Kat nepočká [TV hra]

Ač se toto pozoruhodné dílo většinou uvádí   jako inscenace má všechny parametry televizního   filmu včetně exteriérů a stopáže. Že jde o   volné zpracování skutečného životního osudu   herečky Anny Letenské je všeobecně známo   (oproti filmu ale nikdy nebyla hvězdou ale   "jen" dobrou herečkou vedlejších   rolí). Pan režisér Filip proslul tím, že z   herců dokáže dostat snad 110% jejich   potenciálu a tak je tomu i zde. Jiřina   Bohdalová byla v této době na vrcholu ani ne   tak slávy ale svých hereckých kvalit a tak je   tenhle televizní film (inscenace) opravdu   strhující a svým způsobem neopakovatelnou   podívanou. Jen škoda že se paní Bohdalová z   mimořádné herecké osobnosti dostala až tam   kde je dnes.

Tak především mne zaujal příběh samotný,   protože zatčení skutečné herečky Anny   Letenské ve skutečném životě má dvě   podání. Podle jednoho byla zatčena hned po   dokončení filmu „Přijdu hned“ a podle   druhého, vyprávění samotného režiséra, byla   zatčena po scéně natáčení filmu „Valentin   Dobrotivý“. Zde jsme se však pravdu   nedozvěděli. Ale to není důležité.
Za   druhé zaujal mladý pan Kaiser jako pikolík.   Skoro jsem jej nepoznal.
Celkově má pro mne   film pomalé tempo, ale přesto čtyřicet   dávám. A ještě dvacet za hororové vize   hlavní hrdinky.

Nikdy
jsem nepochyboval o tom, že Jiřina Bohdalová je   skvělá charakterní herečka a v tomto filmu   dokazuje, že je opravdu extratřída.
To, že se   v mých očích do téhle role nehodí je opravdu   jen můj problém.
Film Kat nepočká, je   příběhem známé prvorepublikové herečky Anny   Letenské, která byla Gestapem zajata za svou   odbojovou činnost a následně dočasně   omilostněna, aby mohla dotočit svůj poslední   film. Předem ale věděla, že ihned po   skončení natáčení bude opět uvězněna a   souzena.
Každý uzná, že je to opravdu silné   a citlivé téma. A jako takové si podle mne   nezaslouží tak diletantský přístup. Maskéři   se ve většině případů ani nepokusili herce   upravit tak, aby vypadali jako ve čtyřicátých   letech minulého století. Chvílemi je to opravdu   trapné.
Takže i když film jistě své kvality   má, myslím, že takové téma by se buď mělo   dělat pořádně, nebo vůbec

Tady jsem se mohla přesvědčit, že Ucho v   případě Jiřiny Bohdalové nebylo výjimkou a   že když má co hrát, tak hrát opravdu dokáže   na velmi dobré úrovni. To, že se později   nasměrovala, tak kam se nasměrovala je věc   jiná.
„Hopsanda za milion“ přejde   zajímavým přerodem, kdy z vyděšené subrety,   která se skoro omylem nachomýtla k ilegální   činnosti dojde k poznání, že zlo musí být   potíráno ihned a co nejvíce. Závěrečná   scéna, odehrávající se v jejím bytě, kdy   obdrží pár facek od tehdejšího manžela, je z   celého filmu nejdrsnější. Pak je taky   zajímavé sledovat okolní mínění, kdy si   každý ze sboristů a pracovníků filmového   štábu „udělá“ svůj názor na dotyčnou,   aniž by věděli. Ale tak to už je   klasika.
Škoda jen, že se tento snímek více   nereprízuje.

Realisticky natočené filmy s tématikou...
...obětí nacistického teroru a zvěrstva se   většinou hodnotí samy, mají - li dobrý   scénář a herecké výkony. V případě tohoto   televizního filmu mé nejvyšší hodnocení   hovoří za vše. Naprosto strhující a   psychologicky vypjatý příběh podle   skutečného osudu herečky Anny Letenské, která   do poslední chvíle zůstávala profesionálkou   ve svém oboru. Ač věděla, že nad ní bedlivě   (bohužel!!!) bdí gestapo a ihned po skončení   natáčení musí s nimi odejít, přesto   dotočila rozdělaný film a co je nejsmutnější   - šlo o nenáročnou komedii Přijdu hned se   Sašou Rašilovem, kde ztvárnila roli   rozčilující se domovnice. Hrála s lehkostí, i   když její nitro bylo svíráno těmi   nejhoršími obavami...bohužel se   naplnily...Její osud i po mnoha letech zajímá a   také dojímá, minimálně ty, kteří se   zajímají o naši meziválečnou kinematografii a   její významné představitele. U tohoto filmu je   výborná i knížní předloha od Norberta   Frýda.

Příběh inspirovaný skutečným osudem herečky   Anny Letenské, která byla popravena za   heydrichiády. Chápu, že spousta lidí je dnes   znechucena účinkováním Bohdalové v   pokleslých scénkách TV Nova, ale třeba tohle   je brilantní ukázkou toho, že je Paní   Herečka. V televizi se to dá odchytit sem tam na   ČT2 při státních svátcích.

Zajímavě zpracový film dle námětu N.Frýda.   Jiřina Bohdalová svou "Letenskou"   nehraje, přímo ji prožívá. Přechod od   úlevy, že se dostala ze spárů gestapa, až po   trpké poznání, že nešlo o její osobu, jen o   dotočení filmu. Stejně tak její   "obdivovatel" a hlídač v jedné osobě   - R.Brzobohatý.V poslední scénce se ukáže   pravá tvář obou - Mrzí mě, že jsem toho   proti vám neudělala víc...