Jackie

"I never wanted fame. I became a   Keneddy." Bolo som zvedavý, čo prinesie   "Jackie." Natalie Portman je   talentovanou herečkou a veľmi dobre predáva   svoju rolu. Verím jej každý moment. Na koho som   sa ale tešil úplne najviac bola Greta Gerwig. Je   tu v role asistentky prezidentky s menom Nancy. A   mám dve veci, ktoré o nej chcem povedať. V   prvom rade sú skvele zohrané s Natalie Portman a   veľmi dobre fungujú spolu. A opäť mám pocit,   že sa ocitla v ďalšej vynikajúcej role, v   ktorej sa skvele vie preukázať. A najlepšie je   to vidno v malom záverečnom momente, kde ukáže   Jackie, aby sa usmievala. Je to maličký moment,   ale pre mňa veľmi výrazný. Okrem toho je film   ale skvele natočený, má veľmi dobrú hudbu a   dokáže ukázať život Jackie Kennedyovej a jej   snahu vyrovnávať sa so smrťou svojho manžela.   A jej pocity z toho. A v mnohom je to ukázané   len vizuálne bez dialógov. A jediné čo poviem   - "Perfektné." Kde však film pre mňa   zlyháva je fakt, že je na sledovanie trošku   ťažkopádny a miestami človek prestane   sledovať, čo sa reálne deje. A veľmi mi   prekáža fakt, kež prestrihávame medzi jej   príbehom a scénkami s reportérom. Fungovalo to   v Nocturnal Animals, pretože oba príbehy, ktoré   sme sledovali boli zaujímavé. Tu tie prestrihy   podľa mňa nebolo treba. Film by som si ale znovu   už určite nepozrel. Napriek jeho kvalitám je   pre mňa ťažké sa naň pozerať. Ale rozhodne   je to film, ktorý odporúčam vidieť. Takže   pokiaľ vám nevadí trošku ťažkopádnejšie   rozprávanie, čeknite si ho.

Natalie Portman je výborná herečka a proto se   dá Jackie vydržet až do konce i když to není   zas tolik dlouhé. Protože nejsem Američan, tak   proto na mě asi příběh tolik nefungoval a   vlastně nevím jestli měl scénář Jackie jako   historickou postavu spíš zlidštit nebo   ikonizovat.
Měli raději natočit hraný   dokument se stopáží 45min.

Nakonec mi bylo Jackie líto. Bezprostřední   pocity po vraždě jejího manžela jsou ve filmu   prezentovány hovory s rodinou, důvěrníky,   novináři. Jestli jsou autentické, těžko   říci, ale příběh se s nastalou situací   vypořádává velmi dobře. Slova útěchy   chůvy, že děti mají štěstí, že mají   Jackie, jaké štěstí odvětí vdova. Paradox.   Nejsilnější scéna je pro mě sprchování, kdy   Jackie ze sebe smývá krev a zbytky mozku svého   manžela, když do poslední chvíle po atentátu   držela hlavu svého muže. Další filmový   střípek do dění novodobé americké historie,   ale poněkud přikrášlený s ohledem na   prezidentovu vdovu.