Hrdinný kapitán Korkorán

"Hrdinný kapitán Korkorán", byl jen a jen film V l a s t y B u r i a n a. Tím je řečeno tol, že každá scéna byla vypracována nebo nahozena tak, aby vždy Burianův výkon byl v popředí, aby se plně uplatnil slovním vtipem, gestem, pohybem těla, grimasou. A poněvadž tím vším dovedl Burian obecenstvu zrovna učarovat, je veselí při tomto zábavném příběhu vltavského kapitána, který se nedobrovolně a pak již s nucenou setrvačností stává středem lázeňské společnosti, chvílemi zrovna výbušné.

Kapitán Korkorán je tvor, jehož životní smůla je v tom, že se vžil do do role starého mořského vlka, přesným prováděním předpisů natropí svým představeným hodně nepříjemností. Ti se ho zbaví tím, že jej pošlou na účet nemocenské pokladny do Poděbrad, ale zde je omylem považován za korvetního kapitána, stane se pak důvěrným přítelem admirála, oblíbencem lázeňské společnosti a protektorem slavnosti slunce. Korkorán se vžil do své lázeňské úlohy, utratil úspory, dělá dluhy - až všechno praskne i s tribunou. Z tohoto božího dopuštění Korkorán na konec přece šťastne vyvázne - jak, to je již tak chronicky známé, psát tedy, že jej z této šlamastyky dostane Milada Smolíková v roli paní Bronikové, je skoro zbytečné.

Herecky byl tenkrát Burian téměř na výši svého nejúspěšnějšího filmu, jsa i tu nesporně silnou a výraznou uměleckou osobností, jež úspěch svého humoru měl jistě dopředu promyšlený, i když se zdá na první pohled, že je improvizovaný. Buriana ještě čeká bezmála deset roků úspěšné kariéry. Burian byl živel, který "řádil" a vedle něho pak dopadly naivně pokusy režie, odkoukané z amerických frašek o zvýšení humoristického účinku, např. padáním, klouzáním, umazáním obličejů a pod.

Na naše poměry byla ve filmu docela skvěle vypravena slavnost slunce s děvčaty tentokrát i docela hezkými. S Burianem se asi dobře hrálo, ač na jeho spoluhráče toho mnoho nezbylo, herečkám Štěpničkové, Smolíkvé, Svozilové, hercům Marvanovi, Šléglovi, Dvorskému a Pištěkovi, který tentokrát zahrál epizodní úlohu neobratného detektiva.

Adam Korkorán (Vlasta Burian) je kapitán parníku plujícího po hladině řeky Vltavy. Neustále sní svůj sen o velení zaoceánské lodi. Je jisté, že i v tomto filmu dojde na záměnu postav a z říčního kapitána se stane kapitán korvetní, užívající si postavení význačného hosta v přepychových lázních.Toto je jen začátek kaskády komických situací, které obrátí život ostatních hostů naruby.

Kapitán vltavské paroplavby Adam Korkorán má sice pod palcem jen malý parník Primator Dittrich, ve snech se však stává slavným hrdinou pirátských příběhů, a navíc je snobskou lázeňskou společností považován za admirála. Všechno to způsobily problémy, které s ním mělo ředitelství paroplavební společnosti. Když Korkorán odmítl odejít do důchodu, poslali ho alespoň do lázní, aby měli na chvíli pokoj. Na nádraží v Poděbradech však sluha z luxusního lázeňského hotelu poplete kufry, a tak je Korkorán považován za korvetního kapitána a boháče. Ten oslněn přepychem omyl nevyvrátí, ale naopak se do nové role vžije natolik, že oklame i zkušeného admirála ve výslužbě Piacciho, spřátelí se s ním a je vyhlášen nejoblíbenějším hostem sezóny. Když mu však dojdou peníze, napíše své hospodyni, aby mu poslala úspory. Natolik ji tím vyvede z míry, že se za ním vypraví, což samozřejmě vede k tomu, že pravda vyjde najevo. Ostudou zničený Korkorán se vrátí domů, místo očekávané výpovědi se však dočká povýšení na vrchního inspektora. Majitelem paroplavební společnosti je totiž admirál Piacci, jeho přítel z lázní.

Zdroj: ČT

Kapitán parníku pan Adam Korkorán působí svou horlivostí takové škody, že jej paroplavební společnost pošle na bezplatnou dovolenou. Když se omylem ubytuje v luxusním hotelu, je považován za bývalého korvetního kapitána.