Hlava 22

Ani tak, ani tak
Knihu som nečítal. Že vraj tam nie je všetko z   nej, ale to je jasné, nedá sa do dvoch hodín   všetko natlačiť. Tento film má dve polovice.   Kým prvá je skôr absurdná, čierna komédia,   ku konci sa to mení na dosť smutný príbeh a   poukazuje sa tu na vážne a desivé veci. Tak z   tých absurdít, napríklad keď idú autom tí   nepríjemní magori Minderbinder a Cathcart a   vedľa nich havaruje lietadlo a oni nič,   nezájem. Najvtipnejšia scéna je   bezkonkurenčne, keď príde tam generál a vojaci   zočia tú jeho fešandu šoférku, to bolo iné   peklo "čo tu nikto nevie, čo je stolička?   - Stoličku pre tatovo dievča!". Inu ten   jeho synak bol strašný sympaťák, ale boli to   len skôr mini úlohy. Do toho brutálna filozofia   toho talianskeho 107 ročného deda. A potom v   poslednej tretine už skôr smútok a krutosť   vojny. Zničenie vlastného letiska, odporné   podniky Minderbindera, či špina a hnus v   nočných uliciach. No ale všetko vyvažuje   famózny koniec a to neskutočne geniálna pointa   a zvrat v podobe kapitána Orra. Len viac sa nedá   prezradiť, len že je to jasný odkaz, že nádej   vždy existuje a keď ideš za svojim cieľom,   môže sa podariť, aj keď vyzerá akokoľvek   šialene a neuskutočnitelne. Inak film o   absurdite a nezmyselnosti vojny. Chvíľami bolo   do smiechu, chvíľami do plaču

Velmi povedený protiválečný snímek s humorem   sobě vlastním. Odsuzování zvyšujícího   počtu náletů a touha odejít z armády je   hlavní téma příběhu. Hlava 22 je název   vojenského řádu oznamující co je třeba, aby   byl takový voják do civilu propuštěn. Mimo   jiné se v něm říká, že letecké povinnosti   může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky   narušeného, a zároveň požádá o uvolnění.   Ovšem to, že o uvolnění požádá, svědčí o   jeho psychickém zdraví, takže být uvolněn   nemůže: to staví celý příběh do absurdní   roviny. Výprava snímku je veliká a tak si   nezadá s ostatními byť vážnými válečnými   filmovými počiny. Celý děj se nese na hranici   mezi vážností, absurdnem a legrací. Při   porovnání se stejně laděným snímkem ´MASH´   natočený ve stejném roce a odehrávající se   pro změnu ve válce v Korei je ´Hlava 22´   daleko propracovanější, vtipnější a   kritičtější. Román, podle kterého je tento   snímek natočen, je údajně kritiky   přirovnáván k Haškovým Osudům dobrého   vojáka Švejka. To vyvolává touhu si to   přečíst.

Těžko překonatelná filmová adaptace původní   literární předlohy amerického autora Josepha   Hellera. Není to však film pro běžného   konzumenta a pro každý den.

Dnes tento film patří do zlaté fondu   světového filmu
skvěle zpracované   válečné drama.Toto díl skvěle odsuzuje válku   a je skvěle natočeno.Obsazení je zde skvělé.

No čekal jsem pořádný válečný film anebo   když už teda,tak dobrou komedii.Bohužel.Bylo to   sice podané jako komedie,ale nějak moc mě   nezaujala.Čekal jsem,že to bude o hodně   lepší.Občas se tady mihne nějaká ta   sranda.Dobré bylo to kupčení s tím armádním   majetkem to zase jo.Ale celkově mě ten film   zklamal.

