Hněv bojovníka

Snímek s bojovým uměním, ve kterém konečně   dostal šanci Xing Si být v hlavní roli.   Příběh se odehrává ve 40. letech 20. století   během čínsko-japonské války, kdy Japonci   zjistili, že udržení kontroly nad velkou   částí Číny je stále obtížnější. A tak   jde o to, že japonská kultovní skupina, známá   jako *Hádův chrám*, unáší náhodné děti k   vytvoření nepřekonatelných vojáků a to   poměrně dost drsnou výchovou a daným   výcvikem. Jak je vidět, námětově nic nového   pod sluncem. Při pohledu na fyzický vzhled   všech bojovníků musí být ale každému   jasné, že v počátcích druhé světové války   takoví jedinci prostě nebyli. Reálný pohled na   stav věcí je tedy opět potřeba dát stranou.   Nejdůležitější je, že je snímek solidně   napěchován akcí, kdy si akční fanoušek,   právě v oblasti akčních filmů s bojovým   uměním, opravdu přijde na své. Klasickým   stylem se tu prezentují různé bojové styly, v   současné době samozřejmě za použití   dechberoucího vizuálního prostředí. Tempo a   zmíněná prezentace zápasů je přirozená, i   když to v některých scénách opět kazí   použitá závěsná lana, což uvěřitelnosti   samozřejmě kazí. Vzniklé nereálnosti se snad   filmoví tvůrci nezbaví. Ty lana jsou   samozřejmě vyretušované, ale to kdyby   náhodou... Daná koncepce je tak návratem do   staré dobré hongkongské školy bojových   snímků, ve kterých se jeden spravedlivý   bojovník postaví nekalostem a sám jde proti   všem. Ale jo. Příběh se sice zdá být krapet   druhořadý vlivem přemíry akčních sekvencí,   ale jako výborná popcornová zábava, právě   poháněná oním bojovým uměním, splňuje   svůj filmový účel. A o to šlo především.