Hněv Boží

PROCESOR!
Nemůžu jinak než plnou palbu, snad je to i   tím, že téma je mi blízké. Koketoval jsem se   psaním a o tajemným a všemocným spisovateli,   co si dělá co chce, to je vždycky zajímavý   námět. Za mě super, nenudil sem se ani   vteřinu.

Příběh o neobvyklé pomstě námětem   zajímavý, leč vcelku ne zrovna divácky   přitažlivě zpracovaný. Scénář zpracovaný   dle knihy mající na svědomí literární autor   Guillermo Martínez zabývající se v podstatě   současným problémem mužského šovinismu a   bujarých představ dívky coby oběti. Začne to   obyčejným nechtěným polibkem staršího   spisovatele dívce pracující u něj coby   asistentka. Že prý vysílala jasné signály. No   jasně. Skončí u něj a podá žalobu. Přece   nebude jen tak někoho líbat bez dovolení.   Avšak začnou se kolem ní dít věci. Umírají   její nejbližší a její myšlenky jsou jasné   jak letní sluníčko. Prsty v tom má ten   spisovatel, který se tak mstí. Kdo by mohl   pomoc? Kdepak policie. Obyčejný novinář.   Problematika je na světě a my sledujeme   souhrnný průběh všech následujících   událostí. Po výpravné stránce dokonalost   sama, ale i tak to stále nabývá dojmem ryze   televizního filmu. Akce je celá etuda prosta,   takže se v podstatě jedná jen o konverzační   příběh. Tady ještě nic proti ničemu, kdyby   však zoufale nechybělo napětí. Dramatizace,   jinak skutečně zajímavého námětu, tak   rapidně ztrácí na tom, co taková, svým   způsobem, detektivní záhadologie má mít.   Vývoj děje je stavěný na prolínání   různých motivů, kdy pokaždé zůstává   nejzásadnější otázka. Kdo že je ten padouch.   Mnohé scény sice nabírají na intenzitě   vybudovat tu správnou atmosféru, ale vždy to   podivně ztrácí pevnou půdu pod nohama. Je to   zkrátka celé vedeno v nenáročném hávu, což   dává všanc beznadějné předvídavosti   každičkého skutku. Snímek je druhým počinem   zfilmované knihy Gullierma Martinéze režisérem   Sebastiánem Schindelem. Tím prvním byl snímek   ´Syn´ (2019) s tématem taktéž společensky   zajímavém.