Obsah filmu Když struny lkají
"Když struny lkají". Touha po mluveném filmu v národním jazyce byla u každého národa přirozená, ale u malých národů narážela na potíže, velmi těžko překonatelné. Byla to zejména odbytiště, která byla omezená, a jež po financích byla největší překážkou. Nikomu se do tak riskantních předem ztracených podniků nechtělo. Byli jsme tenkrát v situaci, že dobrá česká filmová tvorba byla bez Německa takřka nemožná, jinými slovy: každý český zvukový film se musel zároveň vyrábět v německé verzi. Německo si pak film zaplatilo. Proto se musel film dělat tak, aby i pro cizinu byl přijatelný. Bylo v tom jisté uspokojení, že český film "Když struny lkají"...
Při velké mezinárodní soutěži musel mít film určitou úroveň a kvalitu, aby prorazil. Při posuzování se jistě přihlíželo k těmto parametrům. Od prvního českého zvukového filmu nikdo nečekal, že bude hned nějakým objevem či veledílem. První český román, první české drama také jimi nebylo, ač při možnostech takového množství vzorů, museli být posuzovatelé ve shovívavosti opatrní, aby nebudili dojem spokojenosti nad prostředností. Film se tehdy chvíli jmenoval "Když struny znějí", nebyl tedy žádnou epochou ve vývoji českého "mluvícího" filmu, ale také nebyl o nic horší, než průměr zahraničních snímků k nám tehdy dovážených. "Není-li překvapením není ani zklamáním".
Dějově byl pro tento film zvolen příběh o matce, vyštvané i s dítětem zhýralým otcem do zlého světa: trpí jim oba, matka i dítě, když jsou od sebe odloučení. Matka se stává barovou tanečnicí a animírkou, je nucena zpívat a smát se čast přes závoj slz. A ještě jedna ztroskotaná existence se zde vyskytuje: kdysi slavný houslový virtuós, dnes drban a tulák bez domova, dobrák, který se hošíka ujme. Tedy příběh jako tisíce jiných a ale ve své podstatě stejných jako by tvořených přes kopírák.Všechno je zde cíleně vypočítané na citlivé obecenstvo.
Režisér Fehér (paradoxně zahraniční režisér točící první č e s k ý mluvící film) opřel se o osvědčený recept skládající se s působivosti kontrastů: střídá současně probíhající události těsně za sebou, pochybný lesk života i jeho stíny. Snaha po vyvolání nálady národními písněmi vedla však místy k jistým nehoráznostem: Slováci i Slověnky zpívají české písně, pobudové a zkrachovaní existence v noslehárně si v bídě a stesku - ulevují národními písněmi, které zaznívají i v rozflámovaném baru. Těch opileckých scén a flámů by v tomto filmu mohlo být méně. Milým překvapením byla pěkná a znělá naše m a t e ř š t i n a .
Snad právě snaha po výraznosti a zřetelnosti svedla mnohdy herce až deklamátorskému přízvuku. Před těmi osmi desítkami let, panoval názor, že dítě dovede pro film hrát, ale pochybovalo se, že se najde dětská filmová hvězda, která by dovedla ve filmu přirozeně mluvit, a nikoliv nacvičeně papouškovat a odříkávat se školským přízvukem. Proto byl tehdy malý Fehér srdečný a přirozený, dokud neotevřel ústa. Magda Soňa, měla jasný a čistý hlas, lepší, než mnohá slavená cizí herečka, škoda, že jej, hned od počátku naladila příliš sentimentálně. Václav Vydra zůstal nejen tenkrát, ale i později jevištním hercem i ve filmu s divadelností gest i hlasu. Nesporně nejvýše na herecké laťce stal nesporně svým výkonem Jaroslav kocián, hlavně proto, že se nejméně snažil vypadat herecky.
Samozřejmě, že jeho houslová sóla zajišťovala filmu úspěch u obecensta, jakož vůbec hudební stránka filmu patřil k jeho kladům, zejména hra cikánské kapely. Po kamerové stránce měl film co dohánět. < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 3.3.2022
Já jsem tušil, že to nebude pro mne, ale zvědavost vidět první český zvukový film (Tonku nepočítám) byla silnější než já. Jde o to že mne to dějově ani trochu nezajímalo už po dvaceti minutách. Nečekejte mnoho dialogů., prakticky jsme stále v němém filmu. Takže od začátku uvidíte klasické titulky. Ve filmu si pak poslechnete spoustu vytí (zpívání prý) a sem tam vám budou uši trápit skřipky. Skutečně není o co stát.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 30.8.2020
Snímek se řadí mezi první český zvukový film, vzniklý po snímku ´Tonka Šibenice´ (1930), (koncipovaného však jako film němý, k němuž byl zvuk dodělán dodatečně) a do kin uveden ještě před, dodnes slavným snímkem s Vlastou Burianem, ´C. a K. polní maršálek´ (1930). Dle dobových zdrojů se však snímek o potulném tulákovi, coby bývalém houslovému virtuosovi (kterého si zahrál skutečný houslový virtuos Jaroslav Kocián), který se ujal ztraceného dítěte, stal naprostým propadákem. A těžko říct proč. Jedná se o silný příběh těžkopádného žití s tragickým koncem. Sociální téma silnější než kdykoliv předtím a kdykoliv potom, ve kterém je centrem všeho dění malé dítě, pro kterého byl osud skutečně nemilosrdný. Snímek je plný hudby a nejrůznějších ruchů, a naopak poměrně málo dialogů či mluveného slova. No, lze si představit, že scénář byl psán ještě pro němý film a do úprav právě kvůli zvuku se nikomu moc nechtělo. Hodinový film v dnešní době neosloví už vůbec, avšak kvůli době vzniku a hlavně kvůli Jaroslavu Kociánovi, rodáku z Ústí nad Orlicí, kde je čestným občanem města, kde je po něm pojmenována hudební škola a kde se na jeho počest koná hudební festival a houslová soutěž, má ohromnou historickou hodnotu. Film tedy skutečně jen pro opravdové filmové fajnšmekry a historiky.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 21.2.2018
Srdcervoucí hudební film
Tenhle film už nahlodal zub času. Je považován za první český zvukový film. Minimum dialogů a hodně hudby. Lidové písně i vrzání na různé hudební nástroje doprovází celý tento příběh. Ač je film zvukový, občas si filmaři dopomáhají psaným textem. Tedy vloženými titulky mezi záběry, jak je to známé z němých filmů. Ten film vůbec není pozitivní. V době hospodářské krize, kdy snímek vznikal, si nejeden člověk po jeho sledování musel hodit mašlí. Člověk si ušetří prachy, jde do kina a tam sleduje toto. Matka i s dítětem uteče od bohatého partnera, který je tak trochu prasák. Pak žije v bídě. Dítě dá do výchovy ke zlé domkářce. Vydělává si na svoji dobu nepočestně. Jednou ji výdělek ukradnou. Jindy ji seberou při šťáře. Když chce spát, tak všichni okolo dělají kravál. To nemůže, a taky nedopadne dobře. Film je to pro silné nátury. Je to dokument doby. Milovník filmové historie jej ocení. Milovník seriálu Ordinace v růžové zahradě bude prskat. I když sleduje ještě větší krávovinu. Filmoví kritici snímek sráží. Ale, je to historie.
![Když struny lkají [německá verze]](https://img.fdb.cz/obrazky_ms/1/1aaaf89358afb704cfd32a090bcadff.jpg)
