Letopisy Narnie: Princ Kaspian

Natáčení filmu probíhalo také v těchto lokalitách - ČR, Nový Zéland a Polsko.

Na filmu spolupracovali kaskadéři z ČR.

Závěrečná scéna, ve které sourozenci Pevenciovi a Princ Kaspian společně s ostatními jedou průvodem k hradu, se natáčela v Praze ve Zlaté uličce.

Slovo "aslan" znamená v turečtině "lev".

Název "Toastie" se používla při natáčení filmu v Barrandově. Všude bylo během natáčení logo myši, opékající si nad ohýnkem toast.

Erniel Malik vysvětluje: "Scénář každého filmu dnes lze dopátrat na internetu. Chráníme se tak, že projekty prostě dostávají krycí jména."

Zdroj: http://kultura.zpravy.idnes.cz

Závěrečnou píseň k filmu složila Regina Spektor. Režisér jí zavolal a chtěl aby píseň napsala. Poslal jí hlavní dějovou linii filmu a zařazení písně do kontextu díla. Regina všechno důkladně prostudovala a již další den mu volala, že píseň k filmu je napsaná.

Scéna, ve které armáda Narnianů útočí na hrad v knižní předloze vůbec není. Pouze se tam spekuluje o možnosti to udělat, ale nakonec tuto alternativu zavrhnou, protože je příliš nebezpečná.

V původní verzi měl film navíc ještě několik scén. Jedna z nich se odehrávala na Cair Paravelu, když děti objevily jablečný sad, který vysazovaly, když zde kralovaly. Za staletí však vyrostl a z malých stromků se staly mohutné jabloně.

Druhá scéna pak měla přijít před útokem na hrad, kdy Zuzana spolu s Narniany cvičí střelbu. Kaspian jim přijde pomoct. Zuzana ho chce také prověřit a žádá ho, aby sestřelil ze smrku šišku. Kaspian mine, Zuzana trefí. Při střelbě objeví Mirazova špeha, skrývajícího se za trním. Tato scéna však byla příliš dlouhá, a tak ji nakonec režisér vyměnil za scénu s hlídajícím faunem, který objeví špeha za pokáceným stromem.

V závěrečné bitvě u Aslanova stolu je scéna, ve které z jámy vylézá voják Mirazovi armády a Rípčíp ho probodne. Voják, kterého propíchne je zároveň herec, který po celý film Rípčípa dabuje.

Skandar Keynes (Edmund) během natáčení vyrostl o zhruba 15 cm, takže mu museli neustále upravovat kostýmy. Ve filmu je to vidět především v záběrech na nádraží, které se točily jako poslední. V obou scénách je Edmund vyšší než Petr, na některých scénách v Narnii je však menší.

Skandar Keynes (Edmund) většinu fyzicky náročných scén točil sám, bez kaskadéra.

Hledání představitele prince Kaspiana (Ben Bernes) věnoval režisér Andrew Adamson velkou pozornost. Hledal v Itálii, Francii, Argentině, Španělsku i Anglii, až nakonec ideálního interpreta této postavy objevil v Londýnském národním divadle.

Rozp: 225 mil. USD (v ČR nechali 1.2 mld. Kč), zisk: 419.7 mil. USD.

Scéna, kdy děti přijdou na hrad Cair Paravel a objeví zde veliký sad, byla v původní verzi delší, kvůli délce filmu jí však tvůrci museli zkrátit. Následující scéna, kdy Lucinka (Georie Henley) pozná zdi a sloupy, které tu již nestojí, je podle slov Williama Moseleyho (Petr) jeho nejoblíbenější scéna s Georgií.

Při natáčení scény, kdy se Petr (William Moseley) a Kaspian (Ben Barnes) potkají v lese a bojují spolu došlo k menší nehodě. Při prvním pokusu se herec Petra trochu víc rozmáchl a místo aby Bena jen lehce praštil, udeřil ho takovou silou, že mu zlomil nos.

Herce do role prince Kaspiana vybíral režisér velice pečlivě. Hledal ve spoustě zemí světa, ale nakonec ideálního představitele našel v Londýnském národním divadle. Ben Barnes, tehdy ještě téměř neznámý herec tak dostal od režiséra scénář a mohl se rozhodnout, jestli roli přijme nebo ne. Nabídka byla velice lákavá, a tak si prince Kaspiana opravdu zahrál.

Veverku, která se v lese, kde princ Kaspian mluví o svobodné Narnii jeho slovův diví, v originále nadaboval Harry Gregson-Williams, hudební skladatel, který vytvořil hudbu k tomuto filmu.

Scénu, ve které Edmund (Skandar Keynes) rozbije ledovou plochu, ve které je bílá čarodějnice, herci nazvali: "Edmund všechny zachrání!", takových scén je ve filmu víc, ale jen o téhle to říkali.

Čarodějnici, která vytvoří kruh, ve kterém se objeví bílá čarodějnice, hrála Klára Issová. Hlavní protagonisté si ji pochvalovali, že je velice krásná. Také zaklínadlo, které použila na přivolání Jadis, vymyslela sama. Použila k tomu trochu arabštiny, češtiny, upravila báseň, kterou jí recitoval dědeček, když byla malá. Vzniklo tak kouzlo, které zní ve všech jazycích stejně.

Když se na nádraží Petr (William Moseley) pere, kluk, který ho kolenem kopne do břicha je jeho dubler. I ostatní kluci jsou kaskadéři. Herec se zmínil, že to byla nejbolestivější rvačka, jakou kdy natáčel.

Když Edmund vidí střelce, který míří na Petra, sjíždí po střeše a dotyčného střelce skopne dolů. Tuto scénu měl původně točit dubler, ale protože v záběru jsou podrážky bot, které byly kaskadérovi malé, musel jí herec natočit sám.

Většinu scén, ve kterých by musel Willam Moseley (Petr) dělat něco kaskadérsky náročného, za něj musel udělat dubler, protože mu tyto činnosti příliš nešly a nevypadalo by to uvěřitelně.

Sochy, které stojí za truhlami, ve kterých mají králové svoje věci, vytvořili filmaři podle herců, kteří na konci prvního filmu hráli dospělé krále. Georgie si pochvalovala, že se socha její sestře Rachel, která dospělou Lucii hrála, opravdu velice podobá.

Scéna, ve které Lucinka (Georgie Henley) zahlédne Aslana se natáčela na několika místech: na Novém Zélandě, V Čechách a ve Slovinsku. Později pak ve studiu všechny scény sestříhali dohromady, tak vznikl celistvý záběr.

Chlapíka, který na začátku filmu stojí na věži a hlásá, že se Mirazovi narodil syn, hraje nevlastní syn C. S. Lewise, autora knih o Narnii.

Slovní přestřelka mezi Rípčípem a Dýnilem (Trampkinem, Peter Dinklage), když útočí na Mirazův hrad, vznikla náhodou. Když se scéna natáčela, žádný mluvící myšák tam samozřejmě nebyl a když jeho dabér později ve studiu celou scénu viděl, neudržel se a prohodil: "to měl být jako vtip?" animátorům se to velice líbilo, tak se rozhodli tam větu nechat, i když ve scénáři nebyla.

Když Edmund přinese Mirazovi depeši od Petra, je to jediná scéna, ve které řekne víc než jednu větu v kuse. Ostatní jeho repliky jsou jen velmi krátké. Navíc byl celý monolog skutečně napsaný na listu, takže stačilo jen ho přečíst.