Karol

Pokračování životopisného snímku o životě polského duchovního Karola Wojtyly se zabývá dobou jeho pontifikátu. K. Wojtyla byl zvolen římskokatolickým papežem 16. října roku 1978 a v této funkci setrval až do své smrti. Byl zvolen jako první neitalský papež od roku 1522 a nejmladší papež od roku 1846, jeho pontifikát byl třetím nejdelším v historii.

Jako papež hrál významnou roli ve světové politice, je mu přisuzován podíl na zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě,jakož i na zlepšení vztahů katolické církve s judaismem a dalšími církvemi. Během svého pontifikátu navštívil 129 zemí, více než kterýkoliv jeho předchůdce. Svatořečil a blahořečil více lidí, než kterýkoliv z jeho předchůdců. Poněkud diskutabilní se může zdát jeho učení v oblasti sexuální morálky a ochrany lidského života. Vícekrát, zejména ve svých katechezích a v encyklice Evangelium vitae, jednoznačně potvrdil tradiční církevní stanovisko morální nepřípustnosti interrupce, antikoncepce a euthanasie, kteréžto učení prohlásil zároveň za neměnné a neomylné.

Dne 13. května 1981 byl na Jana Pavla II. spáchán atentát, jeho původcem byl Turek Mehmet Ali Agca. Jan Pavel II. byl vážně zraněn, ale atentát přežil. Později atentátníka navštívil ve vězení a odpustil mu. Téměř přesně o rok později, 12. května 1982 se Jana Pavla II. pokusil v portugalské Fátimě zavraždit konzervativní španělský kněz Juan Fernandez Krohn. Ten byl odpůrcem 2. vatikánského koncilu a následujících změny v církvi, Jana Pavla II. považoval za komunistu a agenta KGB, jehož cílem je rozvrátit církev zevnitř. Na papeže zaútočil nožem, ale podařilo se mu jej jen zranit na ruce.

Posledních několik let svého života měl Jan Pavel II. vážné zdravotní problémy (Parkinsonova choroba, artritida), takže se objevily spekulace o jeho možné rezignaci. I přes vážný zdravotní stav však Jan Pavel II. vytrval ve funkci papeže až do smrti, protože by s ohledem na jeho velkou autoritu část věřících rozhodnutí o vzdání se pontifikátu nemusela akceptovat a uznávali by ho stále za papeže, čímž by římskokatolické církvi hrozil rozkol. Kromě toho se také uváděly informace, že Jan Pavel II. také tímto způsobem chtěl ukázat, že s nemocemi je nutné bojovat a nevzdávat se, což mělo být příkladem pro další nemocné věřící.

2. dubna 2005 v 21.37 hod pak navždy zhasíná světlo v okně jeho bytu, čímž je světu dán na vědomí skon hlavy římskokatolické církve.