Lawrence z Arábie

Děj filmu, natočeného podle autobiografického románu Thomase Edwarda Lawrence Sedm pilířů moudrosti, je situován na Blízký východ do válečného období 1916-1918. Poručík Lawrence je pověřen, jako orientalista a znalec místních poměrů, kontaktovat emíra z Mekky a zapojit Araby do boje proti Osmanům. Za tuto pomoc jim je nabídnuta budoucí politická a národní nezávislost. Za pomoci emírova syna sjednotí Lawrence arabské kmeny a zahajuje partyzánskou válku proti osmanským turkům. Sám Lawrence vymění britskou uniformu za arabský oděv a aktivně se podílí na bojových akcích. Odvážnou operací, přechodem vojsk přes poušť a následným osvobozením přístavu Akaba, se z Lawrence stává, v očích Arabů, hrdina. V britském důstojnickém klubu však sklízí pouze posměch, pro svůj oděv a své postoje. Při jedné z akcí upadne do tureckého zajetí, ze kterého se mu podaří uprchnout. Pod dojmem krutého mučení v tureckém zajetí je pak hlavním strůjcem masakru v dobytém Damašku. Se slovy „Žádní zajatci“ jsou povražděni všichni Turci. Osmanská říše je poražena, ale slíbené nezávislosti se arabské kmeny nedočkají, oblast je pod kontrolou Velké Británie a Francie. Lawrence odjíždí domů a na protest proti nesplněným slibům se vzdává své důstojnické hodnosti.

Výpravný filmový epos, představující život britského důstojníka Lawrence, který během dvou let 1. světové války, které strávil v Arábii, dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům a ještě za svého života se stal legendou. Nestárnoucí snímek byl oceněn sedmi Oskary včetně Oskara za nejlepší film roku 1964

Britský důstojník, archeolog a spisovatel Thomas Edward Lawrence proslul během
první světové války jako agent Intelligence Service, když na Blízkém východě
dokázal sjednotit arabské kmeny proti Osmanské říši, která od roku 1516
okupovala jejich území a která bojovala na straně centrálních mocností.
Lawrence popsal své působení v arabských zemích v knize Sedm pilířů moudrosti.
Na jejím základě vznikl scénář Roberta Bolta a posléze jeden z nejslavnějších
filmů významného anglického režiséra Davida Leana Lawrence z Arábie (1962).,
Snímek vlastně není biografií slavné osobnosti, protože kromě krátké sekvence
Lawrenceovy smrti se zabývá jen „ arabskou" periodou jeho života. Hrdinou
rozsáhlého, více než tříhodinového eposu je velmi nejednoznačná a záhadná
osobnost. Smělým, ale úspěšným krokem v tomto směru bylo obsazeni hlavní role
Peterem O´Toolem, který svou vysokou postavou a rázným projevem neodpovídá
údajně drobnému a plachému Lawrenceovi (jenž po válce používal pseudonymy,
aby se vyhnul popularitě). V souladu s tím, jak osobnost skutečného
Lawrence zůstala i pro jeho známé záhadou, lze i psychiku jeho filmového
protějšku jen stěží beze zbytku vyložit: 0'Tooleův hrdina se jeví jako vynikající
voják a taktik, naivně poctivý bojovník za svobodu, maximalista posedlý touhou
překonat hranice lidských možností, a zároveň jako samolibý exhibicionista, jenž
se opájí ovacemi svých obdivovatelů.'Zatímco o tragické Lawrenceově smrti
(19.5.1935) se spekulovalo jako o sebevraždě, Lean ji interpretuje jako ironickou
hříčku osudu, jehož psaným (ve svatých knihách) i nepsaným zákonům
Lawrence v Arábii úspěšně vzdoroval. - Naprosto dominantním prvkem ve filmu
je prostředí pouště, která je pro odvážného hrdinu rovnocenným (a překvapivě
fotogenickým) protivníkem. Natáčení snímku předcházel více než rok studia
exteriérů v Saúdské Arábii. Velkolepá krása a mystická přitažlivost snímaného
prostředí bohužel při videoprojekci podstatně ztrácí na účinku, Výtvarná
razance přírodních úkazů (písečná bouře, východ a západ slunce, horkem
rozechvělý vzduch...) přitom koresponduje s hrdinovou velkomyslnou dusí. -
Snímek získal Oscary za režii, hudbu, kameru, výpravu, zvuk, střih a jako nejlepší
film. Nominováni byli ještě scenárista Robert Bolt, Peter 0'Toolé a Omar Sharif.
Stěžejní část filmu byla natočena v Saúdské Arábii, masakr turecké jednotky v
Maroku; kulisy historických měst byly postaveny v jižním Španělsku.
-zk-, Filmový přehled 1995/3

