Hromotluk

Životní kontrast mezi stářím a mládím, ze   kterého vzejde skutečnost, že věkový rozdíl   nic nemění na životním údělu. Máme tu   stárnoucí filmovou hvězdu, kterého už život   unavuje a jako protipól mladou   poloprofesionální zápasníci jinak živící se   jako členka ochranky, kterou zase unavuje v   životě něco dokázat. Osud tyto dva dá   dohromady, když je právě ona určena hercovi   dělat ochranku. Tím se oba dostávají do   životní konfrontace a sociální rozdíl v tom   nehraje žádnou roli. Divákům je jejich   společná charakterizace napovězena stejnou   fyzickou postavou a tak vnímavý divák předem   odhalí, jakým směrem se příběh bude ubírat.   Zpočátku jsou oba na první pohled odlišní, a   tak i odpudiví, ale když dojde k prolomení   jejich vzájemných charakterových sympatií, po   psychologické stránce dojde nejen k   oboustrannému emocionálnímu týrání. Námět   příběhu je hodně k zamyšlení. Daná   problematika poukazuje na spokojenosti v životě   a odvahy přijmout nejen své životní i   profesní nedostatky, ale přijmout je nekriticky   i u druhých. Svým způsobem je to hlavně o   soucitu a přijetí sebe sama. Na dnešní dobu   už nijak nepřekvapí, že bylo použito   rasového rozdílu hlavních protagonistů, což   tady nijak nevadí, ale rasový kodex BLM   Lebensborn by si tvůrci odpustit mohli. Ano,   opět tu má černoška milostný vztah s   bělochem. Snímek je jinak v zásadě skromný,   jednoduchý a pomalejší tempo inklinuje až k   artu. Toho se však nedosáhlo a je to možná   škoda. Mohlo by to třeba vyznít o něco lépe.