovatel Michael Moore ve svém novém politickém a propagandistickém dokumentu Fahrenheit 9/11 úderně přitvrdil a personifikoval svou kritiku současných poměrů ve Spojených státech. „Zašifrovaný“ název parafrázuje titul Bradburyho knihy 451 stupňů Fahrenheita (o společnosti, kde čtení bylo zločinem a kde se pálily knihy) ve smyslu „teplota, při které hoří svoboda“ (s odkazem na datum atentátu z 11.9.2001). Moore natočil film s jasně proklamovaným cílem: dosáhnout toho, aby George W. Bush nebyl znovu hlavou státu. – Uštěpačně zesměšňující a jedovatá obžaloba se snaží dokázat, že Bush je ten nejhloupější a nejzkorumpovanější americký prezident. S ironickou nadsázkou mapuje jeho prezidentskou kariéru od sporného vítězství nad Alem Gorem až po jeho roli „válečného prezidenta“ po 11. září 2001. Pátrá po ekonomickém pozadí války proti terorismu, během níž podle jeho názoru Bushova administrativa nepoměřuje všem stejným metrem. Spekuluje o obchodních zájmech rodiny Bushových v různých firmách a o jejím podezřelém propojení se saúdskoarabskou oligarchií, k níž patří i rodina Usámy bin Ládina. Válečným hrůzám v Iráku a jejich důsledkům je věnována druhá část dokumentu. – Moore opět pracuje s archivními materiály, převzatými z TV zpravodajství, s novinovými fotografiemi, ironickými výňatky z filmů (včetně důvtipných počítačových úprav) i vlastními rozhovory s politiky, vojáky a prostými lidmi. Investigativní montáž doprovází sžíravým komentářem a občas se objeví i sám před kamerou. V osobně zaujaté, „dänikenovskou“ metodou skládané koláži však mnohdy interpretuje fakta tak, jak se mu to hodí, a pracuje s útočně burcujícími, avšak často jen nepřímými důkazy podloženými zkratkami. Ty díky brilantní střihové skladbě a přesně vybrané hudební stopě vedou k předem daným závěrům. Ale také k citovému vydírání (rozhovor s hrdou vlastenkou, jež přehodnotí své postoje až po ztrátě syna v Iráku), případně i k tendenčnímu zkreslování fakt (vyobrazení Saddámova režimu coby téměř idylické země). Ve svém urputně "záškodnickém" pamfletářství, jež vytváří křiklavý protipól k oficiální propagandě, je Moore místy velmi vtipný. Ve srovnání s Bowling for Columbine (2002, FP 4/2003) však film vyznívá jednostranněji a méně objevně. – Jak potvrzují i tuzemské (ve srovnání se zahraničními recenzemi odmítavější) reakce, při hodnocení filmu, jasně určeného pro předvolební boj Demokratické strany, hraje rozhodující roli politické smýšlení. - Ke zručně přiživovanému zájmu o nepokrytou politickou agitku přispěly nejprve Velká cena na MFF v Cannes a pak rozhodnutí Studia Walta Disneyho, že nedoporučí společnosti Miramax (již vlastní) snímek distribuovat. Výkonní producenti bratři Weinsteinové tak byli pod tlakem nuceni postoupit distribuci společnosti Lions Gate ve spolupráci s nezávislým TV kanálem IFC (Independent Film Channel). Ačkoli americké konzervativní kruhy vyvíjely silný tlak na kina, aby dílo (nepřístupné do sedmnácti let bez doprovodu dospělého) neuváděla, Fahrenheit 9/11 nakonec jako první dokument překročil v Severní Americe hranici sta milionů dolarů v tržbách.

-tse-, Filmový přehled 2004/10