Gringo: Zelená pilule

Nejedná se o komedii, nejedná se o drama,   nejedná se o akci. Ale jakoby to mělo touhu se u   všeho tak tvářit. Korporace, korupce, kšefty,   intriky, zrada. Zkrátka vše, na co si divák v   rámci žánru vzpomene, tu má. Celkově to ale   prostě nějak není ono. Chvílemi z dané   atmosféry vyznívá pocit, že se tvůrci   snažili krapet nadnést tvorbu Tarantina, ale   celá plejáda všeho možného i nemožného   jakoby nedosáhla ani prvního schodu. Příběh   sice má potenciál žánrově spíše pobavit,   tudíž se nebrat vůbec vážně, ale místama se   to plácá ve zmatečnosti, jakým směrem se   ubírat dál. Chvílemi má tak děj vcelku rychle   tempo a chvílemi se zdá být vývoj až moc   natažený. A tak po divácké stránce nezbývá   nic jiného, než zkoprněle sledovat děj a etudy   hlavní postavy, kde to často vypadá, že se   něco stane, ale ne a ne něčeho dosáhnout. K   nenáročné mírně zábavné filmové podívané   snímek postačí, ale velmi brzy zpaměti   vyšumí.

Že akční komedie. Není to akční a komedie   tím méně. Akce jsou dvě a jestli dají   dohromady deset minut filmu, tak je to hodně. A   komedie? Kdy? Kde? Jak? Co zde jako mělo být k   smíchu? No, i kdyby byl popisek zcela jiný,   nevyváží fakt, že to byla děsná konina. A to   nepíši o konci.