Golet v údolí

POZOR SPOILER!

Na Zakarpatsku je židovská vesnička. Lidé zde žijí na pokraji chudoby. Bydlí tu Bajnyš Zisovič, který má kobylku Julču - a také spousty dětí. Taky je zde neustále se modlící Pinches Jakubovič, který nechce spát se svou ženou. Ten má mladou dceru Branu, která je vždy první v mikve. Bajnyš opět žádá zboží na dluh Šulema, ale neuspěje. Tak navštíví sousedku, kde něco vyžebrá, ale také něco ukradne. Jednoho dne potká Bajnyš v lese turisty, mladý pár. Chtějí koně a on jim namluví, že zná nějakého Šlojime Wolfa, který má koně a rád jej pronajme. Nakonec mladá slečna na koně usedá a jedou, kam potřebují. Jednoho dne se stane strašná věc. V mikve ubyla voda. Mojše Kahan je tím vinen, protože má o mikve dbát, ne jen topit. Nyní je třeba, aby přijel rabi. Bez něj to nejde. A má pro něj jet právě Bajnyš, jenže ten Mojšemu odmítá, dvě koruny jsou pro něj málo. Raději půjčuje koně mladé turistce. Ale nakonec dá Mojše korun osm a Bajnyš jede. Reb přijíždí. Udělí několik rad a to je vše. Nyní je na Mojšem, aby splnil dolití mikve a to mlékem. Bajnyš s Julčou jedou za turistkou, a také pro peníze. Ale Julča již nemůže, je bouřka a ona padá a zůstává ležet. Bajnyšova bolest je velká. Turisté mu ujeli, peníze nenechali, a tak je rád, že se Julča opět uzdravila a postavila na nohy. I mikve je dolita mlékem a život může jít v poklidu dále…

Podle povídek Ivana Olbrachta Zázrak s Julčou a Událost v mikve z knihy Golet v údolí. Vyprávění o všedních starostech příslušníků komunity chasidských Židů na předválečné Podkarpatské Rusi, prodchnuté laskavým humorem a vlídnou ironií. Film byl oceněn Českým lvem za rok 1995 za nejlepší kameru a hudbu. V témže roce dostal hlavní cenu Zlatého ledňáčka na Finále Plzeň 1996.

Snímek režiséra Zena Dostála GOLET V ÚDOLÍ vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scenáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první (Zázrak s Julčou a Událost v mikve), jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou zedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet = židovská osada v cizorodém okolí, též vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše Zisoviče, Mojšeho Kahana a Pinchese Jakuboviče. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s přiznanou dávkou nostalgie dávno zmizelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana Juraje Šajmoviče a v hudbě Luboš Fišer s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. Natáčel se ve Svobodných Hamrech a ve skanzenu Veselý Kopec u Chrudimi a objevuje se v něm Josef Kemr ve své poslední filmové roli.

Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1995/5

Film natočený podle dvou povídek Ivana Olbrachta s humorným nadhledem vypráví o životě židovské osady Polany v Podkarpatské Rusi ve třicátých letech minulého století. Golet je slovo mystické a znamená zemi vypuzení, místo, kde Židé dlouhodobě žijí mimo Izrael, uprostřed jiného etnika. Žijí zde v souladu s pravidly svého náboženství, poctivě dodržují staré zvyky a rituály. Poklidnou atmosféru naruší znesvěcení očistné lázně – mikve. Tato událost vyvede život celé vesnice z rovnováhy… Režisér Zeno Dostál s kameramanem Jurajem Šajmovičem, který obdržel za tento snímek v roce 1995 Českého lva, s nesmírným zaujetím vykouzlili ztracený kout někdejšího Československa s jeho přírodními krásami. Za přispění znamenitých hereckých výkonů známých herců se jim podařilo vytvořit úsměvnou a osvěžující podívanou, plnou laskavosti a svébytného humoru.

Zdroj: Česká televize

Podle stejnojmenné novely Ivana Olbrachta. Vyprávění o židovské ukrajinské komunitě s laskavým humorem a ironií.
Film byl oceněn v r.1994 Českým lvem za nejlepší hudbu a kameru, hlavní cenou na filmovém festivalu Finále 1996, cenou za mužský herecký výkon pro Ondřeje Vetchého na 18. ročníku přehlídky Novoměstský hrnec smíchu, a dvěma cenami Nadace Českého literárního fondu.