Klauni

POZOR SPOILER!

Do Česka přijíždí umělec Oskar.

Umělec Max Neumenn zde již žije s manželkou a dvěma dětmi.

Třetím umělcem je Viktor Laubert, ten učí herce a má postiženou ženu.

Všichni tito tři spolu kdysi měli umělecký soubor zvaný Busters. V současnosti dělá každý něco jiného. Oskar prohlásí další případnou spolupráci za nemožnou. Viktor zase prohlašuje, že s Maxem by již spolupracovat nechtěl. Ten při jednom jednání sdělí všem, že mu diagnostikovali rakovinu konečníku. Všichni se pak věnují svým záležitostem. Viktorova žena sní prášky a je odvezena do nemocnice. Oskar navštíví dceru Natálii, kterou mlátí manžel. Ta se naštve a odjíždí a přitom jí uteče dcerka. Všichni ji hledají. Mladý student píše o skupině Busters a postupně navštěvuje všechny herce. Ten také sdělí Viktorovi to, že má Max rakovinu. Ten v rámci nemoci občas defekuje. I proto se ocitá u lidového léčitele, který doporučí smrkové koupele. Viktor prodává dům a dává příchozímu makléři dost zabrat. Max se doví, že je skoro vyléčen, ale pro jistotu devadesáti devíti procent mu musí zavést vývod a zašít konečník. Což znamená konec sexu. Operace proběhne, ale je tam jistá závažná komplikace. Dostavuje se sem i Oskar. Ti dva pak sehrají klauniádu. Ale je zapotřebí třetího. A tak Max navštíví Viktora. Přijdou spolu mezi ostatní, Oskara to pořádně rozčílí a odchází. Max spěchá za ním, aby jej přemluvil. Sejdou se zase po letech všichni na prknech, která znamenají svět?

Na počátku kariéry vytvořili OSKAR, MAX a VIKTOR klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa. Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát.
Nyní se Oskar vrací po třiceti letech z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled?

Na počátku kariéry vytvořili OSKAR, MAX a VIKTOR klaunskou skupinu Busters. Jejich klauniády představovaly ostrůvky svobody uprostřed nehybné bažiny rezignace v komunistickém režimu bývalého Československa. Pak se však mezi třemi klauny cosi vážného odehrálo. Jak se ukáže, národem milovaní klauni se mezi sebou nedokážou vystát.

Nyní se Oskar vrací po třiceti letech z emigrace, aby v Praze uzavřel svoji uměleckou kariéru. Setkání s bývalými přáteli vede k nevyhnutelné vzájemné konfrontaci. Osud jim tak nabízí ještě jednu šanci, jak to naposledy pořádně roztočit. I po třiceti letech otázka zůstává stále stejná: Kdo se bude smát naposled?

Příběh o pozdním znovushledání klaunského tria, spojuje dohromady domácí komediální hvězdy - Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse s evropskou hereckou elitou - francouzským hercem Didierem Flamandem, vítězkou canneského festivalu Kati Outinen a francouzskou komediální hvězdou Julií Ferrier.

Zdroj: HBO Europe
Premiéra: 06.07.2014 CX

Námět koprodukčního snímku Klauni se zrodil ve spolupráci známého mima Borise Hybnera a režiséra Viktora Tauše, který několik let působil v Hybnerově divadle. Scénář napsal zkušený Petr Jarchovský, který tu navázal na svou předchozí tvorbu mimo jiné odkazy na dusnou dobu normalizace nebo způsobem zpracování mezilidských vztahů. – Trojici protagonistů tvoří někdejší kamarádi, mimové z kdysi legendární skupiny Busters. Oskar v roce 1985 emigroval a nyní přijíždí do Prahy na vystoupení s partnerkou Fabienne a s vlastním souborem. Max se musí vypořádávat s diagnostikovanou rakovinou konečníku; nachází přitom oporu v mnohem mladší, milující manželce Markétě a dvou malých dětech. Obtloustlý Viktor se nedokázal vyrovnat s rozpadem Busters a je zahořklý a negativistický. Učí na škole a pečlivě se stará o manželku Sylvii, trpící Alzheimerovou chorobou. Až posléze vyjde najevo, že právě ona byla příčinou toho, proč se kamarádi rozešli ve zlém. Spojovacím prvkem vyprávění je diplomová práce Viktorova studenta o skupině. Nakonec se někdejší přátelé usmíří a možná si spolu i zahrají. – Film osciluje mezi smutnou komedií a psychologickým dramatem s melodramatickými prvky. Spíše než o klauny jde o mimy, předvádějící na jevišti klauniády a v soukromém životě drobné komické etudy. V ději se objeví ukázka z Oskarova vystoupení a dlouhá klaunská scénka Maxe a Oskara. Tvůrci se nepochybně inspirovali dobovou scénou, kdy moderní česká pantomima v podání Ctibora Turby, Borise Hybnera, Richarda Rýdy nebo Bolka Polívky patřila minimálně k evropské špičce. Objevuje se tu častý motiv emigrace jako zrady nebo naopak jako úniku z nesvobody. Další rovinu tvoří partnerské vztahy hlavních hrdinů, jež mají různou podobu, a neschází ani motiv mezigenerační (odmítavý postoj Oskarovy dcery Natálie k otci, který opustil rodinu, láskyplný vztah Maxe a Markéty apod.). Motivem, stále více traktovaným v současných filmech, je i zhoubná nemoc a její léčení. Výsledkem je dílo, těžící z hereckých výkonů, z propracovaných charakterů i zápletek, možná však trpící zdlouhavostí a repetitivností. - Zjevné jsou i koprodukční úlitby: např. je poněkud zvláštní, že roli českého emigranta hraje Francouz. Zato se však v roli Sylvie objevuje vynikající finská herečka Kati Outinenová. – Snímek je věnován „našim rodičům v životě i v umění“.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2013/12