Obsah filmu Lidé z metra
Názvy povídek:
1. Privátní demolice
2. Balada o Bulfasovi
3. Chebský fenik
Řada tvůrců československé nové vlny se musela veřejně kát za svá díla ze šedesátých let prostřednictvím snímků, které byly otevřeně poplatné nové, normalizační ideologii. Jedním z nich byl i režisér zakázaného dramatu
Žert (1968) –
Jaromil Jireš. Po poetickém příběhu mladé komunistky čekající v nacistickém vězení na smrt
...a pozdravuji vlaštovky (1972) realizoval povídkový snímek Lidé z metra...
Názvy povídek:
1. Privátní demolice
2. Balada o Bulfasovi
3. Chebský fenik
Řada tvůrců československé nové vlny se musela veřejně kát za svá díla ze šedesátých let prostřednictvím snímků, které byly otevřeně poplatné nové, normalizační ideologii. Jedním z nich byl i režisér zakázaného dramatu Žert (1968) – Jaromil Jireš. Po poetickém příběhu mladé komunistky čekající v nacistickém vězení na smrt ...a pozdravuji vlaštovky (1972) realizoval povídkový snímek Lidé z metra (1974). Do soukromých osudů hrdinů z trojice příběhů zasahuje stavba trasy C pražského metra: odcizenou dvojici dá znovu dohromady demolice starého domu, starý dělník přispěje svým nápadem ke splnění plánu a citově neukotvený polský dělník změní svůj život díky nálezu staré mince. Postavy pak svede dohromady zkušební jízda na nové trati… Kvalitu Lidí z metra zvyšuje zajímavé herecké obsazení.
Zdroj: NFA < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 4.12.2021
Povídkový snímek z prostředí výstavby pražského metra se svým zaměřením řadí mezi snímky s výrobní tématikou a je činem režiséra Jaromíra Jireše, kterému byl mimo jiné stranickou cenzurou zakázán dramatický počin ´Žert´ (1968). Tímto se tzv. vykoupil, neb film splňuje všechny atributy tehdejšího režimu. Povídky poukazují na různé osudy lidí jak při stavbě metra, tak i v soukromém životě. Na pozadí pracovní náplně, ohledně demolice, domu, dá opět dohromady mladého svářeče se svou bývalou ženou, starý dělník přispěje svým nápadem ke splnění plánu, čehož se však nakonec nedožije a krapet suverénní polský dělník přehodnotí svůj způsob života po nalezení staré mince. A všechny nakonec spojí slavnostní otevření metra ve stanici Gottwaldova (dnes Vyšehrad) a první jízda. A když všechny, tak i onoho starého dělníka, byť poetickou formou. Film obyčejný a hlavně oslavující dělnickou třídu a budování lepších zítřků, což dnes nemusí vypadat nijak zajímavě, ale v jistém smyslu to všechno přeci jen v sobě určité kouzlo má. Dnes se také politicky buduje, byť pomaleji a bez oslav. Jen se kritizuje, když to nejde. Vznikl ve své době za daných politických podmínek, a tak podle toho prostě vypadá tak, jak vypadá. Plejáda známých herců povznáší kvalitu snímku jako celku. Film dnes nijak neškodný a tak je podiv, že se stal pozapomenutým.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 17.2.2014
První povídka superblbost, druhá už jen blbost a o třetí hanba mluvit. Zato hudba je tam jako kdyby se na plátně odehrávalo čert ví co. Prostě film o ničem. 111020118039/8223++++++
Souhlas s mým sedm let starým komentem. Ale přece jen dám dvacítku, když jsem předtím nedal nic. Je to blbina, ale nedat nic by také nebylo fér.
20180318+++++++Tak po letech pžidávám dvacítku++
Jo, budování socialismu. Kromě první naprosto kravské povídky to však vcelku ušlo. Přestože dávám slabší podprůměr. Klidně bych se podíval někdy zase. Už třeba pro hodně zajímavou hudbu, která asociovala velké drama, ale při tom se nic nedělo.
20200822