Catch XXII
Velmi zdařilá adaptace Hellerovy slavné   protiválečné knihy. Postupující úsvit,   kvílivý zvuk startujících motorů a   následující řev na plný výkon, vystupující   slunce a letouny rolující na start –   fascinující úvodní sekvence pro každého   milovníka letectví. Následuje scéna, kdy   Yossarian uzavře špinavou dohodu s velitelem   grupy Cathcartem o propuštění z armády s   příslibem, že je bude mít „rád“;   opouští velitelské stanoviště a následně je   zraněn zatím neznámým útočníkem, což je   scéna ze závěru filmu - zde navozující   otazníky a zvědavost. Následuje děj, oproti   knížce ucelený v jednotnou linku dělenou   stále se doplňující scénou detailu   bombometčíka zraněného při bojovém letu (u   jednotky je tak krátce, že jej ani vlastní   posádka nezná jménem) a vrcholící   naturalisticky zobrazenou scénou odhalující   fatální rozsah zranění dělostřeleckou   střepinou. Vedle skvělého absurdního humoru   je nutno podtrhnou naprosto jedinečnou   atmosféru. Letiště vytvořené v Mexiku   věrohodně ztvárňuje podobná druhoválečná   vojenská letiště „kdesi“ v Itálii.   Letecké scény nejsou naprogramovány   počítačem, ale reálně nasnímány   prostřednictvím cca 25 strojů Mitchell   přestavěných na odpovídající verzi a   létanou členy Frank Tallmanz Aviation Group. To   se týká všech letových scén, včetně zde   někde kritizované scény na pláži.   Nejpůsobivější je zřejmě, často a zcela   právem uváděná scéna nočního bombardování   vlastního letiště. Letouny manévrují v   poměrně úzce vymezeném údolí, lemovaného   skalami, a vylétají z naprosto temné noci do   filmařsky osvíceného letiště. Fascinující!.  
Vedle jiného za povšimnutí stojí fakt, že   film vznikl sestříháním cca 9 letových hodin   skutečných strojů, při jejichž natáčení   zahynul kameraman – ve snaze nafotit formaci pro   následné vyhodnocení se příliš naklonil a   vypadl z letounu (během práce se zásadně   odmítal poutat). V jedné z rolí se objevuje i   Art Garfunkel (pro nezasvěcené - člen   populárního hudebního dua „Simon &   Garfunkel“ z doby, kdy spolu ještě   komunikovali). Paul Simon měl ve filmu hrát   také, ale jeho postava byla nakonec škrtnutá   ...

Odsouzení nesmyslnosti války a všeho, co s ní   souvisí, prostřednictvím stejně nelítostného   absurdního humoru. Smích i mrazení v zádech v   perfektně vyváženém poměru. Tehdy ještě   Mike Nichols točil nekonvenční, působivé   filmy a na adaptaci téhle skvělé předlohy si   zuby nevylámal. Nemohl samozřejmě postihnout   všechno, co je v knize, ale co do filmu dostal,   zpracoval na výbornou. Nezapomenutelné figury a   situace, nad kterými divák kroutí hlavou,   směje se, ale pod tím vším cítí hrůzu z   následků lidské zabedněnosti.

Hlava XXII
Četl jsem knížku Hlava XXII a to se s tímto   filmem nedá srovnat. Přítomnost,budoucnost a   minulost se tam furt míchá tak že člověk   který nečetl knížku určitě má problém se v   tom orientovat. Pro mě veliké zklamání tento   film a určitě jsem čekal o hodně víc.Plno   důležitých scén, které jsou v knížce tam   ani nebyly a některé scény ve filmu vůbec   neodpovídali knížce a to že byly docela dost   podstatné...Doufám, že film bude v budoucnu   udělán znova a o dost lépe : ))

Mike Nichols natočil válečnou satiru, která si   z války děla srandu poměrně vážným   způsobem a možná proto je ze začátku tak   vtipná. První půlka je opravdu výborná a   vtipných (či spíše absurdních) situací je   zde překvapivě hodně. Škoda, že to nevydrží   až do konce a později humor začne upadat a film   až moc zvážní. Nichols už natočil lepší   kousky.

Bylo zajímavé vidět budoucí herecké hvězdy   (Voight, Perkins) v mladém věku, pro mě jako   pro pacifistu příběh, který mě opět dokázal   nesmyslnost válek dotaženo ad absurdum.