David Lean a jeho scenáristé Robert Bolt a Michael Wilson čerpali především z Lawrenceova životopisu, publikovaného v roce 1926 pod titulem Sedm sloupů moudrosti, líčícího téměř výhradně dobrodruhovu arabskou anabázi, ale také z jeho deníků a dopisů. Wilson, jenž byl v 50. letech na černé listině, nebyl v době premiéry filmu na plátně uveden a zaslouženého kreditu se dočkal až dávno po své smrti, v roce 1995.
Klíčem k portrétu rozporuplného protagonisty bylo obsazení hlavní role. Místo Alberta Finneyho se Lean nakonec rozhodl pro prakticky neznámého irského herce Petera O'Toolea, jenž sice fyzicky neodpovídal postavou drobnému a plachému Lawrenceovi, ale vyzařoval potřebné charisma a vnitřní sílu. Jeho strhující výkon obstál i ve společnosti uznávaných hereckých představitelů, jakými byli Alec Guinness v roli arabského prince Fajsala či Jack Hawkins jako anglický generál Allenby. Po prologu, v němž Lawrence nešťastnou náhodou přijde o život při jízdě na svém oblíbeném motocyklu, se Lean vrací do let první světové války a v grandiózních obrazech líčí Lawrenceovu pouť od znuděného úředníka generálního štábu v Káhiře až po „spasitele" arabských kmenů. Dominantní úlohu tu hraje prostředí pouště, v jejíž majestátní kráse a rozlehlosti bledne veškeré lidské snažení. Přes ohromující velikost produkce (rozpočet 12 milionů dolarů byl v té době zhruba šestinásobkem průměru) zůstává v centru vyprávění člověk, o jehož zdravém rozumu téměř všichni pochybují, ale přesto podléhají jeho osobnímu kouzlu a hlubokému přesvědčení. Ať jsou to Arabové, nebo Angličané. Lean dokázal velké plátno zaplnit spoustou detailů a svého hrdinu přesvědčivě vykreslit na pozadí komplikovaných dějinných událostí, přičemž zachoval jeho dvojznačnost, jež ho provázela i ve skutečném životě. Komplikované natáčení, jež trvalo víc než rok, tvůrce mj. zavedlo do jordánské a marocké pouště a kvůli některým složitějším sekvencím (např. přepadení vlaku) také do španělské Andalusie. Výsledek ovšem stál za to. Hotový film byl po své premiéře v prosinci 1962 přivítán odborníky jako zdařilý epos, v němž velkolepost neubíjí myšlenku, a stal se obrovským diváckým hitem. Z mnoha ocenění, jimiž byl obdařen, bývá nejčastěji připomínáno sedm cen Americké akademie. Jeho vliv však přesáhl hranice obyčejného filmu. Inspiroval módní návrháře, a dokonce i výrobce parfémů k vymýšlení nejrůznějších „arabských kreací" a znásobil turistický ruch v Jordánsku. Především je však dodnes nedostižným vzorem jak zúročit dobrý příběh s velkým rozpočtem, aniž by vypadal jako produkt béčkové dramaturgie.
Michael Málek, Letní filmová škola 2012