Gangy New Yorku

Polovica 19. storočia je v USA veľmi napätá. Na jednej strane stojí USA na prachu občianskej vojny, keď Abrahám Lincoln má ušľachtilý cieľ, zrušiť otroctvo. Na druhej strane je enormný príval Irov, ktorí utekajú pred hladomorom z krajiny. Hlavne New York sa stáva sídlom organizovaného zločinu, kde sa práve najchudobnejší z prisťahovalcov zhromaždújú.

Práve takou štvrťou chudobných v New Yorku je Five Points.
Syn írskeho kňaza Amsterdam Vallon opúšťa brány sirotinca. Namierené má do už spomínanej Five Points. Hlavným dôvodom jeho návratu je pomstiť otcovu smrť, ktorého v pouličnej vojne pred 16 rokmi zabil Wiliam Cutting nazývaný Rezník. Pred 16 rokmi v tejto štvrti vládli dva veľké gangy, staroúsadlíci Američania - tých viedol - Rezník a Mrtví králici - tých viedol Amesterdamov otec. Každý rok zvrhlý, ale smelý Rezník oslávuje ako víťazstvo svojej bandy a zároveň tým vzdáva i hold svojmu udatnému mrtvému rivalovi.

Mladý Amesterdam na deń tejto oslávi plánuje zabiť tohto Rezníka. Urobí všetko preto, aby si ho Rezník obľúbil. Rezník sa z pouličného banditu vypracoval na bohatého vodcu organizavanej zločineckej skupiny, dokonca si kúpil i miestnych politikoch. Amesterdamov kamarát z detstva prezradí Rezníkovi, že Amsterdam je syn zabitého vodcu Mrtvých králikov. Po odhálení Amsterdama mu Rezník vypáli na tvári znamenie a daruje mu život. Z pomstiteľa Amsterdama sa stáva vodca obnovenej bandy Mrtvých králikov.

60. léta 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka. Druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. V tomto období se odehrává příběh přistěhovalce Amsterdama. Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting. Potíže se ale stupňují, když se seznámí s tajemnou kapsářkou Jenny, jejíž dokonalou samostatností a nepřehlédnutelným půvabem je okouzlen. Ona má však také svou minulost, což nečekaně zkomplikuje jeho plán. Amsterdamova cesta se postupně mění v boj o osobní přežití a nalezení útočiště pro jeho lid.

Zdroj: Nova

Film Martina Scorseseho Gangy New Yorku se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka - druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny.
Jejich domovem je čtvrť Five Points - jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí.
V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona (Leonardo DiCaprio). Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bili the Butcher (Daniel Day-Lewis). Amsterdam ví, že prvním krokem ke splnění jeho úkolu je průnik do užšího okruhu Billyho přátel. Potíže se ale stupňují, když se seznámí s tajemnou kapsářkou Jenny Everdeane (Cameron Diaz), jejíž dokonalou samostatností a nepřehlédnutelným půvabem je okouzlen. Jenny má však také svou minulost, což nečekaně zkomplikuje jeho plán.
Amsterdamova cesta se postupně mění v boj o osobní přežití a nalezení útočiště pro jeho lid. Během velkých pouličních bouří v roce 1863, které se staly nejdramatičtější kapitolou v dějinách amerických městských nepokojů, dosahuje jeho zápas s osudem svého vrcholu.

Ve snímku Gangy New Yorku realizoval Martin Scorsese další ze svých velkých pláten. Dotýká se v něm málo známé kapitoly z amerických dějin, totiž velkých občanských nepokojů, jež se odehrály v New Yorku 11. až 13. července 1863. Ty však byly jen vyvrcholením výbušné situace ve městě, sužovaném zločinem, korupcí, bídou a přívaly irských imigrantů. Režisér zamýšlel natočit film už od sedmdesátých let. Inspirovala ho stejnojmenná kniha Herberta Asburyho z roku 1928. Scenáristé však do dobových kulis zasadili fiktivní příběh mladíka Amsterdama, rozhodnutého pomstít smrt otce, který zahynul ve velké pouliční bitce jako vůdce irských přistěhovalců, bojujících o území s gangem Starousedlíků. Boss tohoto gangu Bill Řezník ovládá svou krutostí a lstivostí čtvrť Five Points (která už dávno zanikla) a nic netuše přijme Amsterdama, vracejícího se po šestnácti letech ze sirotčince, téměř otcovsky. Oba však nakonec proti sobě stanou v okamžiku, kdy o jejich osudu už rozhodují události mimo ně samé. Mladý muž musí během dramatických situací stále uvažovat o cti, o přátelství, o odvaze a o zločinu. Navíc prožívá první milostný vztah ke zkušené zlodějce Jenny. – Amsterdam je vypravěčem příběhu, jenž se po krvavém prologu z roku 1846 odehrává v letech 1862-63. Vcelku jednoduchá dějová linie slouží jen jako „pozadí“ pro strhující popis dobové atmosféry, v němž Scorsese a jeho spolupracovníci znovu prokazují nejen své mistrovství, ale i inspiraci různými díly světové kinematografie (Fellini, Kurosawa…). Film vznikal v kulisách, postavených v římských studiích Cinecitta. Získal řadu ocenění, avšak byl skandálně opominut při Oscarech, ačkoliv měl deset nominací. Lze jej mj. považovat za protikladný pandán ke Scorseseho Věku nevinnosti (1993, FP 1/94). Známý filmař v něm opět připomíná svůj tvůrčí leitmotiv: že totiž život dnešní Ameriky je vykoupen krutostí, násilím a zločinem, jež se vinou dějinami Spojených států od minulosti do současnosti.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2003/5,

Bartošek Tomáš/Filmový přehled