Jako nepoddajný plevel

Skvělá podívaná,J.Nicholson jako bezdomovec   ,scény jak si zavazuje boty   provázkem,vyzpovídává se na hřbitově a   spoustu dalšího,dokonce i brečet ho uvidíte ve   filmu ,jeho halucinace o duchách a spoustu   dalšího a potom se objeví M.Streep která je   výborná a se kterou se doplňují ,hodně   povedené herecké výkony od profíků včetně   dalších skvělích herců ve vedlejších   rolích.

A je to tu zase! Jack Nicholson znovu exceluje a   tentokrát ztvárnil postavu, která je poměrně   složitá. Francis Phelan nese v sobě staré   bolesti, viny i zklamání. Ze strachu se vzdal   svého života a po uplynulých letech, navzdory   probouzející se touze, nenašel dost odvahy, aby   svůj návrat k rodině dokončil, čímž se jen   potvrzuje krutý obraz jeho života mezi pobudy.   Ztratí vše a uzavře svou mysl ve vzpomínce,   která symbolizuje okamžik, jež mohl všechno   změnit... velice působivý a nepříjemně   mrazivý konec. V podobném duchu se nese celý   snímek a člověk se při jeho sledování bojí,   co se stane dál. Pokaždé, když hlavou   prolítne myšlenka, že horší to být nemůže,   stane se pravý opak - smutek, hořkost ztrát. A   přesto v krátkých okamžicích je citelná   naděje, víra ve splněná přání a zdánlivé   štěstí.

Film, který vykazuje vysoké kvality a nese v   sobě beze ztrát i po čase poselství odvahy   žít, i když musí trpět. Herecké party jsou   mimořádně zvládnuté a jako by žili v nich   oba hlavní představitelé i něco ze svých   životů.