Julieta

Pedro to s ženskejma umí...
Pedro "Almo Odvar" mě opět nezklamal.   On ty „ženský filmy“ opravdu umí! Julieta   mi připomněla mé staré oblíbené filmy od   Carlose Saury. Opět skvěle balancuje na hraně   mezi hlubokým psychologickým filmem, o   mezilidských a zejména   "meziženských" vztazích, a   melodramatickou červenou knihovnou. To že film   nesklouzne ani na jednu stranu je zásluhou   brilantní režie a skvělých hereckých   výkonů. O tom, co může způsobit jedna,   malodušně vypuštěná, zákeřná informace o   nevěře. Jaké to je přijít tragicky o manžela   a o dceru, která se rozhodne matku opustit a už   jí nikdy o sobě nedat vědět. U podobných   tématů je lehké sklouznout k lacinému   citovému vydírání diváka, (jako se to v   posledních filmech „daří“ třeba Lars von   Trierovi), ale Pedro Almo Odvar dokáže z tohoto   nebezpečí bravurně vybruslit. Julieta se mi   hodně líbila a dokážu si představit, že si   jí někdy pustím ještě jednou, (to ostatně u   většiny Almodóvarových filmů).

Jsem na rozpacích jak hodnotit toto melodrama,   které mi doporučila kamarádka.Asi do první   poloviny jsem měla dobrý pocit, který postupně   slábl s tím, jak se děj začal natahovat.
Ani   herecké výkony nebyly nijak oslňující, ale   silné téma filmu bych hodnotila mnohem výš,   hlavně moment, kdy Ava zmizí z Julietina   života.Pro každou matku je tohle zlý sen, ale   naštěstí konec filmu nikomu nebere   naději.Jedná se o snímek, který není určený   všem divákům,ale stojí za shlédnutí.